Ralf Güldner - prezident Německého atomového fóra: „Jako německý občan jsem zvědavý, jak bude udržena stabilita elektrických sítí.“

V kontextu Německého energetického přechodu – tzv. „Energiewende“ – jaká je úloha jaderné energetiky?

Je otázkou, zda jaderná energetika je součástí Energiewende nebo její obětí. Je zřejmé, že většina veřejnosti, včetně politiků a církví, by chtěla jaderné elektrárny odstavit. Dokonce i před havárií jaderné elektrárny Fukushima-Daichi jsme diskutovali s vládou a dospěli jsme k závěru, že můžeme rozšířit dobu provozu německých jaderných elektráren i přes dříve odsouhlasený plán jejich odstavení, o kterém se jednalo na počátku tohoto tisíciletí. Prodloužením provozu jaderných elektráren do roku 2030 a dál jsme chtěli vytvořit „most“ pro přechod energetického systému do nové éry, ve které budou dominovat obnovitelné zdroje energie (OZE).
Po Fukushima-Daichi však přišlo téměř spontánní rozhodnutí německé vlády vrátit se zpět k předčasnému odstavení jaderných elektráren a uzavřít osm bloků ihned. To byl pro nás (energetické společnosti) šok a dodnes trvají některé soudní procesy, které se týkají těchto rozhodnutí.
Pokud se týká Energiewende, jsem přesvědčen, že jaderná energetika stále zajišťuje stabilitu německého energetického systému poskytováním velmi významné části výkonu v základním zatížení. Na jadernou energetiku připadá 16 až 17 procent celkové dodávky elektrické energie a zhruba jedna třetina dodávky v základním zatížení. Jsou zde však významné regionální rozdíly. Například v Bavorsku jaderná energetika poskytovala skoro 50 procent celkových dodávek elektrické energie v roce 2014.
Jaderná elektrárna Grafenrheinfeld v Bavorsku, v jihozápadní části Německa, ukončila provoz minulý měsíc a jaderná elektrárna Obrigheim, rovněž v jihozápadní části Německa, bude uzavřena na konci roku 2017. Jakmile se tak stane, uvidíme, jaké v těchto specifických podmínkách budeme mít problémy se zajištěním dodávek elektrické energie.

Partner rubriky Rozvody energií:

Autor

• (red)