ČEZ zrušil tendr na Temelín. Bez pomoci státu to prý nejde

O zmrazení tendru již ČEZ informoval oba účastníky o dostavbu Temelína, americko-japonský koncern Westinghouse i konsorcium společností Škoda JS, Atomstroyexport a Gidropress. Zprávu o zastavení výběrového řízení obdržela i dříve vyloučená francouzská Areva, která doposud hledala cesty, jak se do tendru vrátit.

"Od roku 2009, kdy byla veřejná zakázka vyhlášena, do dnešního dne prošel energetický sektor v Evropě turbulentním vývojem. Zatímco původně byl projekt, vzhledem k tržní ceně elektrické energie a dalším faktorům, plně ekonomicky návratný, dnes jsou ohroženy veškeré investice do zdrojů elektrické energie, jejichž výnosy závisí na prodeji elektřiny na volném trhu," popsal důvody zastavení tendru generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Podle analytiků je zrušení tendru na dostavbu Temelína pozitivní zprávou pro akcionáře. Dá se očekávat, že ČEZ změní dividendovou politiku směrem k vyšší výplatě.

"Zrušení tendru odstraňuje několik významných rizik, která investoři citlivě vnímají. V případě dostavby by rostla zadluženost a pravděpodobně by se snižovaly dividendy v následujících letech," uvedl analytik Fio banky David Brzek.

Úplně to nevzdáváme

Podle něj to ale neznamená, že by firma úplně ustoupila od výstavby jaderných zdrojů v Česku.

"Nebezpečí, že do 20 let nebudeme schopni pokrýt spotřebu energie v naší zemi, je stále akutní. Jen naše plány budeme muset přizpůsobit změnám, jež se nyní připravují v Bruselu. Je zřejmé, že na zajištění dalšího rozvoje jaderné energetiky bude třeba v budoucnosti úzce kooperovat se státem," dodal Beneš.

Podle něj firma na přípravě dostavby nepřestane pracovat, ale pouze zvolní tempo. Prioritou nyní bude prodloužení životnosti jednoho z bloků Jaderné elektrárny Dukovany.

"Pokud by se nepodařilo prodloužit životnost Dukovan, udělalo by to velký zářez do produkce energií u nás," doplnil Beneše místopředseda dozorčí rady ČEZu Václav Pačes.

Rozhodnutí předcházela i komunikace s vládou. Ta s ohledem na stále probíhající diskusi o budoucnosti energetiky v rámci EU v tuto chvíli neplánuje poskytnutí garancí či stabilizačního mechanismu pro výstavbu nízkouhlíkových zdrojů. Zároveň ovšem deklarovala svůj zájem na dalším rozvoji jaderné energetiky v Česku s tím, že do konce roku připraví pro tuto oblast komplexní plán.

Nový tendr do pěti let?

"Do konce roku by měl být vládě spolu s novou podobou Státní energetické koncepce předložen návrh, jakým směrem by se měla ubírat tuzemská energetika," řekl ke včerejšímu rozhodnutí vlády neposkytnout garance ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Ten doufá, že se podaří nový tendr vypsat do pěti let. "Mohlo by se jej zúčastnit více firem," přeje si Mládek. Do hry by se tak podle něj mohla vrátit francouzská Areva, přidat by se mohla i jihokorejská společnost TEPCO, která o podobnou investici projevila zájem.

To, že temelínský tendr stojí, bylo zjevné již delší dobu. Online deník Aktuálně.cz na konci letošního února upozornil na to, že budou nové bloky podle expertů potřeba až v roce 2030, tedy o pět let později, než se původně předpokládalo. Současně nebylo ani jasno, jak by měl být projekt za odhadovaných 300 miliard korun financován.

"Za současné situace na energetických trzích je rozhodnutí vedení společnosti ČEZ naprosto racionální," reagoval na dotaz Aktuálně.cz analytik společnosti Patria David Marek. 

Podle něj bude nyní nutné provést důkladnou analýzu a správně odhadnout budoucí poptávku po energiích. Potřeba bude také dopracovat Státní energetickou koncepci.

Práce na obří zakázce spustil ČEZ v roce 2009, příprava tendru s opcí na dva nové bloky společnosti spolkla stovky milionů korun. Na přípravách pracoval asi stočlenný tým lidí.

Autor

• (red)