„Výpadky ve výrobě elektřiny prakticky neexistují, Dukovany modernizujeme v době plánovaných odstávek,“

Ing. Tomáš Žák, MBA, působí ve společnosti ČEZ, a. s. od roku 1985. V letech 1985 až 2002 prošel různými technickými pozicemi právě v Jaderné elektrárně Dukovany (operátor sekundárního okruhu, operátor primárního okruhu, vedoucí reaktorového bloku, bezpečnostní inženýr a vedoucí oddělení technického rozvoje EDU). Od roku 2002 působil jako odborný asistent výkonného ředitele úseku jaderných elektráren, kterým byl právě odstupující ředitel Dukovan, Zdeněk Linhart. Později byl vedoucím projektu údržba (dnešní Asset management). Tomáš Žák je absolventem elektrotechnické fakulty Vysokého učení technického v Brně, postgraduálního studia "výstavba a provoz jaderných elektráren" a studia MBA.

Přibližte, prosím, specifika postupné moderni­zace bloků z hlediska toho, že současně musí probíhat výroba elektrické energie a současně se provádí modernizace.
Když jsme před lety začali uvažovat o modernizaci elektrárny a využití jejích rezerv (daných značnou konzervativností ruského projektu), stáli jsme před několika otázkami. O možnosti zvýšení výkonu elektrárny i reaktorů nebylo pochyb, protože touto cestou před námi již úspěšně prošla řada reaktorových bloků VVER 440 v zahraničí. Otázkou bylo, zda optimálního přínosu dosáhne­me zvýšením výkonu bloků o 5, 10 nebo o 15 %. Technicko-ekonomické analýzy ukázaly, že v našich podmínkách je optimum ve střední cestě, a to ve zvýšení elektrického výkonu bloků o 10 %. Tohoto navýšení dosáhneme zvýšením účinnosti turbín a také zvýšením výkonu samotného reak­toru o 5 %. Další otázkou, kterou jsme museli řešit, byl způsob provedení celé akce na všech čtyřech blocích. V zásadě existovaly dvě možnosti. Akci zvýšení výkonu naplánovat jako jednorázovou in­vestici, při mimořádné odstávce v délce mnoha měsíců ji provést nejlépe formou na klíč a znovu spustit nový zmodernizovaný blok. Nebo moder­nizaci rozplánovat na delší časový úsek několika let do běžných odstávek, které se kvůli výměně paliva a revizi zařízení stejně musí dělat, a bloky jinak normálně provozovat. Po mnoha úvahách jsme zvolili tuto druhou cestu. Je sice delší a komplikovanější se značný­mi nároky na koordinaci investice s normálním provozem bloků, ale má řadu nesporných výhod. Výpadek ve výrobě, resp. v době, kdy dlouhodo­bě odstavená elektrárna nevyrábí, tak není potře­ba nahrazovat jinými zdroji. Mezi jednotlivými modernizačními kroky je relativně dostatek času na vyhodnocení nedostatků i dobrých zkušeností pro obdobné činnosti na dalších blocích. Největší výhodou této postupné modernizace je potom nižší náročnost na specializované odbornosti.

Zaznamenáváte nějaký zvýšený důraz na bez­pečnost provozu JE? Třeba zvýšený počet kon­trol a podobně?
Přesto, že navenek je elektrárna v běžném provozu, není to tak docela pravda. Každé spouš­tění po odstávce je spouštěním inovovaného ja­derného bloku s řadou nových zařízení a do jisté míry odlišnými vlastnostmi a chováním. Takové změny techniky kladou zvýšené nároky na práci personálu, protože provozovat elektrárnu za všech situací bezpečně je nutná podmínka pro povolení, které nám vydává Státní úřad pro jader­nou bezpečnost k provozu. Státní dozor tomu sa­mozřejmě věnuje zvýšenou pozornost a provádí kontroly ve větší frekvenci, než tomu bylo před započetím modernizace.

Jde v případě modernizace Dukovan o složitější činnost než v případě klasických uhelných elektráren?
Klasické uhelné elektrárny zase pracují s vyššími parametry páry (tlak a teplota), které představují větší namáhání materiálů i vyšší nebezpečí. Myslím, že správné je říct, že každý, jádro i klasika, máme zčásti odlišné problémy.

Někde jsem se dočetl, že mezi lety 2009 až 2015 hodlá ČEZ realizovat v Dukovanech téměř 220 investičních akcí.
Z tohoto počtu mohu opravdu zmínit jenom ty největší: výměna a modernizace systému kon­troly a řízení, výměna a modernizace vysokotlakých a nízkotlakých rotorů turbín, záměna generátorů a blokových transformátorů za silnější.

Popište, prosím, konkrétně vybranou moderni­zační akci, která ovlivní doposud zažité činnos­ti zaměstnanců elektrárny?
Jednoznačně je to modernizace systému kon­troly a řízení. Kromě nových systémů jde i o nový design velínů elektrárny – takzvaných blokových dozoren. Tyto změny mají i značný dopad do vý­cviku operátorů, protože je třeba nacvičit nové způsoby manipulace. Jaderná elektrárna Dukovany má pro tyto účely přímo v areálu plno­rozsahový trenažér, což je věrná kopie blokové dozorny, napojená ovšem na simulační počítač a ne na skutečné zařízení. Na tomto trenažéru probíhá výcvik personálu blokových dozoren. Lze to třeba přirovnat k leteckému simulátoru a pře­školení pilotů na nový typ letadla. Protože elekt­rárna prochází kontinuální změnou, musí se v jis­tém okamžiku změnit i trenažér tak, aby reagoval jako skutečný modernizovaný blok.

Kolik pracuje v JE Dukovany lidí, přímo a ve fir­mách, které jsou na Dukovany napojeny?
Při provozu mimo odstávky bloků (uprostřed roku) je na elektrárně přibližně 1.100 lidí a v prů­běhu odstávek je to o více než tisíc lidí více, především se jedná o pracovníky dodavatelských firem.

Jak se změní počet zaměstnanců po prodlouže­ní životnosti? Jaká je věková struktura zaměst­nanců elektrárny?
Změnu počtu zaměstnanců při prodlužování životnosti elektrárny neplánujeme. Věková struk­tura zaměstnanců je však náš velký současný problém, hlavně protože na elektrárně pracuje většina lidí přibližně stejně starých (něco přes pa­desát let) a tedy i současně odejde do důchodu. Protože výchova nového pracovníka je záležitostí několika let, začali jsme se tím zabývat již dříve a teď toto úsilí budeme ještě stupňovat.

Nastoupil jste do funkce v době probíhající mo­dernizace a jako prvořadý cíl jste si stanovil ob­novu personálu. Jako toho hodláte docílit?
Na tomto úkolu pracujeme s naší personální divizí, která spolupracuje s řadou středních a vy­sokých škol. Naším úkolem je přesvědčit širší okolí elektrárny a technicky zaměřené lidi v celé České republice, že energetika má před sebou velkou budoucnost. Že lokalita JE Dukovany má před sebou dobrou a dlouhou budoucnost. Docílit toho chceme zvýšením náboru mladých li­dí do vybraných technických profesí v takovém čase a množství, abychom je uměli dobře zaško­lit a oni byli včas připraveni nahradit ty, kteří odej­dou do důchodu.

Přibližte, prosím, jak probíhá příprava lokality Dukovany pro budoucí možnost výstavby nové­ho zdroje.
Asi víte, že nyní probíhá výkup pozemků v celém okolí elektrárny právě za tímto rozvojovým účelem. Je to běh na dlouhou trať, v současnosti je na řadě  3. a 4. blok Temelína. Lze předpokládat, že na blok č. 5 EDU by přišla řada s několikaletým odstupem.

Dukovanská jaderná elektrárna je největším domácím zdrojem elektřiny, loni vyrobila rekordních 14,434 terawatthodiny proudu.
Jde o rekord z roku 2008, výroba v roce 2009 či­nila 13,955 TWh, tedy třetí nejvyšší v historii elektrárny, a bude se pohybovat přibližně na této úrovni i v roce 2010. Právě probíhající moderni­zace a její nároky na délky odstávek jsou příči­nou, že rekord z roku 2008 překonáme až výro­bou v roce 2011 a 2012. 

Díky postupné modernizaci zařízení se výkon elektrárny v dalších letech ještě o něco zvýší. O kolik se zvýší výkon a kdy by měla elektrárna najet na 100% výkon?
Projekt Využití projektových rezerv EDU do­sáhne své mety 4 × 500 MW v roce 2012. Od ro­ku 2013 bychom měli tímto zvýšeným výkonem a projektem zkrácení odstávek CikCak dosahovat výroby okolo 16 TWh. Nutnou podmínkou je sa­mozřejmě provozovat elektrárnu tak jako dosud, bezpečně a spolehlivě.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav