"Dukovany se sice stavěly podle ruského projektu, ale nyní provozujeme elektrárnu téměř českou,“

Mgr. Ing. Vladimír Hlavinka absolvoval studium na Vysokém učení technickém v Brně, obor tepelné a jaderné stroje a zařízení, a studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1989 až 1991 pracoval ve Výzkumném ústavu jadrových elektrární Trnava (Slovensko), v letech 1991 až 2000 v energetické společnosti ČEZ, a. s., a od roku 2000 ve společnosti ALTA, a. s., kde působil ve funkci člena představenstva. V rámci skupiny ALTA odpovídal za organizaci a řízení, právní službu a akvizice. Součastně působil v dozorčích radách dceřiných společností skupiny ALTA, a. s. Vladimír Hlavinka (40) je ženatý, má dva syny - čtyřletého Filipa a sedmiletého Davida. Svůj volný čas věnuje především rodině, rád si zahraje squash. Hovoří anglicky a rusky.

Co jste vy, jako investor, museli všechno udělat pro povolení k prodloužení dalšího provozu všech bloků EDU?
V současnosti máme platná povolení na provoz jednotlivých bloků Jaderné elektrárny (JE) Dukovany do roku 2015 až 2017. Ta jsou vydávána Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vždy v desetiletých cyklech poté, kdy my jako provozovatel prokážeme splnění všech požadavků pro další provoz elektrárny. Již v devadesátých letech však ČEZ začal připravovat prodloužení projektově plánované 30leté životnosti o dalších deset let a tyto zkušenosti nyní uplatňuje v projektu LTO (LongTerm Operation) JE Dukovany. Již máme předjednáno s SÚJB, co vše musíme splnit, abychom mohli provoz Dukovan dále po vzoru mnoha amerických elektráren protáhnout do budoucnosti.

S kým vším jste museli jednat? Jak byl tento  proces složitý?
V současnosti sbíráme data pro vyhodnocení varianty prodloužení životnosti o 20 či 30 let. Tyto aktivity vyústí v předložení programu zajištění LTO EDU, ve kterém dojde k posouzení stavu zařízení, technické a ekonomické analýzy. Zjednodušeně se tedy jedná o postup, jak budeme připravovat další provoz elektrárny Dukovany. Velice úzce spolupracujeme s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, konkrétně například v rámci programu SALTO, safety aspects of longterm operation. V roce 2004 jsme tak zde například čerpali znalosti expertů z americké NRC (Nuclear Regulatory Commitee – obdoba našeho SUJB, pozn. redakce), kteří mají nejrozsáhlejší zkušenosti a znalosti v oblasti LTO.

Jaký je principiální rozdíl mezi modernizací a prodloužením životnosti a výstavbou nové jaderné elektrárny?
Zde bych rád podotknul, že se vlastně jedná o optimální čerpání životnosti elektrárny, která je dána počtem cyklů případně životností materiálu. Tím, že ČEZ průběžně do provozu elektrárny investoval a investuje, může nyní uvažovat o prodloužení provozu za mez původního projektu. Elektrárna se totiž v průběhu svého provozu investicemi a mnohými bezpečnostními vylepšeními stala z původního ruského projektu elektrárnou téměř ryze českou.

Jsou požadavky investora na dodavatele v něčem odlišné v případě projektu klasické elektrárny a jaderné elektrárny?
Zjednodušeně, dodavatel klasické elektrárny musí umět postavit bezpečnou klasickou elektrárnu a dodavatel jaderné elektrárny bezpečně tu jadernou. Rozdíl mezi dodavateli vyplývá nejen ze samotných rozdílů mezi klasickou a jadernou energetikou, ale také v jejich ekonomické síle. Přeci jen stavba jaderné elektrárny je investičně náročnější a často jsou nároky na provozní financování takové stavby pro dodavatele větší. Dodavatel jaderné elektrárny má navíc atomovým zákonem přesně definovány požadavky, které musí splňovat.

Pomalu se chystáte na dostavbu Temelína… Co říkáte na proklamovaný objem zapojení českých firem do případné dostavby ze strany jednotlivých zájemců v soutěži?
Silným argumentem pro nás budou nabídky jednotlivých účastníků veřejné zakázky. Navíc hovoříme-li o zapojení českých firem, podle mého názoru je na tom český jaderný průmysl ve srovnání s jinými zeměmi poměrně dobře, přeci jen je Jaderná elektrárna Temelín jednou z vůbec nejmladších jaderných elektráren v Evropě.

Může být prodloužení životnosti Dukovan pro ČEZ podnětné v případě dostavby Temelína?
Dostavba nových bloků Temelína je diametrálně odlišná činnost. Zkušenosti získané v rámci programu LTO elektrárny Dukovany však ve Skupině ČEZ využijeme v rámci obdobního programu v případě JE Temelín. Jde vždy o získání dat, procedury a jejich posloupnosti, to vše můžeme aplikovat i při prodlužování životnosti Temelína, samozřejmě s ohledem na neustále zlepšování parametrů bezpečnosti, což je de facto základním pravidlem provozovatele každé jaderné elektrárny.
 

Mají vůbec jaderné elektrárny nějaké limity?
Uhelné elektrárny je mají… Emisní limity, nedostatek uhlí v okolí… Finální životnost bloku je dána nevyměnitelnými a těžko vyměnitelnými částmi, těmi jsou například tlaková nádoba reaktoru či speciální betony, obklopující tlakovou nádobu. Vše ostatní lze samozřejmě modernizovat a tím tak prodlužovat životnost jednotlivých částí.

Jaké byly používány metody, v jakém technickém a technologickém stavu vlastně elektrárna Dukovany je? Jde o ruskou technologii ze 70. let minulého století… Obstála?
Dukovany se sice stavěly podle ruského projektu, ale během provozu zde došlo k několika vlnám zásadních modernizací, nyní tak provozujeme elektrárnu téměř bez výhrady českou. Překvapivým pro nás dobrý stav elektrárny není, ten je výsledkem dobrého zacházení, provozu a údržby elektrárny. Zařízení, která nám jakkoliv komplikovala provoz, jsou již dávno nahrazena jinými.

V jakém stavu jsou sklady použitého jaderného paliva? Vydrží pro potřeby prodloužené životnosti Dukovan? Jak je to v případě úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů?
Mezisklad jaderného paliva v Jaderné elektrárně Dukovany byl projektován s rezervou s ohledem na program LTO. Co se týče úložiště nízkoaktivních odpadů, otázka by měla směřovat na Správu úložisť radioaktivních odpadů, které ho má v kompetenci. Celková kapacita však počítá s prodloužením provozu obou jaderných elektráren.

V současné době Dukovany používají palivo firmy TVEL. Jak jste s tímto typem spokojeni? Jaký typ paliva je pro potřeby dalšího prodlouženého provozu Dukovan nasmlouván?
Palivo pro jaderné elektrárny také probíhá technologickým vývojem, pro nás je tedy prioritou mít v dané době kvalitní palivo pro bezpečný a ekonomický provoz Dukovan, což nám současné kontrakty umožňují.

Předpokládám, že s prodloužením životnosti souvisí i aplikace nadčasových bezpečnostních prvků… Můžete prosím popsat ty nejzajímavější a nejprogresivnější z nich?
Bezpečnost provozu není statická záležitost, to je dynamický proces, ve kterém žádný provozovatel nemůže usnout na vavřínech v určitém roce. Naopak, musí neustále zlepšovat a s vývojem nových technologií stále upgradovat bezpečnostní systémy.

Jak velká a rozsáhlá bude investice ČEZ do odborné přípravy personálu „nových Dukovan“?
Každé čtyři dekády dochází k zásadní obměně technologií a ke generační výměně samotných energetiků. S modernizací starších a s dostavbou či výstavbou nových výrobních zdrojů v blízkých letech tak dojde k dramatickému nárůstu poptávky po zaměstnancích z technických profesí. Skupina ČEZ se již dlouhodobě zabývá motivací studentů ke studiu technických oborů a práci v energetice. Popularizuje technické obory, aby zabezpečila dostatek technických odborníků pro pokrytí potřeb odvětví v budoucnosti. Pro studenty technických oborů vysokých škol připravujeme tzv. Letní univerzitu, čtrnáctidenní blok přednášek, besed a exkurzí pro studenty, který se odehrává vždy v době odstávek jaderných reaktorů. Studenti tak mají možnost získat více informací o provozu jaderných elektráren a dostat se až téměř k reaktorům. Z řad těchto účastníků Skupina ČEZ často nabírá do svých provozů například operátory sekundárních okruhů. Studentům středních škol, gymnázií a energetických oborů středních průmyslových škol jsou určeny tzv. Jaderné maturity, třídenní pásma exkurzí, přednášek a besed s cílem přiblížit studentům provoz obou jaderných elektráren a vzbudit v nich zájem o studium energetiky, respektive motivovat v pokračování ve studiu na technických vysokých školách. Skupina ČEZ také buduje spolupráci se středními a vysokými školami. Jde o to propagovat společně technické obory jako perspektivní a především pomoci školám uplatňovat své absolventy na trhu práce. Smluvní spolupráci v ČR do dnešního dne navázala Skupina ČEZ celkem s 34 středními školami a gymnázii a 11 fakultami.

Popište, prosím, jak jste jako investor komunikovali prodloužení životnosti s občany okolí Dukovan, zástupci samosprávy…
Pro nás jsou dobré vztahy v regionu prioritní, věnujeme této oblasti maximální úsilí. Na setkání s představiteli okolních obcí záměr prodlužovat provoz elektrárny otevřeně diskutujeme. Spolupráce s regionem je založena na vzájemné důvěře, vždy se nám tento přístup vyplatil.

Autor

• (red)