ŠKODA PRAHA Invest, generální dodavatel v oboru klasické energetiky a jádra, sází nově i na projekty OZE

Ing. Martin Hora
Vystudoval ČVUT v Praze, obor Řízení a ekonomika podniku. Po absolutoriu pracoval jako vedoucí centrálního zásobování teplem, výroby a distribuce elektrické energie z kogenerační technologie ve firmě Termo Děčín. Následovalo působení ve Škodaexportu, kde v letech 2005–2009 pracoval jako manažer řízení a kontroly kvality a dále jako hlavní inženýr projektu výstavby 225MW paroplynové elektrárny v Pákistánu. Od roku 2009 pracuje ve ŠKODA PRAHA Invest s.r.o., jako vedoucí odboru Řízení ostatních projektů ČR.

Můžete vysvětlit význam termínu „ostatní projekty ČR“, který se objevuje v názvu odboru, který řídíte?
Jedná se o nový odbor, který ve společnosti ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. (ŠPI) vznikl v polovině roku 2009. Vytvoření tohoto odboru bylo motivováno především potřebou soustředit na jednom místě řízení a realizaci menších projektů. Slovu „menší“ bychom zde neměli rozumět tak, že jde o projekty nevýznamné, i když ve srovnání s projekty typu nového bloku s nadkritickými parametry páry v Elektrárně Ledvice, komplexních obnov bloků v elektrárnách Tušimice a Prunéřov či nového paroplynového cyklu v Elektrárně Počerady, jejichž je ŠPI generálním dodavatelem, skutečně menší jsou. V rámci tohoto nového odboru se chce ŠKODA PRAHA Invest zaměřovat především na projekty obnovitelných zdrojů energie, a tím se výrazným způsobem podílet v rámci Skupiny ČEZ na plnění cílů státní energetické koncepce týkajících se podílu výroby z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Navíc je logicky, z důvodu konkurenceschopnosti, záměrem ŠPI pokrýt svými odbornými činnostmi co největší segment v oblasti výstavby energetických zdrojů.

Jaké konkrétní projekty v oblasti OZE tedy realizujete?
Prvním projektem ŠPI byla výstavba dvou větrných elektráren u obce Věžnice na Vysočině. Oba stroje již vyrábí elektrickou energii.  Ucházíme se a v současnosti již zahajujeme přípravné práce na výstavbě několika fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu přesahujícím 25 MWp. Ve všech těchto případech fungujeme jako generální dodavatel pro zákazníka ČEZ Obnovitelné zdroje.

Uvedl jste, že větrné elektrárny na Vysočině jsou již v provozu. Jak byste zhodnotil průběh realizace?
Cílem ŠPI bylo profilovat se jako schopný dodavatel v oblasti OZE, v tomto konkrétním případě pro segment větrné energetiky. Od samého počátku bylo jasné, že největším rizikem bude plnění harmonogramu výstavby. Zákazník požadoval uvedení do provozu nejpozději do konce roku 2009. Stavěli jsme na Vysočině v podzimním a zimním období, což s sebou neslo značná rizika. Poznamenám pouze, že větrné elektrárny se staví na místech s příznivým povětrnostním potenciálem, což v kombinaci s nadmořskou výškou a ročním obdobím mohlo značně komplikovat výstavbu. Pokud si dovolím stručně hodnotit výsledky realizace, pak se podařilo splnit všechny termíny, v některých dílčích milnících došlo i ke zkrácení. Rovněž tak se podařilo dodržet, resp. mírně snížit konečný rozpočet projektu. V rámci hodnocení by mělo zaznít, že se podařilo hned v úvodu nastavit korektní spolupráci se všemi partnery. Významným prvkem byla efektivní spolupráce s projektovým týmem zákazníka.

Jaká byste zmínil specifika realizace?
Specifická byla lokalita, ve které se stavělo. Nadmořská výška 500 m v oblasti Vysočiny, tlak na splnění harmonogramu. Největší rizika byla soustředěna ve včasné dopravě nadrozměrných nákladů na místo výstavby a v průběhu montáže, zejména pak v manipulaci a usazení těžkých dílů na místo v daných klimatických podmínkách. Pro zajištění přístupu na staveniště bylo nutné vybudovat 1.600 m nových nebo rekonstruovaných cest, rozsáhlé manipulační a montážní plochy. Bylo nutné staticky zajistit most v obci Věžnice přes říčku Šlapanku. Za zmínku stojí jistě i fakt, že mezi oběma elektrárnami prochází vedení přenosové soustavy VVN 400 kV Mírovka – Čebín, vysokotlaký plynovod RWE Transgas, ropovod DN 500 Mero ČR a další místní sítě. Důležitá byla spolupráce a komunikace s Úřadem pro civilní letectví a Armádou ČR, neboť hlavní montážní jeřáb a následně i vztyčené stroje představují překážky leteckého provozu.

Stále mluvíme o OZE, jaký je Váš názor na uvedenou problematiku?
OZE se v nejbližších desítkách let jistě nestanou hlavním zdrojem energie. Patrně vždy se bude jednat o doplňkový segment v zajišťování energetických potřeb. V celosvětovém měřítku jsou však lokality, kde OZE mohou hrát a mnohde již hrají významnou roli. Je zřejmé, že tradiční zdroje jsou omezené, a pokud chceme zachovat rozvoj společnosti, je nutné těmito zdroji nejen šetřit, ale i hledat nové technologie a volit nové přístupy. Využití OZE je jedním z možných dílčích řešení. Pro další vývoj OZE je nutné vyřešit řadu problémů, počínaje distribucí a regulací vyrobené energie, přes zvyšování účinnosti přeměny energie až po například snižování energetické náročnosti výroby těchto technologií a jejich ekologickou likvidaci po uplynutí doby životnosti. V každém případě však musím říci, že považuji za velmi progresivní rozhodnutí, že se ŠKODA PRAHA Invest, orientovaná dosud na výstavbu klasických zdrojů energie, nyní velmi viditelně angažuje též v oblasti využití OZE.

Výstavba parku větrných elektráren v lokalitě Věžnice

Další dvě nové větrné elektrárny zahájily oficiálně provoz na území kraje Vysočina. Stroje ve Věžnici, které provozuje společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o., by ročně měly vyrobit až 9 milionů kWh elektrické energie a pokrýt tak spotřebu téměř 3 tisíc domácností. Generálním dodavatelem projektu byla společnost ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. Hlavní technologické zařízení dodala německá společnost REpower Systems. Celý článek (autoři: Ing. Martin Hora, Marek Karhan, ŠKODA PRAHA Invest s.r.o.) najdete ZDE.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav