Plzeň je centrem globálního výzkumu parních turbín skupiny Doosan
Ve špičkově vybavené experimentální laboratoři společnosti Doosan Škoda Power se pod vedením Jiřího Fialy pracuje na řešení nejsložitějších výzkumných projektů z oboru parních turbín celé mateřské skupiny Doosan Group. Jednodušší výzkumné projekty se řeší přímo v Koreji, se složitými projekty se však skupina obrací hlavně na své plzeňské kolegy.
Klíčová slova: Doosan
Globální výzkumné centrum Doosan Škoda Power v Plzni je v provozu od roku 2013. Pozorně sleduje celosvětové trendy ve vývoji parních turbín a reaguje na požadavky zákazníků a trhu. Tyto informace pak slouží jako podklad pro strategický plán výzkumu, do kterého Doosan Škoda Power investuje cca 250 milionů korun.
Činnosti v plzeňském R&D centru lze shrnout do několika kategorií. První z nich je návrh a vývoj nových typů parních turbín, po kterých je na trhu poptávka. Například se jedná o požadavky na rostoucí parametry vstupní páry, tedy na vyšší tlak a teplotu. Pro představu se bavíme řádově až o tlacích 250 až 280 barů a teplotách na úrovni 600 až 620 °C „Pracujeme na návrzích jak na menších turbínách pro průmyslové využití, tak i na velkých turbínách s nadkritickými parametry vstupní páry o výkonu až okolo 1000 MW,“ vysvětluje ředitel Research and Development centra Doosan Škoda Power Jiří Fiala.
Dalším odvětvím výzkumu je vývoj a aplikace nových materiálů, které si musí právě poradit se stále vyššími provozními parametry. Právě nově vyvinutý svařovaný rotor je vyroben z materiálů, který zvládnou vstupní teplotu až 700 °C.
Velmi důležitou částí výzkumu je vývoj komponentů parních turbín. Sem hlavně patří vývoj nových typů lopatek s vysokou účinností. „Zatím asi nejnáročnějším projektem zdejšího oddělení vývoje je vývoj unikátní lopatky z titanu o délce 1370 milimetrů, kde je každá lopatka v provozu zatížena odstředivou silou přibližně 550 tun. To je zhruba maximální vzletová hmotnost známého Boeingu 747 Jumbo Jet,“ srovnává Jiří Fiala.
Výzkum ale neprobíhá jen nad technickými výkresy. Vývojáři také pracují na vývoji softwaru pro přesnější výpočet a návrh těchto turbín. Ten pak se pak, spolu s většinou vyvinutých komponentů, testuje na vlastní 10 MW parní turbíně. Vývojové centrum také dlouhodobě spolupracuje s výzkumnými a akademickými institucemi v tuzemsku i zahraničí.
O tom, že výzkumné středisko Doosan Škoda Power v Plzni má mezi odbornou veřejností zvuk, svědčí i další úspěch. Evropská komise pro podporu výzkumu a inovací vypsala v rámci programu Horizont 2020 grant „FlexTurbine“. Vedoucím konsorcia známých evropských turbinářských firem, které se budou na řešení podílet, je právě Doosan Škoda Power.
Autor
Související články
- Turbogenerátor Doosan Škoda Power ve švédské elektrárně Vartan na biomasu je v provozu (3.6.2016)
- Doosan Škoda Power dodá svoji nejvýkonější parní turbínu pro Latinskou Ameriku, do vysoce seismické oblasti (16.2.2016)
- Doosan Škoda Power rozšiřuje své aktivity o činnosti EPC dodavatele (24.8.2015)
- DOOSAN ŠKODA POWER ZABODOVALA V MEXIKU V OBLASTI MODERNIZACÍ (21.5.2015)
- DOOSAN ŠKODA POWER EXPANDUJE – NOVÝM TRHEM JE IRSKO (21.1.2015)
- Moderní řešení Doosan Škoda Power pro elektrárnu Prunéřov (6.3.2014)
- Doosan Škoda Power bude dodávkami participovat na výstavbě další elektrárny v Polsku (23.10.2013)
- Doosan Škoda Power úspěšně pokračuje ve spolupráci s korejským EPC dodavatelem v Uruguayi (14.10.2013)