Nacházíte se:  Úvod    Energetické strojírenství    „Za úspěchy brněnských turbín Siemens stojí rozsáhlá restrukturalizace,“

„Za úspěchy brněnských turbín Siemens stojí rozsáhlá restrukturalizace,“

Publikováno: 1.12.2008, Aktualizováno: 12.7.2022 13:29
Rubrika: Energetické strojírenství, Rozhovory

řekl v rozhovoru pro časopis All for Power Eduard Palíšek, generální ředitel brněnské společnosti Siemens Industrial Turbomachinery, s.r.o.

Siemens Industrial Turbomachinery je podle žebříčku Czech Top 100 druhou nejdynamičtější firmou v České republice. Žebříček je sestavován podle standardních kritérií – nárůst tržeb, meziroční nárůst zisku, počet zaměstnanců a podobně. Je to velký úspěch. Jde totiž o data, která se shromažďují za poslední čtyři roky, čili nejde tedy o nějaký náhodný jednorázový skok. 

Eduard Palíšek
 

Co stojí za tímto úspěchem?
Určitě to není důsledek jednoho rozhodnutí, jedné významné zakázky nebo obchodního úspěchu. Pro odpověď musím jít trochu do historie firmy, součásti První brněnské strojírny, která vyrobila svou první turbinu v roce 1903. Firma od této doby neustále inovuje své výrobky a prosazuje se na zahraničních trzích. Významné změny přišly po privatizaci v devadesátých letech minulého století. Při změně vlastníků, kterými se postupně stali ABB, Alstom a nyní Siemens, si musela společnost v každé etapě vydobýt svou pozici na trhu, musela uspět v rámci celé nadnárodní skupiny. Bylo proto nezbytné přistoupit k restrukturalizačním krokům.
Jak jste ale řekl, firma fungovala dobře po celou dobu...
Ano, ale v dobách předprivatizačních firma zaměstnávala příliš velký počet zaměstnanců a většina procesů se vyznačovala velmi nízkou produktivitou. Nyní sbíráme bohaté plody dokončené restrukturalizace.
Čili jste tehdy snižovali počty zaměstnanců…
Při restrukturalizaci se nejedná pouze o propouštění. S komplexními změnami, se kterými souviselo i uvedené snižování počtu lidí, jsme začali v roce 1996, kdy zde pracovalo 950 zaměstnanců, kteří produkovali tržby ve výši 30 milionů eur. Zbavili jsme se neproduktivních činností, optimalizovali výrobní procesy, změnili jsme strukturu strojového parku a výsledkem byl pokles počtu zaměstnanců na 450 a strojů ze 160 na 60 klíčových. Od roku 2001 již tvoříme podmínky pro růst počtu zaměstnanců. Nyní plánujeme přijmout jen do výroby 130 nových lidí k současným více než 750 zaměstnancům. Pokud se neočekávaným způsobem neprojeví krize, máme zájem rozšiřovat své řady dále, práce máme dost.
Zatím vás krize nepostihla?
Naší společnosti se podařilo získat zákazníky z celého světa. Jsou mezi nimi zástupci tak odlišných odvětví průmyslu jako cukrovarnictví a papírenství, ale i petrochemie nebo teplárenství. Proto neočekáváme, že by nás úpadek jednoho odvětví mohl výrazněji zasáhnout. Jsme si ale samozřejmě vědomi, že zákazníci budou nyní každou investici důkladněji zvažovat, a díky tomu přitvrdí i konkurenční boj. Nebojím se; za více než sto let existence sme prokázali, že bojovat umíme a i nyní jsme dobře připraveni.
Na kolik tedy vzrostla produktivita?
Uvedu vám příklad. Dříve jsme vyrobili určitý typ průmyslové parní turbíny za 25 měsíců, nyní jsme to schopni zvládnout za 10 měsíců. A to vše při daleko nižším počtu zaměstnanců. V přepočtu na turbínu je produktivita vyšší zhruba o 50%. Dalším zajímavým údajem je objem tržeb. V roce 2001 to bylo 39 milionů eur, letos již 126 milionu eur, čili za období sedmi let došlo k více než trojnásobnému růstu. Nejdramatičtější nárůst přitom zaznamenáváme v posledních 3-4 letech.
V posledních letech jste patřili pod tři světové giganty. Pod kterým je vám „nejlépe“?
Největší rozvoj pociťuji ve skupině Siemens. Jde nejen o ekonomicky silného vlastníka, jakým byli i ABB a Alstom, ale stávající majitel umožňuje reinvestovat vygenerované zisky do vlastního rozvoje. Toto je rozdíl oproti minulosti, a právě a toto nastartovalo náš současný raketový růst. Navíc ryze český management brněnského závodu má plnou podporu vedení z Německa. Naše rozhodnutí, naše zodpovědnost. Tuto příležitost se nám podařilo využít, protože jsme na ni byli připraveni. Stroje si může koupit každý, alfou a omegou jsou kvalitní lidi na všech úrovních, a ty jsme si udrželi.
Předpokládám, že máte problémy s naplněním požadovaného počtu zaměstnanců…
Do určité míry… V okamžiku dynamického růstu firmy existuje na trhu určitý potenciál zaměstnanců. Ten se ale dříve nebo později vyčerpá. Poté musíme přistupovat k rekvalifikaci lidí z příbuzných oborů, kteří jsou na trhu k dispozici, které transformujeme pro naše potřeby. Specifické obory jsme schopni bez problémů plnit díky tomu, že v Brně v rámci VUT funguje specializovaná katedra, která vyučuje přesně ty specialisty v oboru parních turbín a přesného strojírenství, které potřebujeme. V oblasti THP pracovníků a ekonomů není taktéž problém. Největší aktivity podnikáme v oblasti získávání dělnických profesí. Trh se již vyčerpal a musíme jít cestou výše uvedených rekvalifikací nebo lépe – aktivně působit již na úrovni středních ne-li základních škol. přesvědčovat mladé lidi, že strojírenství má svou perspektivu. Jsme v tom úspěšní. Počet lidí, které jsme letos chtěli přijmout, se nám zatím daří naplnit.
Do které země vyvážíte nyní nejvíce?
Zhruba 80 % objemu tržeb pocházejí ze zakázek pro zahraničí. Letos jsme dodávali parní turbíny do Polska, Singapuru, Indonésie, Ruska, na Ukrajinu a pro Spojené arabské emiráty. Převažují zakázky do východní Evropy, a především Ruska a států bývalého Sovětského svazu, které představují 45 % z celkového objemu tržeb. Zde jsme historicky dodávali velké objemy, po rozpadu východního bloku došlo k značnému poklesu, nyní se vše vrací. Chceme využít dobrého jména, kterého zde brněnská součást skupiny Siemens v minulosti získala. Jen pro zajímavost, turbíny z Brna slouží v 65 zemích světa, za rok to bude 66: letos v lednu jsme podepsali smlouvu na dodávku parní turbíny do Mexika. Celkem tak do světa putovalo zhruba 4300 turbín z Brna.

Na celém světě se točí 4 250 turbín z Brna - ilustrační foto


Zvládáte? Plno strojírenských firem je vyprodáno na několik let dopředu?
I naše firma má v tomto momentu dlouhodobě naplněny kapacity. Ale toto je stav při současném počtu zaměstnanců a výrobních prostor. Máme investiční plány, neustále probíhají nábory lidí, připravujeme se na rozšíření výrobních ploch. Dále optimalizujeme procesy a zkracujeme termíny dodávek turbín. Tady vidím taky cestu uvolnění určité kapacity. Co je dnes, nemusí být pravdou zítra.
Charakterizujte požadavky vašich odběratelů.
Jsem rád, že pro drtivou většinu klientů jsou důležitější náklady na produkt v průběhu jeho celého životního cyklu, než jednorázové okamžité náklady při zakoupení turbíny. Více než cena je zajímá účinnost, protože si spočítají, kolik ušetří na palivu. Poté je zajímá spolehlivost, protože si jsou velmi dobře vědomi, o kolik přicházejí v rámci neplánovaných odstávek vyvolaných poruchami. Zajímavé jsou možnosti tzv. turbíny bez olejových systémů, které vyvíjíme. Z dlouhodobého hlediska budou mít nižší provozní náklady, protože jejich vlastníci se nebudou muset starat o nákup tohoto média a odpadnou jim náklady na údržbu dalších k tomu nutných komponent. Provoz takovýchto turbín bude také ekologičtější.
Co podle Vás stojí za tak obrovskou poptávkou po vašich turbínách?
Je pravdou, že tak obrovský boom a hlad po energiích jsem za dobu působení ve firmě, čili 12 let, ještě nezažil. Ten obrovský převis poptávky nad nabídkou souvisel jednoznačně s růstem ekonomik na celém světě a s tím související poptávkou po energiích. Prudce se navíc rozšiřuje oblast výroby energie z obnovitelných zdrojů. Spalování biopaliv, komunálního odpadu, rozvoj solární energetiky… Toto jsou vše „nové“ obory, kde potřebují parní turbíny, což je pro nás dobře. Obrovské solární pole vzniká například ve Španělsku. Zde je projekt podporován vládou, která si velmi dobře uvědomuje, že veškeré suroviny pro výrobu elektřiny dováží, slunce jim ale nikdo nevezme. V USA jdou cestou technologie solárních věží. Můžu prozradit, že jsme získali průlomovou zakázku na dodávku turbín právě v této oblasti. Po dlouhé době jsme prodali turbínu do Bulharska, našeho dříve tradičního odběratele.
Ve kterém směru očekáváte další rozvoj ve výrobě parních turbín?
Parní turbína je vyzrálý, sofistikovaný produkt. V zásadních principech, které jsou známy sto let, neočekávám nějaké skokové vylepšení. Limity stávajících turbín ovlivňují dva faktory, které mají základ ve fyzice - schopnost generování páry a možnosti hnaných zařízení. Zvýšíme-li tlak páry nebo její teplotu, musíme mít odolnější lopatky turbín. Nebo můžeme zvýšit otáčky hnaného zařízení, ale narážíme na další faktor jako například technické limity převodovek. Rezervy proto vidím v oblasti materiálové. Využití kompozitních materiálů a náhrada některých ocelových částí je sice v plenkách, ale naši vývojáři na tom pracují.
V jakém jste nyní stádiu?
Nyní jsme ve fázi, kdy máme připraveny některé komponenty turbíny, vyrobené z kompozitních materiálů, a probíhá fáze výpočtových modelů a modelování chování těchto materiálů v reálných podmínkách.
Vy byste se přiklonil k jakému zdroji energie?
Česko je velmi malý stát a právě proto bychom měli velmi správně vybalancovat svou energetickou politiku. Určitě bychom neměli opomenout a odsunout na druhou kolej standardní a klasické zdroje energií. Bez jádra se zřejmě neobejdeme. Byl bych velmi opatrný v oblasti pěstování a spalování energetických plodin. Je otázkou, zda je nakonec tento způsob výroby energie ekonomický. Když vezmu v úvahu zábor plochy, které by jinak mohly být využity k pěstování jiných plodin, náklady na vlastní pěstování, dopravu plodin do elektráren… Domnívám se, že je velmi zajímavá a dosud ne v plné míře využitá možnost získávání energie ze spalování komunálního odpadu. To je však pouze můj názor, na energetickou koncepci státu máme odborníky a různé komise, kteří jsou k tomu kompetentní.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Související články


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Strojírny ArcelorMittal v Ostravě slaví v lednu 55 let od svého vznikuStrojírny ArcelorMittal v Ostravě slaví v lednu 55 let od svého vzniku (60x)
Na začátku letošního roku uplynulo 55 let od zrodu strojíren ArcelorMittal Engineering Products Ostrava (AMEPO). Ty vzni...
„Pro první kontakt v Turecku bych se na poradenské firmy určitě nespoléhal. To si musí každý odpracovat sám,“... (59x)
... uvedl pro potřeby „Tureckého speciálu“ časopisu All for Power Martin Pecina, generální ředitel Vítkovice...
Vítkovice podepsaly po Rosatomu smlouvu i s WestinghouseVítkovice podepsaly po Rosatomu smlouvu i s Westinghouse (58x)
Společnosti Westinghouse Electric Company a Vítkovice, a.s., podepsaly 1. prosince 2011 v prostorách rezidence americkéh...