České strojírenství může ještě intenzivněji participovat na globálních aktivitách Rosatomu

• Foto

Reaktorů typu VVER se v současné době na světě provozuje 78 a další se stavějí. Konkrétně 8 v Rusku a 36 mimo tuto zemi. Jak uvedl Alexander Zmeevski, velvyslanec Ruské federace v Praze, cca pětinu všech stávajících reaktorů VVER vyráběly v plzeňské firmě Škoda JS. „Významné dodávky českých firem nyní zaznamenáváme pro nové elektrárny v Rusku, Bělorusku i dalších zemích. Dodávky se za posledních pět let pohybují na úrovni 10 miliard korun. Nevidím důvod, proč by intenzivní obchodní spolupráce nemohla pokračovat i v budoucnu,“ uvedl velvyslanec. Velvyslanec České republiky v Moskvě Vladimír Remek připomněl, že Česká republika má unikátní konkurenční výhodou v tom směru, že na rozdíl od většiny světa disponuje zkušenostmi jak ze samotné  výstavby tak i dlouholetého provozu jaderných boků typu VVER.

„České firmy jsou schopny dodávat pro jadernou energetiku za konkurenceschopnou cenu a ve vysoké kvalitě,“ uvedl V. Remek a doporučil, aby se tuzemské firmy snažily zapojit do dodavatelského řetězce Rosatomu v silném konsorciu firem. Na toto navázal Petr Závodský, který na konferenci zastupoval jak společnost ČEZ, tak i Aliancičeské energetiky. Toto sdružení českých strojírenských firem by se rádo ucházelo o dodávky pro jadernou elektrárnu v Jordánsku. „Chceme dodávat investiční celek, konkrétně pak celou strojovnu, a to formou na klíč. Leaderem, i z hlediska zisku bankovních garancí a pojištění, by mohli být Škoda Praha a plzeňský Doosan,“ uvedl P. Závodský. 

JAK SI UDRŽET KOMPETENCE?

Účastníci konference diskutovali především o tom, jak vlastně mají české firmy udržet kompetence do doby, než dojde k naplnění ASEK a začne dostavba jaderných elektráren Dukovany a Temelín. „Zpoždění, které jsme v rámci dostavby pátého bloku v Dukovanech v poslední době nabrali, se nám nyní daří (díky jinému přístupu k problematice a intenzivnější práci nového týmu) napravovat a proces příprav urychlovat. Termín spuštění nového bloku v Dukovanech v roce 2035 by měl být dodržen,“ uvedl Jiří Koliba, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR. Jeho slova potvrdil i vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller. „Neméně důležité je zajistit bezpečný provoz stávajících bloků a prodlužování licencí na provoz tak, aby v tomto mezidobí nebyly ohroženy dodávky elektrické energie a nebyla ohrožena soběstačnost České republiky,“ dodal J. Štuller.     

Výrazně dále v rámci příprav na dostavbu nových bloků jsou v Maďarsku. Jak uvedl Attilla Aszódi, vládní zmocněnec pro výstavbu dvou bloků jaderné elektrárny Pakš II., v nejbližší době se očekává souhlas ze strany Evropské komise k projektu. „Nemám pocit ani náznaky toho, že by na straně Komise vznikl nějaký problém. Stále platí, že bloky zprovozníme v roce 2035, res. 2026 a díky korporaci Rosatom budeme disponovat i dostatečným množstvím kvalifikovaných lidí pro obsluhu našich nových zařízení," dodal A. Aszódi. Na dotaz, zda mají české firmy šanci na dodávky, sdělil, že Pakš II je řešen formou dodávky na klíč, takže vše je v rukou korporace Rosatom. Leoš Tomíček, výkonný viceprezident Rusatom Overseas, k tomu dodal, že českým firmám by určitě pomohlo, kdyby vytvořili s Maďary společný česko-maďarský podnik. „Maďaři na vyšší procento lokalizace jen těžko dosáhnou. Tradice strojírenství je u nich někde jinde, než např. v Česku. I oni cítí, že by spojení s tradičními strojírenskými firmami mohla být prospěšná,“ dodal. Jak dále L. Tomíček poznamenal, Rosatom má samozřejmě své značné výrobní kapacity pro jadernou energetiku, nicméně jako globálně působící firma hledá partnery v rámci dodávek na celém světě. Důležitá je kvalita a pak samozřejmě kompetence profinancování subdodávek. Věřím, že obor jako je energetika a obchodní garance, které poskytuje jedna z nejsilnějších energetických skupin – světa Rosatom, by mohly českým firmám v rámci jednání o profinancování,“ uvedl L. Tomíček. Právě financování exportu tvořila značnou část diskuzí. Přítomní se shodli na potřebě flexibilnějšího přístupu na požadavky českých strojírenských firem. „Nyní nás živí pouze export. Pro intenzivnější průnik na zahraniční trhy bychom potřebovali intenzivnější podporu ze strany bank a pojišťoven,“ řekl Josef Perlík - generální ředitel společnosti Škoda JS.

Autor

• (red)