Nacházíte se:  Úvod    Elektrárny    Klasické    „Obnova Tušimic II možná není poslední, nikdo neví, jak se svět vyvine za desítky let…“

„Obnova Tušimic II možná není poslední, nikdo neví, jak se svět vyvine za desítky let…“

Publikováno: 12.10.2008, Aktualizováno: 12.7.2022 13:29
Rubrika: Klasické, Rozhovory

řekl v rozhovoru pro časopis All for Power Otakar Tuček, ředitel elektráren společnosti ČEZ v Tušimicích a Prunéřově.

Otakar Tuček

Tušimice celá léta těží ze své polohy v bezprostřední blízkosti naleziště uhlí. Změnila se v tomto směru situace?
Náklady na dopravu uhlí jsou opravdu zanedbatelné, stále můžeme v tomto směru hovořit o velké konkurenční výhodě této elektrárny. Od lomu jsme vzdáleni necelých 300 metrů, a to je dobře. Uhlí se obecně na větší vzdálenost nevyplatí dovážet, protože obsahuje až 30 % balastu.
Elektrárna Tušimice II bude po obnově schopna zpracovávat i méně kvalitní uhlí. Očekáváte tedy, že se kvalita paliva bude snižovat?
Ano. Kvalita uhlí má postupně a plynule zhoršující se tendenci. K zvyšování kvality nám již dnes slouží homogenizační skládka, kde běžně leží milion tun homogenizovaného uhlí. Během několika málo let se s uhlím dostaneme na vyšší obsahy síry a popela. A to výrazně. Počítáme se zvýšením obsahu těchto složek z 30 na 40 %.
Co sledujete v rámci obnovy?
Elektrárny jsou obecně stavěny na konkrétní uhlí. V rámci modernizace sledujeme čtyři cíle, a jedním z nich je příprava na budoucí stav. Jak se bude měnit kvalita uhlí, tak bychom při zachování stávajících technologií prostě nemohli vyrábět efektivně. Musíme proto přizpůsobit technologie tak, aby bylo možné spalovat i uhlí horší kvality. Navíc před námi leží úkol snížení emisních limitů o celou jednu třetinu.
Budete se tedy potýkat s větším množstvím odpadů…
Samozřejmě. Z tuny uhlí nám vznikne 400 kg odpadů, což představuje 2,0 milionu tun ročně. Zatím ale víme, kam s ním… Přepracujeme na deponát, čili směs strusky, popílku a sádrovce, zvlhčíme a jako certifikovaný výrobek využijeme stejně jako doposud – pro potřeby rekultivace těžbou ovlivněné krajiny.
Prunéřovská elektrárna vyrábí z odpadů energosádrovec. V Tušimicích to nejde…?
Elektrárny Tušimice disponují takovými technologiemi výroby, že vznikající odpadní suroviny neumožňují výrobu tak  kvalitních materiálů, kterou by stavebnictví chtělo. Zatím. Posun v této oblasti může změnit až zákon, přísný zákon německého typu… Lobby těžařů, které likviduje hory a kopce, musí být v tomto směru poraženo. Je potřeba nejdříve využít suroviny vznikající při výrobě, pak teprve těžit. Prunéřov je na tom jinak, energosádrovec je kvalitní a je o něj zájem. Vůbec nejde o zanedbatelnou položku v našem rozpočtu. Počítejte se mnou – bude půl milionu tun sádrovce při prodejní ceně 80 korun, což není vůbec špatné. Stavebnictvíse vyvíjí, a věřím, že hlad po těchto produktech poroste. A cena, věřím, poroste taktéž.
Energosádrovec je tedy pro Vás normální obchodní komodita?
Elektrárna Prunéřov I skoro veškerou svou produkci energosádrovce prodá. Po obnově, která se chystá i v elektrárně Prunéřov II, bude výroba ještě vyšší a věřím, že zájem bude opět obrovský. Upravíme obsah vody a chloridů; vše, co lze prodat, prodáváme. Dalším materiálem, který bude elektrárna Prunéřov II po modernizaci produkovat je stabilizát. Je to směs strusky, popílku a sádrovce, přidáváme vápno a vzniká nový materiál tzv. stabilizát. Vápno stabilizuje, směs se pak vyznačuje minimálními výluhy. Stabilizát se vlastně chová jako chudý beton.
Elektrárna Tušimice II je současně i teplárnou… Jak významná z ekonomického hlediska je tato část firmy?
Jde o doprovodný produkt, teplo dodáváme pouze pro město Kadaň a do okolí. V tržbách část teplárenská tvoří hodnotu ve výši 100 milionů korun ročně. Celá elektrárna se pohybuje v řádech miliard.
Ve které fázi se nyní obnova Tušimice II nachází?
V rámci obnovy elektrány Tušimice II jsme nyní v první polovině 1. etapy. Termín je přísný, vždyť již v prosinci má být první etapa převzata. Nyní probíhají hlavní montážní práce, a i proto je na staveništi přes 1 700 lidí denně. Někde dochází ke skluzům a kumulace činností klade zvýšené nároky na všechny zúčastněné, především na bezpečnost.
Kapacity strojírenských firem jsou údajně naplněny na roky dopředu…
Máte pravdu, že kapacity českých strojírenských firem jsou naplněny na několik let dopředu. Doslova si mohou vybírat, která zakázka je pro ně zajímavá a která méně. My jsme měli štěstí, protože Tušimice II byly jedny z prvních, které procházejí obnovou. A to nejen v ČR, ale prakticky v celé Evropě. Kontrakty jsme dohodli již dříve a podepisovali rok před začátkem prací.
A na Prunéřov II?
Firmy, které máme nasmlouvány na Tušimice II, získaly opci i pro tuto akci. Nyní máme nasmlouvány dodavatele ze 75 %, a to začneme obnovu prunéřovské dvojky až v roce 2011. Náš generální dodavatel má podepsanou smlouvu na kotelnu, strojovnu a odsíření. Do konce roku budou podepsány další podstatné části a příští rok chceme být po této stránce připraveni na obnovu.
Obnova Tušimic II s sebou údajně nese instalaci nejmodernějších světových technologií…
Není to úplně přesné… Jsou samozřejmě modernější, ale pro naši velikost bloků jde opravdu o nejmodernější v současnosti známé technologie. Nestavíme nový blok většího výkonu, jen obnovujeme ten stávající a nějaké zásadní převratné změny v technologii prostě nejsou k dispozici nikde na světě. Z toho, co je k dispozici, opravdu máme to nejlepší. Účinnost dosáhne 38 %, na prunéřovské dvojce pak 39 %. V lokalitě Libouš leží 300–350 milionů tun hnědého uhlí a vše zpracovávají elektrárny Tušimice a Prunéřov. Dnes činí roční spotřeba 12 milionů tun. Po obnově spotřeba klesne na 9 milionů tun, při zachování výkonu. Ty tři miliony rozdílu jdou právě na vrub nových technologií. Elektrárny Tušimice II a Prunéřov II nyní rekonstruujeme tak, aby „dožily“ spolu s kapacitami uhlí v dole.
ČEZ razí zásadu, že kde je uhlí na více než 40 let, investuje do nového bloku, jak je tomu například v Ledvicích.
Ano. Tam je uhlí na více než 40 let, a proto se tam vyplatí stavět nový blok. Tam účinnost vyšplhá ještě více, protože pro bloky vyšších výkonů jsou prostě k dispozici efektivnější technologie. Nejde opět o nic převratného, pouze drobná vylepšení, která krok za krokem zkvalitňují požadované parametry. V rámci obnovy Tušimic zvyšujeme parametry páry směrem k vyšší účinnosti a dále zjednodušujeme provoz a precizujeme systém odsíření, denox a odlučování tuhých částic ze spalin.
Co říkáte na zachycování CO2 po spalování v elektrárenských kotlích?
Zajímavá myšlenka, uvidíme. Zatím nevím o ničem, že by to komerčně fungovalo, nikdo to zatím neumí. Náročná bude i doprava, uložení, skladování plynu… Vidím v tom zatím obrovské problémy, které bude obtížné překonat. Ale zkoušet se musí všechno, co má smysl a řeší stávající stav – nedostatek zdrojů a ekologii.
Jak se díváte na prolomení těžebních limitů?
V Lokalitě Libouš se s dalším prolamováním limitů vůbec neuvažuje. Samozřejmě, že v okolí jsou další zásoby uhlí, ale již velmi nevalné kvality. Současné technologie by nebyly schopny efektivně a při dodržování ekologických limitů z tohoto uhlí vyrábět elektrickou energii a teplo. Co bude za 40 let, kdy se můžeme dostat do situace, že budeme nakupovat elektřinu ze zahraničí – a ta nebude nejlevnější – nebo budeme muset sbírat po lesích dřevo… Pokud chcete slyšet můj názor, pak si myslím, že výroba elektřiny v této lokalitě bude déle než 30 let. Obnova Tušimic II možná není poslední, nikdo neví, jak se svět vyvine za desítky let… Podívejte se třeba na stará ropná naleziště v Německu. Kdo by před pár lety měl odvahu tvrdit, že se bude uvažovat o jejich opětovném zprovoznění? A stačí, aby cena za barel ropy šla nad hranici 130 korun, a ejhle… Stejné to bude již brzy u nás s uranem.
Čili si asi uvědomujete důležitost energetické soběstačnosti?
Energetická soběstačnost je velice důležitá, vždyť se podívejme na státy držící paliva, jak sebevědomě a nepředvídatelně v poslední době vystupují… Stoprocentně soběstační asi nebudeme nikdy, sázím na vytvoření vhodného energetického mixu, možnosti, které nabízí tento náš stát. Jsem pro kompromis, i alternativní zdroje, ale jednoznačně i jádro. Máme to myslím nastaveno dobře, byl bych pro zvýšení podílu vyrobené energie ze zemního plynu. Tak, jak bude pokračovat útlum uhlí, bude růst význam plynu, který je navíc i šetrný k životnímu prostředí. Takže toto je moje odpověď.
Do které doby budou obě elektrárny plnit emisní limity?
Tušimická i prunéřovská dvojka jsou projektovány tak, aby hravě splnily emisní limity, které platí nyní a se kterými počítáme výhledově v dalších letech, nejen do roku 2016, kdy začnou platit další zpřísněné limity na emise. Například na emise NOx máme předepsáno 500–600 miligramů na normálový kubík, po obnově dosáhneme 200 miligramů.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Související články


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

„Pro první kontakt v Turecku bych se na poradenské firmy určitě nespoléhal. To si musí každý odpracovat sám,“... (59x)
... uvedl pro potřeby „Tureckého speciálu“ časopisu All for Power Martin Pecina, generální ředitel Vítkovice...
V Elektrárně Dětmarovice plánují výstavbu dálkového horkovodu (53x)
Elektrárna Dětmarovice (EDĚ) byla postavena v letech 1972 až 1976 a svým výkonem 800 MW je největší klasickou elektrárno...
Michal Enžl: Do energetiky se tlačí i firmy, které nemají s tímto oborem žádné zkušenosti (46x)
Do energetiky se tlačí i firmy, které nemají s tímto oborem žádné zkušenosti. I na toto téma hovořili s Michalem Enžlem ...