Zejména europoslanci Německa a Rakouska navrhují, aby po Fukušimě Evropská unie rozhodovala o palivo-energetickém mixu členských států

• Foto

O tom, že je situace na půdě Evropského parlamentu opravdu bouřlivá, svědčí to, že počátkem dubna proběhlo ve Štrasburku hlasování, které se týkalo jaderné energetiky. „Dokonce se uvažovalo o embargu, o nastartování odklonu od jaderné energetiky v EU. Byli jsme pod obrovským mediálním tlakem. Žádný návrh naštěstí neprošel, ale velice těsně, rozhodovalo doslova pár hlasů,“ řekl E. Tošenovský. Podle jeho slov není dobré brát rozhodnutí Německa o uzavření svých jaderných elektráren na lehkou váhu. „Jde o politické a ideologické rozhodnutí, nyní s podporu všech politických stran a značné části obyvatel,“ uvedl a dodal, že velice aktivní jsou nyní evropští „zelení“ i v případě ukládání vyhořelého jaderného paliva. „Zelení se snaží prosadit extremní požadavky na ukládání jaderného paliva, což by pro jadernou energetiku bylo již ekonomicky neúnosné,“ uvedl český europoslanec.
Miroslav Kawalec, viceprezident České nukleární společnosti a člen Rady ředitelů Evropské nukleární společnosti (ENS) uvedl (na základě osobní diskuze s manažery několika německých elektrárenských společností, kteří se na konci března zúčastnili mimořádného zasedání řídících orgánů FORATOM a ENS v Bruselu), že v Německu je v současné době velice napjatá atmosféra. Vysoce vzdělaní techničtí odborníci jsou uráženi a zastrašováni, když chtějí vysvětlit svým politikům a občanům, kteří nemají dostatečné technické znalosti v oblasti výroby a přenosu elektrické energie včetně regulace sítí podle okamžité spotřeby, nesmyslnost a nerealizovatelnost návrhů německých politiků na to, jak Německo bez svých jaderných elektráren zajistí dostatek energie pro své občany a průmysl i služby.

Registrace účastníků konference v Nové aula VŠB-TU Ostrava

Evžen Tošenovský při projevu

Proběhnou stress testy
V rámci EU funguje 143 jaderných elektráren (v 14 zemích unie), určitě proběhnou tzv. stress testy stávajících jaderných elektráren. Zátěžové testy proběhnou navíc i v Rusku, Švýcarsku a Turecku a předpokládá se, že se tak stane od července do prosince 2011. Hodnotit se bude odolnost proti zemětřesení, výpadkům proudu a následnému selhání chlazení nebo proti teroristickému útoku. „Dokonce je pravděpodobné, že i naše české jaderné elektrárny budou testovány na důsledky tsunami, což zavání absurditou,“ poznamenal E. Tošenovský. I když obsah stress testů bude projednáván za účasti orgánů jaderného dozoru a příslušných odborníků ze všech členských států EU, konečné slovo budou mít jednotlivé státy.

Zaznamenali jsme v předsálí auly VŠB-TU Ostrava

Masivní podpora tzv. chytrých sítí
Europoslanec přiblížil přítomným i plány EU v oblasti snižování emisí CO2. Na půdě parlamentu se začíná nahlas mluvit, že v roce 2050 je cílem snížit emise skleníkových plynů o 80 až 95 % oproti roku 1990. „Přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku v EU si v nejbližších letech vyžádá 270 miliard euro,“ dodal E. Tošenovský. Jak dále uvedl, doslova ideologickým „zaklínadlem“ dnešní doby se stal pojem Smart Grids. „Do tzv. chytrých sítí chce velká část europoslanců nalít do roku 2020 jeden bilion euro. „Propagátoři Smart Grids, jako zázračného a rychlého řešení, však doposud neumí jasně vysvětlit, oč vlastně v případě Smart Grids jde, a zda to vůbec funguje. Ale už se na to chce vyčlenit tak obrovský balík financí,“ uvedl E. Tošenovský. „Skuteční odborníci na problematiku přenosových sítí a regulace souladu mezi výrobou a spotřebou elektrické energie jsou přitom velmi skeptičtí k představě, že lze v dohledné době nalézt rychlé, účinné a ekonomicky přijatelné řešení toho, že elektrickou energii neumíme skladovat. Jediné řešení, které je dnes ekonomicky dostupné, tj. přečerpávací vodní elektrárny, je pro ekologické organizace nepřijatelné a navíc se hodí pouze pro hornaté oblasti, což severní Německo, kde jsou soustředěny parky větrných elektráren, evidentně není,“ dodal M. Kawalec.
Se zajímavým srovnáním toho, co by se muselo mimo jiné udělat, aby některé aktuální představy protijaderných aktivistů o náhradě jaderných elektráren v ČR obnovitelnými zdroji byly naplněny, přišel Roman Potružák, ředitel Odboru elektroenergetiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. „Odstavení jednoho bloku Temelína o výkonu 1 000 MW by znamenala, že musíme postavit 3 000 větrníků o výkonu 2 MW každý (roční využití v našich podmínkách totiž nepřesahuje 15 %) nebo osadit 3 000 hektarů půdy fotovoltaickými panely o špičkovém výkonu 0,2 kW/m2. Stejně tak poukázal na některé plány v oblasti elektromobility. „Světové automobilky se nyní předhánějí, kolik procent jejich aut bude jezdit na elektriku. Kdyby tyto hypotézy a boom elektromobility byl naplněn, v roce 2050 by předpokládaná spotřeba elektrické energie v ČR vlivem takového využití elektromobilů vzrostla z 90 až 95 TWh až na 150 TWh. Kde tuto energii vezmeme?,“ položil si řečnickou otázku R. Potružák a odpověděl, že jinou možnost než z jádra nevidí. „Především pak očekávám rozvoj reaktorů 4. generace, které dokážou využívat recyklované vyhořelé jaderné palivo pro výrobu nového paliva (tzv. množivé rychlé reaktory),“ dodal.

Pohled do sálu

Tisková konference

Jaderná energetika je především o zodpovědnosti
František Hezoučký, který jako ředitel Temelína dokončoval stavbu jeho prvních dvou bloků, připomenul zástupcům jaderného průmyslu a investorům, že jaderná energetika by měla být především o zodpovědnosti, až poté by mělo jít o obchodní příležitost u výrobců zařízení a o cenu u investorů. Poukázal taktéž na to, že za havárii ve Fukušimě podle něj stojí provozovatel. „Mám pocit, že společnost Tepco odsouvala řešení na pozdější okamžik, protože šlo o staré bloky na konci životnosti. Pravděpodobně hrál roli především zisk. Jak je možné, že jiné, nové elektrárny na pobřeží v pohodě vydržely?! Jaderná energetika by neměla patřit money makerům,“ řekl F. Hezoučký. Jan Světlík, generální ředitel společnosti Vítkovice Holding a prezident pořádajícího Národního strojírenského klastru uvedl, že v případě naplnění plánů „zelené“ části poslanců evropského parlamentu na embargo výroby energie z jádra v EU hrozí přesunutí výstavby jaderných elektráren do zemí třetího světa. „Nyní uvažují o výstavbě země typu Bangladéš. Bez urážky, technické vzdělání lidí v těchto zemích je někde jinde než u nás, toto považuji za velkou hrozbu selhání obsluhy jaderných zařízení v těchto státech,“ uvedl a dodal, že i proto by bylo lepší provozovat jaderné elektrárny v Evropě, kde je k dispozici kvalifikovaný a zkušený personál, a mít je pod kontrolou. J. Světlík dále zdůraznil, že v Česku jsou v provozu bezpečné jaderné elektrárny a přispěla k tomu velká účast českých a slovenských firem, které vyrobily a dodaly špičkové komponenty.

František Hezoučký

Dodavatelé pro Temelín se zaměřili na bezpečnost
V rámci konference Strojírenství Ostrava 2011se opět prezentovali zástupci možných dodavatelů pro dostavbu JE Temelín – čili Areva, Konsorcium MIR 1200 a Westinghouse. Mimo tradičních informací se více než jindy zaměřili na popis bezpečnostních prvků svých řešení z pohledu havárie ve Fukušimě:„Například naše záložní dieselgenerátory u projektu MIR1200 jsou umístěny ve speciálním a velmi odolném bunkru, nikoliv v lehké stavbě, jako to bylo ve Fukušimě. I v případě tak ničivé vlny tsunami, která se navíc nedá v Temelíně očekávat, by bez úhony vydržely a splnily tak svou bezpečnostní funkci,“ řekl Roman Zdebor, manažer projektu Konsorcium MIR 1200. Rovněž pasivní odvod tepla z primárního okruhu je zajištěn i při úplném výpadku napájení elektrickou energií pomocí chladičů na vnější straně kontejnmentu, které jsou spojeny se sekundární stranou parogenerátorů.“ Zástupci případných dodavatelů taktéž opět zdůraznili jejich zájem o spolupráci s českými dodavateli. Michal Kačena, ředitel pro rozvoj obchodu AREVA ČR uvedl, že pro jaderný program ve světě nyní dodává již více než 10 českých firem.

Reklamní plocha projektu MIR 1200 zaujala studenty VŠB-TU Ostrava

Svaz podnikatelů je k zapojení českých firem v případě tendru na EPC kontrakt skeptický
V rámci konference přečetl František Hezoučký prohlášení Václava Matyáše, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Ten v něm uvedl, že nevěří v dostatečné a důstojné zapojení českých firem do dostavby JE Temelín v případě, který ČEZ jako investor zvolil, tj. EPC kontrakt (dodávka celé JE „na klíč“). „Lepší než výběr generálního dodavatele celé JE, který si pak vlastně udělá, co bude chtít, by podle něj bylo, aby investor vybral pouze projekt a sám si pak řídil výstavbu s jedním generálním dodavatelem technologie a jedním generálním dodavatelem stavby jako u 1. a 2. bloku Temelína. Takový způsob by přinesl českým firmám více práce,“ zmínil ve svém prohlášení V. Matyáš.
Konferenci zakončil šéf ÚJV Řež Aleš John, který si myslí, že výstavba jakýchkoliv nových jaderných elektráren, především v Evropě, se bude i z důvodu následků havárie ve Fukušimě odsouvat na pozdější termíny. Zdržení však v Asii, Rusku a zřejmě ani v Americe nebude asi nijak podstatné a problém si pravděpodobně vytvoří opět pouze EU, která tak může silně ohrozit svůj „leadership“ v oblasti jaderných technologií.

Snímky z "kulatého stolu" - akce, která předcházela konferenci Strojírenství Ostrava

Prezentace:

Aktuální otázky z energetiky projednávané ve výboru ITRE (Evžen Tošenovský)
VŠB – Technická univerzita a možnosti spolupráce v oblasti jaderné energetiky (Ivo Vondrák)
Špičkové strojírenské technologie v České republice pro výstavbu jaderných elektráren (Jan Světlík)
AREVA: Partnerství pro Českou republiku (Michal Kačena)
Projekt MIR.1200 a aktuální požadavky na bezpečnost jaderných elektráren (Roman Zdebor)
Westinghouse and the AP1000 (Aziz Dag, Tim Drouin)
Global partnerships in Nuclear Power (KUDANKULAM, R.BANERJEE) 
Nový jaderný blok v Čechách (Aleš John)
Tvorba dodavatelských řetězců v rámci NSK pro výstavbu jaderných elektráren (Lubomír Gogela)
 

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav

Zejména europoslanci Německa a Rakouska navrhují, aby po Fukušimě Evropská unie rozhodovala o palivo-energetickém mixu členských států