„Slunce patří všem a navíc se nemusíme obávat, že brzy dojde,“

Vaše kotle jsou známy ve zhruba 25 zemích světa. Která je nyní nejvýznamnějším odběratelem?
Pro celou naši skupinu je největším trhem Německo a Rakousko. V Německu probíhá velký boom ve využití spalování odpadů, v Rakousku je trendem biomasa. V brněnské pobočce nyní pracujeme na dvou velkých kontraktech, dodávkách technologií, které se realizují v Rakousku. Zakázky se nám hrnou i z Ruska. Letos to jsou zatím tři objednávky na kotel a jsme v tomto směru velmi optimističtí. Rusko je obrovský trh.
Popište zajímavou vybranou referenci, kterou nyní realizujete.
Momentálně se připravujeme i na instalaci kotle na biomasu v Maďarsku, který budeme na místě stavět na počátku příštího roku. Je to pro nás strategická záležitost, jedná se o první kotel svého dru-hu v této zemi. Elektrárna bude vyrábět páru pro turbínu o kapacitě 20 MW.
Firma již realizovala 6 600 kotlů. V jakém směru se kotle vyvíjejí. Ve kterém směru si myslíte, že se budou výkony, vlastnosti a funkce kotlů vyvíjet?
Myslím si, že velký posun a rozvoj zaznamenáváme především v oblasti materiálové. V rámci výroby kotlů se používají vysoce legované, stále sofistikovanější materiály, které si s náročnými palivy poradí. Kotel je samozřejmě cenově na jiné úrovni, ale lepší materiály mají pozitivní vliv na životnost kotlů. Čím nekvalitnější je biomasa, tím sofistikovanější musí být kotel, a naopak. Vyšší výkonové parametry, vyšší teploty a vyšší tlak si žádají lepší kvalitu materiálu. Intenzivně komunikujeme s dodavateli materiálů a díky velmi dobrým vztahům s našimi odběrateli můžeme
některé nové materiály a zařízení testovat přímo v elektrárnách a získat tak zpětnou vazbu. Zjistíme tak jestli se vyšší náklady a cena skutečně z dlouhodobého hlediska vracejí v podobě delší životnosti. Postavit elektrárnu je velmi nákladné a ještě dražší je, když nevyrábí energii.
Myslím si, že investovat by se mělo opět a dále do oblasti materiálové, do ochranných nátěrových systémů, tvrdokovových stříkaných vrstev, například na ochranu potrubí. V tomto směru máme velmi dobré zkušenosti s produkty firmy Hempel. Zkrátka snížit potenciál koroze nebo i eroze. Zejména při kontaminaci paliva chlórem, který se může vyskytovat v biomase nebo odpadu.
Liší se požadavky na kotle podle toho, do jaké země původu je expedujete?
Nejatraktivnějším trhem obecně jsou pro nás zatím země EU. Zde jsou požadavky na obnovitelné zdroje energií, využití biomasy a odpadů největší. Uvažování lidí v Unii v oblasti nutnosti ochrany životního prostředí je o řád jinde než ve většině světa. Ohledně ekologických předpisů patří vedle států Unie do skupiny nejpřísnějších států i Austrálie, Japonsko a Kanada. Opakem těchto zemí jsou státy, které bohužel mají zcela jiné problémy, než řešit ekologii. Nemůžeme asi chtít po zemích, kde polovina lidí nemá práci nebo trpí podvýživou, aby si stavěly závody na spalování odpadu, které přece jen vyžadují hodně peněz. Navíc, v některých zemích pojem systematického „zpracování odpadů“ vůbec neexistuje, neřeší se to. Je potřeba se na  to dívat racionálně.
V jakém směru vzrůstají požadavky zákazníků na energetická zařízení?
Prioritou je instalace nejmodernějších technologií, které zajistí co nejvyšší účinnost a čistý provoz. Především v oblasti velkých energetických zdrojů je potřeba ještě většího tlaku na účinnost a emise důležitější, než u menších elektráren. Je důležité, aby velké elektrárny byly v tomto směru spolehlivější, protože dopady jejich provozu jsou daleko závažnější, než je tomu u malých elektráren.
Součástí brněnské divize je vývojové centrum úsporných technologií výroby energie. Jak centrum funguje, jakých výsledků zatím toto centrum dosáhlo?
Činnost našeho oddělení vědy a výzkumu bychom chtěli stále rozšiřovat. Důležité je ale získat zpětnou vazbu od zákazníků. Nevíme, jaká se používá kvalita paliva, jak se provozovatel o kotel stará, jak často jsou nenucené odstávky… Pracovníci našeho vývojového oddělení se musí snažit sbírat data z provozu elektráren. Je to hodně důležité. Snažíme se tak především doplňovat naše know-how získáváním poznatků z doby uvádění elektráren do provozu. Přepočítáváme pak data z instalace a porovnáváme je s teoretickými hodnotami, které jsme naměřili v našich laboratořích.
Vše děláme proto, abychom konstruovali kvalitnější kotle s delší životností a účinností. V rámci našeho vývojového pracoviště pracujeme s CNC modelováním, s počítačovými numerickými výpočty, abychom začlenili výpočty mechaniky kapalin a mohli s velkou pravděpodobností předvídat skutečné vlastnosti proudění, neboť vlastnosti průtoku jsou velmi důležité pro přenos tepla a přenos tepla je samozřejmě hlavní část kotle. Do této oblasti, zkvalitnění našeho vědeckovýzkumného pracoviště, investujeme nemalé prostředky.
Daří se vaší firmě dostat do svých řad kvalifikované vysokoškolské absolventy? Jaké je největší lákadlo, aby rozšířily vaše řady, jim nabízíte?
Firmy nyní bojují o každého schopného inženýra. Takže i my se v tomto směru musíme hodně snažit, abychom byli pro mladé lidi atraktivní firmou. Určitě potřebujeme flexibilní a kreativní lidi, takové, kteří se nebojí výzvy. Pracujeme hodně na mezinárodní úrovni, každý projekt je jiný, musíme jej upravovat podle specifických požadavků zákazníka. Práce je to obtížná, chce lidi, kteří se nebojí změn a těžké práce. Naše firma proto určitě nebude zajímat inženýry, kteří pouze kopírují jeden projekt za druhým.
Vaše firma navrhuje a realizuje primární opatření pro snížení NOx v rámci celkových rekonstrukcí kotlů. Můžete být konkrétní v otázce spalování komunálního odpadu?
Jednou z našich obchodních strategií je motto: Waste to Energy (Energie z odpadu). Ve své době nebylo na trhu požadované zařízení na snižování emisí, vznikajících při spalování komunálního odpadu. Bylo zcela legitimní, že si lidé v okolí elektráren stěžovali, protože se mnoho jedovatých odpadních plynů vypouštělo do ovzduší. Bylo potřeba se k těmto problémům postavit čelem a snažit se maximální množství emisí zachytit, případně opětovně využít, spálit a přeměnit na teplo. K tomu došlo aplikací nejmodernějších technologií, a i proto v oblasti spaloven zaznamenáváme v některých státech značný boom.
Kde vidíte budoucnost české, evropské a světové energetiky? Na jaké zdroje energií by se měl svět zaměřit?
Neomezeným zdrojem, který máme vlastně všichni zadarmo a nemuselo by se o něj nikdy bojovat, je Slunce. Ano, určitě se zeptáte na skladování případných přebytků? Věřím ve vývoj skladovacích zařízení, baterií, obdobně jako se intenzivně řeší skladování energie v automobilovém průmyslu.
Jako Rakušan musím s radostí říci, že v České republice se ohledně ochrany životního prostředí mnoho událo. Investice do ekologie jsou obrovské, cítím posun v chápání občanů ve směru
nutnosti ochrany životního prostředí. Oceňuji, jak se zde postoupilo například k nutnosti odsíření a využívání odpadních plynů.
Co ale do doby, než se vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie podle Vás vyřeší?
Je potřeba využít stávajících zdrojů ropy, plynu a uhlí. Do doby, kdy o tyto zdroje budeme přicházet nadobro, se musí jednak tyto stávající elektrárny precizovat, modernizovat, ale hlavně – do této doby již musí být v maximální míře vyřešeny všechny současné technické limity využití slunce, větru, biomasy a odpadů.
Jaký je Váš názor na využití jaderné energie v ČR?
Pokud zvážím efekt skleníkových plynů, samozřejmě je jaderná energie pro určité přechodné období vhodný prostředek, ale i tak musí politici být dostatečně čestní k tomu, jak se postarat o jaderný odpad. Vždy jej budeme muset někam uložit. Pro mě je to pouze předávání problému nastávajícím generacím. Věřím, že lidé časem dojdou k přesvědčení, že jaderná energetika pro ně není tím nejlepším řešením. Nemyslím si, že by mě někdo přesvědčil, že se skutečně a bezpečně můžeme zbavit jaderného odpadu.
Napadá vás konkrétní příklad?
Ano, kdyby například Francie, která investuje miliardy do možnosti likvidace jaderného odpadu, tyto prostředky investovala do rozvoje sluneční energie, nemyslíte si, že by už plno současných problémů s tímto zdrojem energie nebylo vyřešeno?
A co větrná energie?
Obecně, nejen pro Česko… Pro mě je větrná energie do jisté míry rozumná, ale na druhou stranu se jedná o určité optické znečištění prostředí. Navíc s větrnou energetikou nyní souvisí mnoho fyzikálních a mechanických limitů, konstrukčních a technických problémů. Líbí se mi třeba myšlenka malých, výškově nízkých větrných elektráren, které tak nehyzdí krajinu na desítky kilometrů daleko. Jednoduše vyrábět energii pouze tam, kde bude i využita, například v rámci jedné obce.

In 1814, J. Reiffer, A. Schoeller, F. Schoeller a M. Memmert founded a company to produce fabric and steam engines in ·lapanice near the city of Brno. From 1872 to 1993, the company was bearing the name of “První brněnská strojírna” – The first Brno engineering plant. In 1838, the company was moved to Olomoucká street. The company developed in the first half of 20th century and gradually focused on development, production and delivery of steam boilers. During WWII the premises at Olomoucká street burned out but production succeeded to be regenerated already on December 27, 1945. In the period of centrally managed economy, the company managed and controlled research and development of boilers in Czechoslovakia of that time and was inception of several companies producing boilers in Czech and Slovak republic. Nowadays, AE & E CZ s.r.o., with the seat at KfiiÏíkova street, is a part of the multinational Austrian Energy & Environment Group, that is one of members of the large Austrian industrial holding A-TEC. The company continues in a longterm tradition of energy engineering in Brno. In Czech Republic, the company is an important producer of power-plant and boil machinery. 80 % of production heads to foreign countries, especially markets of the Central, South-Eastern and Eastern Europe. Ongoing modernization and development on delivered machinery allow meeting the needs of the most demanding requirements on high quality of machinery and its maximum performance with regard for environment. Machinery manufactured produce heat and light energy, while using environmentally friendly technologies, so-called clean energies. The company activities focusing on production of boilers for burning coal, oil and gas, are being gradually overrun by production boilers for burning pro biomass, municipal waste, boilers for burning of waste heat, etc.

В 1814 году в Шлапаницах под Брно основали Й. Реиффер, А. Шоэллер, . Шоэллер и М. Меммерт компанию по производству текстильных и паровых машин. Начиная с 1872 года вплоть до 1993 года, эта компания имела название Первый брненский машиностроительный завод". В 1838 году фирма переехала на лицу Оломоуцкую. В первой половине 20-го века компания развивалась и постепенно осредоточилась на разработку, производство и поставку паровых котлов. Во время торой мировой войны помещения на ул. Оломоуцкой сгорели, однако, производство далось восстановить уже 27. 12. 1945 г. В период центрального управления эконоикой фирма руководила и контролировала исследования и разработки котлов в тогдашней Чехословакии и стояла у истоков создания нескольких компаний, производящих котлы в Чешской и Словацкой Республике. В настоящее время AE & E CZ, находящаяся на ул. Крижиковой, входит в наднациональную компанию Austrian Energy & Environment Group", которая является одним из членов крупного автрийского промышленного холдинга "A-TEC". Фирма продолжает долголетнюю традицию брненской энергетической машиностроительной промышленности. Компания в Чехии является известным производителем оборудования для электростанций и котлов. 80 % продукции отправляется за рубеж, особенно на рынки Центральной, Юго-Восточной и Восточной Европы. Постоянно проводящаяся модернизация и разработка поставленного оборудования позволяют удовлетворить самые взыскательные требования к первоклассному качеству оборудования и его возможной максимальной мощности с учетом окружающей среды. Производимое оборудование производит тепловую и световую энергию, причем применяются технологии, щадящие окружающую среду, так называемые чистые энергии. Постоянно все больше первоочередной деятельностью фирм, которые производят котлы для сжигания угля, масла и газа, становится производство котлов для сжигания биомассы, коммунальных отходов, оборудования для сжигания тепла отходов и под.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav