Westinghouse: systém pasivní bezpečnosti AP1000 vylučuje scénář, který se odehrál ve Fukušimě
Aktuální globální diskuse o jaderné energetice se úzce dotýká České republiky, která pokračuje s tendrem na dostavbu JE Temelín. V něm nabízí americký Westinghouse elektrárnu AP1000, jejíž výstavba probíhá v Číně a USA. Na otázky spojené s bezpečností jaderné elektrárny AP1000 odpovídal viceprezident Westinghouse Michael Kirst.
V čem se, podle Vás, liší bezpečnostní systém jaderné elektrárny Fukušima a elektrárny AP1000?
Hlavní rozdíl spočívá v tom, že AP1000 byl od samého počátku projektován pro tzv. pasivní bezpečnost. AP1000 je dnes jediný dostupný design, který využívá pro zajištění bezpečnosti fungování přírodních sil, jako je gravitace, přirozená cirkulace plynů, vypařování apod. To znamená, že reaktor nepotřebuje žádné externí dodávky elektřiny, žádný zásah operátora ani žádný vnější přívod chladicí vody k tomu, aby byl po jakékoli předvídatelné události uveden do bezpečného režimu s dostatečně chlazenou aktivní zónou a v tomto režimu zůstal. Viděli jsme, že v Japonsku byly tři hlavní problémy, a to právě dodávky elektrického proudu, dodávky chladicí vody a role operátora. Události následující ve Fukušimě po přírodní katastrofě jsou tedy v případě AP1000 z vědeckého hlediska vyloučeny.
Michael Kirst
Víte, jak by se choval reaktor AP1000 v případě, že by čelil stejnému zemětřesení a tsunami, jako elektrárna Fukušima?
Jak už jsem řekl, AP1000 je projektován tak, aby se v případě silného zemětřesení odstavil bez potřeby zásahu operátora a to i v případě, kdy dojde k přerušení vnějších dodávek elektřiny. Riziko zaplavení a další přírodní rizika byla při hodnocení bezpečnosti AP1000 v plné míře posouzena. Pokud bychom měli stavět AP1000 v oblastech, kde může dojít k silným zemětřesením (jako je Japonsko či Kalifornie), vyprojektovali bychom ještě robustnější základy, reaktorovou budovu i další části tak, abychom zajistili dostatečnou ochranu před takovými událostmi. Hlavní rozdíl zůstává v tom, že bez ohledu na vnější síly může pasivní bezpečnost AP1000 fungovat nezávisle na externí dodávce proudu a zásahu operátora. Tím automaticky zajišťuje bezpečnost. Jde tak nad rámec jiných projektů, které jdou cestou dalších přídavných systémů, jimž hrozí ztráta funkčnosti. V tom se náš přístup jasně liší od jiných dostupných designů.
Očekáváte, že se pod vlivem posledních událostí požadavky na jadernou bezpečnost zvýší natolik, že Westinghouse bude muset změnit projekt AP1000 tak, aby jim vyhověl?
Je příliš brzy na to říct, že se na základě událostí v Japonsku změní požadavky na bezpečnost reaktorů. Nicméně jsme přesvědčeni, že AP1000 se svou pasivní bezpečností i nadále obstojí při podrobném přezkoumávání nezávislých regulátorů na celém světě, jejichž úkolem je zajistit ochranu veřejnosti za všech podmínek. Vlastně řada lidí z jaderného průmyslu už naznačila, že součásti budoucích reaktorů budou zahrnovat prvky pasivní bezpečnosti, které omezí potřebu aktivních systémů a takových řešení, jež nepředcházejí tavení aktivní zóny, ale pouze z ní zachycují vysoce radioaktivní usazeniny.
(Zdroj: Westinghouse, zpracoval čes)
Související články
- Po Fukušimě zdražila elektřina v Japonsku o pětinu (30.9.2016)
- Westinghouse se v Bulharsku přiblížil výstavbě jaderné elektrárny AP1000 (13.12.2013)
- Americký jaderný dozor udělil licenci reaktoru AP1000 od Westinghouse (2.1.2012)
- Vítkovice podepsaly po Rosatomu smlouvu i s Westinghouse (1.12.2011)
- Westinghouse označil vyhlášení tendru za okamžik, který se stal pro ČR významným milníkem na cestě k novým jaderným elektrárnám (31.10.2011)
- Yves Brachet se stal prezidentem Westinghouse pro Evropu, Blízký Východ a Afriku (21.10.2011)
- První reaktorová nádoba pro elektrárnu AP1000 úspěšně přepravena do čínského Sanmenu (2.8.2011)
- Aktuální stav licencování tlakovodního reaktoru AP1000 v zemi původu - USA (18.5.2011)
- On-line z Japonska: Francouzi zveřejnili plán kontroly svých 150 jaderných zařízení (zdroj: THE NUCLEAR COMMUNICATIONS NETWORK) (11.5.2011)
- Jaderné elektrárny s technologií VVER vylučují vývoj havarijní situace podle “japonského scenáře“ (12.4.2011)
- Sergej Kirijenko (Rosatom): Uzavření JE v Německu přispěje k nárůstu cen elektřiny a ztrátě konkurenceschopnosti německého průmyslu (7.4.2011)
- SÚJB a Centrum výzkumu Řež mají diskuzní stránky o Fukušimě: http://fukusima.protebe.info/ (1.4.2011)
- Fukushima Daiichi: příčiny-průběh-následky (23.3.2011)
- J. M. Barosso by se měl zdržet unáhlených vyjádření o jádře: Dopis z FORATOM (23.3.2011)
- Aktuální stav bloků Fukushima I (k 18.3., 16:00 hodin japonského času, +8 hodin proti času v ČR) (20.3.2011)
- K problematice bazénů vyhořelého paliva ve Fukušimě (19.3.2011)
- Japonci řeší havárii daleko profesionálněji než v Černobylu, i proto tyto dvě události nelze srovnávat (17.3.2011)
- Evropský jaderný průmysl reaguje na nehodu v Japonsku (17.3.2011)
- O radioaktivitě, která léčí i škodí (17.3.2011)
- Česku "Fukušima" nehrozí, rozdíl mezi reaktory typu BWR (Fukušima) a PWR (Temelín, Dukovany) (15.3.2011)
- Otázky a odpovědi kolem události v JE Fukushima - není to ani Černobyl ani Three Mile Island v USA (13.3.2011)
- Popis vývoje havárie na 1. bloku jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku (13.3.2011)
- Kogenerace s fluidním zplyňováním biomasy a odpadů (6.8.2008)