Anketa časopisu All for Power: Je údržba energetických zařízení efektivní? Dříve bývala více.

Odpovědi specialistů na problematiky údržby - zde. 

Vybíráme jednoho z odpovídajících: Václav Kohout, PROJEKČNÍ KANCELÁŘ KOHOUT

Ad1) Můj úhel pohledu na odpovědi vychází čistě z mých osobních zkušeností. Mám malou projekční kancelář, kterou jsem převzal po otci a dělám pouze projekty nikoliv dodávky či montáže. Umožňuje mi to být nezávislí na tom, co má kdo ve skladu a s kým má dohodu o provizi atd. Mým úkolem je to, že jezdím po provozech a opravuji to, co jiní udělali špatně a dělám pouze oblast, která spolu souvisí, a nesnažím se dělat vše. Za 20 let většina zařízení prošla minimálně jednou generální opravou a stav nyní je výsledkem již nového systému. Ovšem jak je vytvořen systém specifikace problému, výběru zhotovitele, realizace a následného provozního boje? Pojďme se podívat na souslednost kroků, který popisuje stávající stav:

a. Údržba většinou nejlépe ví, co a kde ji zlobí a za jakých provozních stavů k daným problémům dochází. Ovšem byla v rámci úspor osekána na minimum.
b. Provoz naplánuje nějakou opravu a musí se vytvořit zadávací podmínky.
c. Zadávací podmínky organizuje nákup, bohužel lidézde většinou nemají technické povědomí. Obrátí se s dotazem na provoz, aby vyspecifikoval požadavky. Ovšem provoz nestíhá a peníze na tyto podklady se nedávají... Co udělá? Vezme tabulkové hodnoty, protože si nemůže jen tak něco vymyslet, a i když to realitě neodpovídá, nemá jinou možnost. On totiž nic jiného v ruce nemá.
d. Plánování oseká projekt podle nich o nedůležité části nebo dále upraví podmínky.
e. Obchod vypíše výběrové řízení podle těchto nesprávných parametrů.
f. Vytluče z vás cenu a jako obvykle Vás požádá o slevu, o které všichni ví a počítají s ní. Nákup se tak honosí úsporami, kterou jsou ovšem většinou fiktivní. A co je vodícím parametrem pro vítěze? CENA ale pouze investiční nikoliv provozní náklady. Firmy předloží reference, ale pouze ve ŠKO-ENERGO jsem zažil, že provozáci mohli mluvit do výběru firmy. Podle referencí si obvolali provozy a vyptali se na zkušenosti s danou firmou a jestli si náhodou většinu prací pouze nenakupují.
g. Nastane realizace se všemi rozčarováními a problémy. Obchod vyrukuje se zárukami a penále. Ale provozní parametry a zadávací podmínky jsou jiné, protože není pořádně udělaná práce na začátku a kdo tedy na konci ostrouhá...?
h. Zařízení se nějak zprovozní a nyní údržba zjistí, jak je to poruchové a drahé na provoz. Tato informace se ovšem nedostane k obchodníkům, aby měli zpětnou vazbu. Nikdo je nenutí to zohlednit.
i. No a tak má údržba ještě víc práce a ještě více naříká, ale úspory pokračují. Další pohled je ten, kdo se nabízí? Jaké firmy jsou na trhu? Jde o velké historické firmy a spousta malých a středních projekčně dodavatelských či zámečnických, montážních a do toho obchodní zástupci. Ovšem kdo v nich pracují? Jak je možné si myslet, že montážní firma, kde nejstaršímu montérovi je 24 let má zkušenosti. 

Jak je možné si myslet, že projekční kancelář, která nakoupí drahé a sofistikované konstrukční programy a posadí k nim studenty, bude schopná něco vyřešit? Projekce, kde jsou starší a zkušení konstruktéři, kteří mají zkušenosti a mají pár let do důchodu se bojí o své místo, protože už nemají ten „drajf". Takže mladý většinou nic moc nenaučí, aby byly stále potřební. Posledních 20 let přineslo zásadní problém. Zapomnělo se, že víc než kde jinde je v našem oboru potřeba kontinuita a spolupráce generací, aby staří předávali zkušenosti mladým a oni se tak mohli posunout dál. Osobně znám firmu, kde mladý člověk po škole, dosazený do vedení projekce šmahem vyhodil staré pardály a firma prostě úplně vyhořela. Ten kluk tam byl rok, ale firma se z toho ani po 10 letech nedostala. Funguje sice nějak dál, ale když přijdete na provoz a zeptáte se, kdo dělal ten projekt tak vám řeknou: „to ti blbci z..."

Ad2) To už je dávno vymyšlené, ale není to dnes „in". Ideální by bylo:
1) Poctivě udělat přípravu na začátku a hold do ní investovat.
2) Hlídat, kdo ty podklady dělá a jaké má ten člověk zkušenosti a nikoliv firma. Firma, kde nejsou zkušení lidé, neznamená nic.
3) Komunikovat s údržbou a od začátku řešit co to pro ně bude znamenat.
4) Nekoukat se na logické celky, hranice jednotlivých údržeb nebo provozní a investiční peníze, ale dát to na jednu kopu a vidět kolik ta sranda stojí jako celek.
5) Donutit nákup, aby si prošel i provozem a seznámil se tak s tím o čem rozhoduje.

Ad3) Když se bude poctivě přistupovat ke všemu v bodech č. 1 a 2 tak to přejde samo.

Autor

• (red)