Čepecké strojírny odstartovaly v dubnu 2009 průmyslovou výrobu supervodivých materiálů

Projekt výroby supervodičů na bázi niobia-olova a niobia-titanu spuštěný v Čepeckých strojírnách je jediný svého druhu na území Ruska a představuje uzavřený cyklus: od výroby původních materiálů až po finalizaci jednotlivých supervodivých vláken, včetně segmentů měřících elektrofyzikální vlastnosti vláken a kontrolujících parametry celého technologického zpracování.

Čepecké strojírny plánují do roku 2012 vyrobit 160 tun supervodivých materiálů na bázi niobia-titatu a niobia-olova. První viceprezident společnosti TVEL Vladimir Rožděcvenski k tomu řekl: “V blízké budoucnosti bude třeba se vyrovnat s úkolem diverzifikace a komercializace výroby supervodivých materiálů pro použití v dalších oblastech vědy a technologie”.

Kromě spoluúčasti na projektu ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor) představuje výroba supervodivých materiálů nový perspektivní směr pro další aktivity Čepeckých strojíren. Tyto produkty by totiž mohly být do budoucna použity pro výrobu lékařských tomografů a diagnostických zařízení, akumulátorů a omezovačů proudu. Pro účely výroby supervodivých vláken pro projekt ITER bude ve strojírnách realizována velkokapacitní výroba supervodivých materiálů a speciální litiny o kapacitě 60 až 100 tun ročně.

O projektu ITER
Projektu ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor neboli Mezinárodní výzkumný jaderný reaktor) se účastní Evropská unie, Čína, Indie, Rusko, Spojené státy, Jižní Korea a Japonsko. Cílem projektu je prokázat technologickou proveditelnost využití energie termonukleární syntézy v průmyslovém měřítku pro mírové účely. Reaktor ITER bude postaven nedaleko města Cadarach (Francie) a do provozu bude uveden v roce 2016. Z hlediska intelektuálních i finančních kapacit jde o ještě větší projekt, než jakým je Mezinárodní kosmická stanice. V srdci reaktoru bude konstatně udržovaná teplota 150 milionů stupňů Celsia (pro srovnání – vnitřní teplota Slunce je „pouhých“ 20 milionů stupňů Celsia). Při takto vysoké teplotě plazmy dochází ke spalování izotopů vodíku bez jakéhokoli radioaktivního odpadu, zároveň se však generuje 10milionkrát více energie na jednotku termonukleárního paliva, než při spalování organického paliva a 100krát více než při štěpení uranového jádra v reaktorech jaderných elektráren. Projekt ITER byl spuštěn ještě za existence bývalého Sovětského svazu, kde byl vyvinut koncept tokamaku (zkratka pro “toroidní komora pro v magnetických cívkách,” neboli zařízení využívajícího toroidního magnetického pole) jakožto realistická cesta pro další rozvoj termonukleární energetiky.

O Čepeckých strojírnách
Akciová společnost Čepecké strojírny je dceřinou firmou skupiny TVEL a je to jediný ruský závod, který vyrábí produkty ze zirkonia pro jaderné elektrárny. Dále společnost zpracovává přirozený i ochuzený uran a metalický vápník. Hlavními klienty a partnery Čepeckých strojíren jsou společnosti působící v oblasti jaderné energetiky, chemického průmyslu, metalurgie a strojírenství. Čepecké strojírny byly vybrány jako závod schopný rozjet vědecky, technicky i technologicky náročnou výrobu i díky tomu, že stojírny disponují zařízení pro metalurgické zpracování, lisování i válcování. Stojírny jsou jediným závodem v Rusku a jedním ze třech v celém světě, které vyrábějí litinu ze zirkonia, jíž se používá k výrobě komponent pro jaderné palivo dodávané do jaderných elektráren v Rusku i v dalších zemích.

O společnosti TVEL
TVEL je jednou z předních světových společností specializujících se na výrobu jaderného paliva. Společnost svými dodávkami plně uspokojuje poptávku 74 jaderných reaktorů v Rusku a dalších zemí světa, jako jsou Ukrajina, Bulharsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Finsko, Arménie, Litva, Čína a další. Celkově společnost dodává palivo každému šestému jadernému reaktoru na světě. V roce 2007 se společnost TVEL stala součástí státního holdingu Atomenergoprom, který sdružuje 89 firem podnikajících v oblasti jaderné energetiky. Atomenergoprom pokrývá kompletní jaderně-energetický cyklus, od těžby uranu přes výstavbu jaderných elektráren až po výrobu samotné elektřiny.

Autor

• (red)