„ČR se stane jedním z nejdůležitějších přepravců plynu,“

• Foto

Ing. Oldřich Petržilka
Prezident České plynárenské unie, která sdružuje nejvýznamnější hráče na českém trhu s plynem. V uplynulých letech působil jako senior manager a plynárenský expert konzultační firmy Deloitte v Praze. Před nástupem k Deloitte pracoval 22 let v různých funkcích v českém plynárenství, především v oblasti koncepce a strategie. Působil rovněž tři roky jako ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Je českým zástupcem v Programovém výboru C - Trh s plynem a v Task Force - Plyn a geopolitika, pod patronátem Mezinárodní plynárenské unie IGU. Od října 2009 je rovněž členem představenstva společnosti OTE, a.s. - operátora trhu s energiemi.

Prosím, uveďte konkrétní investiční a modernizační akce, které se v ČR buď chystají, nebo jsou již v běhu, které se týkají rozvoje plynárenství?
Z plynovodů je to především výstavba plynovodu Gazela, což je pro českou plynárenskou soustavu klíčová investicí. Váže na výstavbu plynovodu Nord Stream, který povede po dně Baltského moře. Na něj bude na německé půdě navazovat plynovod Opal a na něj pak právě Gazela. Ta propojí Opal s tranzitním systémem na českém území, napojí se na něj na Hoře Svaté Kateřiny a v Rozvadově. Dále se pak v Lanžhotě se buduje plnohodnotná mezistátní předávací stanice ve směru z Česka do Slovenska. Dále se chystá napojení na Polsko, což je akce společnosti NET4GAS (dřívější RWE Transgas Net), kde se propojí ostravská oblast s Polskem v trase Třanovice–Chotěbuz, které leží daleko od hlavních zásobovacích sítí. NET4GAS připravuje také projekt posílení přepravní kapacity reverzního chodu přepravní soustavy. A v neposlední řadě je to propojení z Česka na Rakousko, které připravuje NET4GAS na jižní Moravě. Kromě toho jsou připraveny investice do zvýšení flexibility propojů podzemních zásobníků Tvrdonice a Dolní Dunajovice do tranzitní soustavy.

Výstavba liniových tratí je jistě náročnou záležitostí. Jak je to nyní například v oblasti výkupů pozemků?
Při stavbě nových tratí většinou nabízíme obcím a vlastníkům pozemků kompenzace a výkup pozemků. To s sebou nese ta úskalí, že v naší zemi některé pozemky nad plánovanou trasou tuzemské části plynovodu Gazela, skoupili i spekulanti – a co je nejvíce zarážející, byli z řad zaměstnanců místních samospráv. Podle mého názoru se zde jednalo se o klasické zneužití pravomocí, volení zástupci nebo zaměstnanci využili znalosti a informace z projednávání při procesu EIA. Pozemky pro stavbu plynovodu, který může být uznán za stavbu ve veřejném zájmu, lze sice podle zákona vyvlastnit, soudní procesy ale dobu stavby nesmyslně prodlužují.

Výstavba liniových tratí je taktéž jistě i finančně náročná. Mají investoři na rozvoj dostatek financí?
Tak konkrétně plynovod Gazela má stát zhruba 10 miliard korun. Jde o obchodní aktivity RWE, budou tedy financovány z jeho vlastních zdrojů. Propojení na Polsko bude částečně financováno i z evropských peněz, protože bylo zařazeno do akcí tzv. Recovery Plane. O financování dalších staveb se toho zatím mnoho neví. Pokud jde o financování rozšiřování zásobníků, na ně uvolnila EU nedávno asi o 900 milionů korun. Hlavní část ovšem bude opět financována ze zdrojů jejich provozovatele, tedy společnosti RWE Gas Storage. Měly by být rozšířeny tři zásobníky a zvýšit by se měl také jejich denní výkon i skladovací kapacita. Do roku 2014 o 670 milionů metrů krychlových. Finanční podporu EU dostane i Slovensko, a to na projekty propojení s ČR.

Kde vidíte příležitost pro ČR v projektu LNG Adria na chorvatském ostrově Krk? Stejně tak projekt Baltic Sea LNG. Co konkrétně by to mohlo přinést naší republice?
Produkční kapacita LNG ve světě roste, z 240 miliard m³ v roce 2005 na 360 miliard m³ v roce 2010. V roce 2015 má LNG v zemích OECD naplňovat takřka čtvrtinu poptávky po plynu, odhaduje se 470 miliard m^c, potenciálně až 600 miliard m³. Pro náš stát je LNG velmi důležitý potenciál pro diverzifikaci zdrojů. V projektu LNG Adria na chorvatském ostrově Krk je účastníkem také člen ČPU, RWE Transgas. Náklady na výstavbu terminálu jsou odhadovány na 600 milionů eur. Gazifikační terminál má mít cílovou kapacitu 10 miliard m³ za rok a zprovozněný má být v roce 2012. Hlavními dodavateli LNG se má stát Alžírsko a Katar. Bohužel, projekt je již „letitý“ a zřejmě bude zapotřebí oprášit tehdejší studie. Také je nezbytné propracovat případné přepravní cesty tohoto plynu do ČR. Po rozvinutí kapacity projektu by bylo logické připravit jeho plynovodní propojení přes střední Evropu, které by také logicky zapadalo do současného trendu „přesměrovávání“ dosavadních toků plynu ve směru východ-západ na sever-jih. Totéž se týká i projektu LNG Baltic Sea v Polsku, který je teprve ve stádiu úvah.

Jak se české firmy (dodavatelé prací, služeb nebo materiálů) v rámci rozvoje plynárenské sítě v Evropě, resp. ve světě uplatňují?
Uplatňují se velmi dobře. Uplatní se všude tam, kde je jejich nabídka konkurenceschopná. Například na plynovodu Nord Stream, který se začal stavět v dubnu, se ČKD PRAHA DIZ, a.s. podílí na výstavbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí tohoto plynovodu. Hodnota zakázky činí 17,8 milionu eur, tedy asi cca 480 milionů korun. Ale nejde jen o plynárenské sítě, třeba firma TEDOM, s.r.o. dodává kogenerační jednotky i autobusy na zemní plyn do celého světa. Paradoxně tyto autobusy českých firem na alternativní pohon CNG mají větší odbyt v zahraničí než na českém trhu, to přijde i líto. 

Česká republika se nachází v pozici významného evropského tranzitéra plynu. Uveďte všechny výhody, které jsou s tím spojeny?
Tak, je to podnikání jako každé jiné a dá se říct, že i velmi lukrativní. Současná provozní konfigurace tranzitního systému ČR NET4GAS nám navíc umožňuje reverzní přepravu plynu ve směru západ – východ a díky evropským dotacím bude možné ještě kapacitu plynovodů pro zpětný tok zvýšit. Český projekt na zvýšení kapacity potrubí pro zpětný tok zemního plynu směrem na Slovensko získal 3,675 milionu eur (asi 95 milionů korun). Pro nás je důležité, že tranzitní systém umožňuje reverzní přepravu norského plynu či ruského plynu přes předávací stanici Hora sv. Kateřiny, tedy z Německa do Česka a zpět na Slovensko. Jakmile se v Lanžhotě dobuduje plnohodnotná mezistátní předávací stanice ve směru z ČR do SR a Slovensko bude schopno plyn dodávat i dále do Maďarska, staneme se možná jedním z nejdůležitějších přepravců plynu v Evropě. To, že přes nás může zemní plyn téci variabilně za nejrůznějších přepravních situací v evropském systému, současně zvyšuje spolehlivost dodavek jak pro nás, tak pro naše sousedy. V tomto smyslu máme dlouholeté zkušenosti a naše prestiž jako spolehlivého přepravce byla potvrzena i loni v lednu v době tzv. „plynové krize“. Na rozdíl od některých států střední a jihovýchodní Evropy se nás komplikace ani v nejmenším nedotkly.

V souvislosti s rozvojem plynárenství se hovoří o významném zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek zemního plynu. Co to znamená z hlediska používaných materiálů, technologií, systémů řízení a podobně. Přibližte nejnovější inovativní výrobky v tomto oboru?
Těch podpůrných systémů řízení jsou dnes tisíce. Od automatických uzávěrů podzemních zásobníků – pro případ teroristických útoků nebo jakýchkoliv neplánovaných úniků plynu, až po dokonale systémy řízení nebo zařízení jako jsou geometrické inteligentní ježky. Ta jsou přetlakem plynu hnána plynovodem jako píst a kromě toho, že potrubí čisti, hlavně kontroluji jeho stav. Umožňuje to provádět inspekci plynovodů za provozu, zjistit vznikající vady potrubí – a to mnohem dříve než by vůbec mohlo dojit k uniku plynu a poklesu tlaku - a včas opravit lokalizovaná místa. Naši plynárníci vždy byli v tomto smyslu součástí evropské špičky.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav