Teplárny volají po urychlené dostavbě jaderných bloků a prolomení těžebních limitů

Většinu dostupného uhlí (do vyčerpání těžebních limitů) na uhelné zdroje v ČR má skoupeny energetická skupina ČEZ. Do rekonstrukce svých uhelných elektráren vložila stovky milionů korun a zmodernizovala uhelné zdroje, je tedy zcela nereálné, že by tato práva postoupila nebo prodala. Uhlí tak v budoucnu pro další zájemce nebude nebo bude velmi drahé. „Pokud k tomu dojde a centrální výtopny přestanou postupně fungovat, lidé si budou muset vytvořit lokální zdroje. Buďto vlastní, například v bytě nebo v paneláku nebo se budou muset připojit na nově vzniklé malé sídlištní plynové kotelny. Zde jim však už cenu tepla, jako doposud, nikdo garantovat nebude. Ta kontrola v tom množství bude prakticky nemožná“ uvádí Tomáš Drápela, místopředseda Teplárenského sdružení České republiky. „V současné době už tato situace v některých městech nastala, příkladem jsou aféry s vysokými cenami za dodávky tepla v severních Čechách nebo na jižní Moravě.“

Alternativou pro domácnosti je výtop elektřinou, ta je však ve srovnání s centrálním zásobováním teplem až o 50 % dražší. Domácnosti připojené na centrální teplárny dnes zaplatí v průměru 470 Kč/GJ. Topení plynem je za stejné množství vyrobeného tepla vyjde přes 600 Kč/GJ .

Převedení stávajících tepláren na jiné zdroje, například na plyn, je také nereálné. Obnášelo by to miliardové investice, které by několikanásobně zvýšily cenu tepla oproti stávajícímu stavu. Vedlejším zdrojem při výrobě tepla je také elektřina. Současné teplárny dodávají do elektrické sítě okolo 30 % veškeré elektřiny. Otázkou je, kdo by tyto dodávky elektřiny nahradil.

Situace je už natolik vážná, že se budoucností teplárenství zcela vážně zabývá i Hospodářská komora ČR. Na teplárenský segment je napojena řada firem se stovkami pracovních míst v každém regionu.

Řešení situace je dvojí: buď urychlená výstavba jaderních elektráren (což je možnost pouze teoretická) s tím, že se uhlí přenechá teplárnám a elektřina se bude vyrábět pouze z jádra nebo prolomení těžebních limitů s následnou regulací těžby. Ty nejsou dány zákonem, jde pouze o usnesení vlády, které lze relativně jednoduše změnit. Otázka vytvoření nové a především dlouhodobé státní energetické koncepce je stejně palčivá, jako současně řešená zdravotní či důchodová reforma. „Chceme, aby k prolomeným limitům vznikla i regulace těžby a cen uhlí pro teplárenství,“ vysvětluje cíl Teplárenského sdružení Drápela. „Nechceme zbytečně vyrábět drahé teplo a umožňovat nepřiměřené zisky těžařským společnostem. Současné nízké ceny, za které teplo vyrábíme, jsou udržitelné, jejich budoucnost však závisí na tom, zda budeme mít z čeho vyrábět, tedy zda bude dostatek uhlí.“

Pokud by se uvolnily těžební limity, měl by český teplárenský průmysl zdroje uhlí na dalších 50 až 70 let. To je dlouhá doba na to, aby se vyvinuly nové náhradní technologie. V současné době však žádné alternativní řešení bez skokového navýšení ceny tepla pro jeden milion domácností není.

Autor

• (red)