„Kogenerace je u nás postavena na spalování uhlí, na Západě je to ale plyn,“

• Foto

Proč podle Vás klesá spotřeba plynu v ČR?
Spotřeba plynu opravdu poklesla, což ale není důsledek nějakého nezájmu o zemní plyn, ale například proto, že masivně zateplujeme panelové i rodinné domy. Rekonstruují se taktéž soustavy centrálního vytápění. Regulace a zateplení může snížit spotřebu plynu třeba i o 50 %.
Většímu uplatnění zemního plynu do budoucna zřejmě ublížila plynová krize na počátku letošního roku, že?
Až přehnaně vyvolávaná hysterie a obavy udělaly plynu opravdu medvědí službu. Zcela zbytečně. V ČR nikomu nechyběl ani kubík plynu. Jsme na tom úplně jinak než Slováci nebo Bulhaři. Disponujeme alternativními možnostmi dodávek z Norska, máme obří zásobníky. Svou zásobu plynu dále zvyšujeme. Na severní a jižní Moravě vzniknou zásobníky, které zvýší objem rezerv zemního plynu na tři miliardy kubíků. Již tak máme druhý největší poměr zásob ke spotřebě ve střední Evropě. Tady se z toho udělal virtuální problém, který hrál do karet odpůrcům plynu a skupinám bojujícím za jiná paliva. Nemusíme se ničeho bát, plynu je dost. Vždyť Rusko by šlo samo proti sobě. Oni potřebují prodat plyn, potřebují
dolary.
Ale z jejich úst jsme třeba mohli slyšet, že otočí tok plynu směr Čína…
Ano, předminulý předseda představenstva Gazpromu opravdu prohlásil, že existují i jiné volby dodávek, třeba do Číny, Indie. Ale podívejte se na Čínu, vždyť má problémy s financemi, Evropa je stabilnější partner a Rusové to ví. A víte, kolik by stálo dostat plyn do Číny.
Co říkáte na projekt Nabucco?
Chápu snahy zástupců Evropy o diverzifikaci dodávek mimo území ovládané Gazpromem. Nabucco, projekt starý cca 13 let, je jedním z řešení, ale taky se podívejte, kudy vede trasa. Přes Kurdistán, nestabilní teritorium…
Jakou očekáváte spotřebu letos?
Loňská spotřeba přepočtená na normálové teplotní podmínky činila 8,685 miliardy kubíků, skutečnost byla 9,178 miliardy kubíků. Letos se plánuje 9,25 a v roce 2013 pak 9,5 miliardy kubíků zemního plynu (při normálové teplotě 8 stupňů). Tyto údaje byly uváděny před vypuknutím ekonomické krize, ale nevěřím v pokles spotřeby z důvodu recese ekonomiky. Zajímavé je to, že v době rozpadu Československa jsme spotřebovávali 6,5 miliardy, nyní tedy těch 9 miliard kubíků. Slováci tehdy spotřebovávali 6 miliard kubíků, nyní je to jen 5,5 miliardy kubíků. Další informace týkající se této otázky najdete v tabulce, která uvádí prognózu vztaženou na normálové teplotní podmínky.

V roce 2020 by se mělo vyrobit pomocí kombinované výroby elektřiny a tepla v ČR 17,5 TWh. Jak jetoto číslo reálné?
Ano, není to nereálné číslo. Vždyť v roce 2005 to bylo 11,7 TWh. Ale pozor, z 90 % jsou kogenerační jednotky na bázi uhlí. My máme rozmístěno po republice nyní více než 15 tepelných zdrojů. Ne všechny jsou kogenerační či trigenerační, navrhujeme však řešení i s využitím biomasy, bioplynu nebo jde o jejich kombinace. O energetickém potenciálu kogeneračních jednotek vypovídá tabulka níže.
 

Ve světě je ale běžnější využívat pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla zemní plyn?
Všude ve světě je pro kombinovanou vysoce účinnou výrobu elektřiny a tepla využíván především zemní plyn. Mrzí mě, že u nás nevyšel zákon o kogeneraci. Můžeme z toho mít problém. Zákon a pravidla jsme měli vytvořit, tak jak nám to doporučila Unie. Mohli jsme tak zahájit příklon k vysoce účinné kogeneraci, šetrné k životnímu prostředí, a pro ty je nejideálnější plyn. Z Ruska k nám proudí ze vzdálenosti tisíců kilometrů plyn a toto ušlechtilé palivo bychom měli využít pro společnou výrobu elektřiny a tepla (nikoli jej pouze spálit v kotli).
V čem vidíte hlavní výhody kogenerace?
Podívejte se na schéma níže. Z něj vidíte hlavní princip a výhody kogenerace. Toto prostě nejde zpochybnit. Navíc, ceny paliv porostou. To, že nyní zaznamenáváme pokles cen, souvisí s ekonomickou krizí, ale výhledově prostě ceny paliv porostou. Poroste tedy i cena elektrické energie. Právě proto můžeme elegantně vyřešit kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Cena za elektrickou energii zřejmě poroste, ale teplo vznikající při výrobě elektřiny by mohlo pak zůstat na cca stejné ceně. Velká výhoda plynu je pak v tom, že jej zavedete přímo do turbíny nebo do motoru. Na hřídeli stroje vyrobíte elektřinu přímo, bez páry. To je obrovská výhoda, v jednom stroji přeměníte palivo na elektrickou energii a navíc získáte levné teplo, které by při klasické kondenzační výrobě elektřiny bylo zmařeno na chladicích věžích.

A jak je to s cenou pro odběratele?
Cena tepla z naší kogenerační jednotky pro konečného odběratele může být o 50 až 100 korun nižší za gigajoul než cena tepla z kotelny. Jsme schopni jednotku zafinancovat, postavit, zajistit vše kolem a zařízení provozovat. Problémem je neexistence zákona o kogeneraci a tím nezaručená výše příspěvku na společnou výrobu elektřiny a tepla, která příliš nemotivuje investory k výstavě nových zdrojů.
Můžete být konkrétní?
Loni jsme postavili v Ostravě jednotku na teplo, elektřinu i chlad pro administrativní areál. Prodáváme nejlevnější teplo v Praze, máme tisíce spokojených odběratelů. Jednu kogenerační jednotku máme přímo v objektu s 650 byty. Cena za GJ činí 336 Kč, což je bezkonkurenční cena. V letošním roce máme rozjeto cca 12 projektů, jestli však vyjdou dva, bude to úspěch. Města do toho moc ale nejdou.
V čem je tedy problém?
Těžce se mi chápe jednání a činy některých zástupců měst. Třeba lázeňské město Mariánské Lázně, kde je centrální zásobování teplem založeno na spalování mazutu a parních rozvodech tepla. Tam jsme zpracovali nabídku na dodávky elektřiny a tepla – zdroje na zemní plyn nebo biomasu. Neuspěli jsme. Několik kilometrů od města, v Německu parní rozvody prakticky nenajdete. Města argumentují neracionálně, třeba tím, že nechtějí přijít o svůj majetek, o svou centrální výtopnu. Staré a nevýkonné centrální systémy s neúměrnými tepelnými ztrátami si chtějí ponechat, nechápu to. A nepřesvědčí je ani nižší cena za teplo, které jsme schopni nabídnout. Více se nyní zaměřujeme na výrobní podniky, kterým nabízíme kogenerační zdroje, které vytápějí jejich provozy. Nadnárodní monopoly implementují moderní a ekologické přístupy, podniky v rukou českých majitelů prozatím tak daleko ještě nedošly.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav