Komplexní obnova Prunéřova aneb prezentované mýty a skutečnost

Z pohledu odborníků, kteří se věnují technologiím a technikám, použitým v současné energetice, se jedná o absolutní nesmysl. ČEZ totiž nepoužije šrot, nýbrž nejmodernější technologie, které odpovídají záměru komplexní obnovy Elektrárny Prunéřov II. Splněny budou všechny podmínky BAT za využití nejlepší dostupné techniky. To konstatuje i posudek, který si zadalo ministerstvo životního prostředí. Parametry v oblasti znečišťování ovzduší, kterými bude nové zařízení disponovat, jsou na úrovni nejpřísnějších požadovaných hodnot. Například v případě tuhých znečišťujících látek, se kterými má Česká republika obrovské problémy v oblasti kvality ovzduší, by parametry obnovené elektrárny byly 3x přísnější, než ty zákonem běžně stanovené pro nové zdroje.

Jak je to s plánovanou účinností

Rovněž tvrzení, že navrhovaná účinnost je mnohem nižší, než má být, že ČEZ odmítá zvýšit účinnost o 10 % apod. jsou nepravdivá. Ekologické organizace buď záměrně, nebo z neznalosti míchají dohromady různé pojmy. Účinnost lze sledovat a vykazovat v různých režimech provozu energetických zdrojů. Srovnávání účinnosti není úplně triviální, protože některé energetické zdroje jsou provozovány pouze v kondenzačním režimu, zatímco některé současně slouží pro dodávku tepla pro obyvatele měst v okolí elektráren. To je i případ elektrárny Prunéřov II. Veřejnosti je ovšem skutečnost s účinností prezentována tak, že ČEZ významně ušetří na instalaci málo účinného zdroje. To pochopitelně není pravda. Je i v zájmu ČEZ, aby instalovaná technologie měla co nejvyšší účinnost, protože pak dochází k efektivnější výrobě elektřiny a tepla.

ČEZ usiluje o lepší životní prostředí, aktivisté nikoli

Za absolutní nesmysl lze pak považovat slova, že zvažovaná varianta bude mít negativní dopady na zdraví lidí a přírodu v ČR. Tudíž že navrhované řešení přinese zhoršení životních podmínek v regionu. Nesmyslnost tohoto tvrzení dokazuje i fakt, že od roku 1996 nepřekročily Elektrárny Prunéřov nikdy povolené imisní limity.

Velmi přísné emisní parametry, které by nová elektrárna splňovala, přitom zaručují, že dojde k dalšímu výraznému zlepšení v oblastech, kde má elektrárna vliv na kvalitu ovzduší. Významně se sníží emise znečišťujících látek, a to o cca 60 % u oxidů dusíku a u oxidu siřičitého a o cca 40 % u tuhých znečišťujících látek. Také u často zmiňovaných emisí oxidu uhličitého (skleníkového plynu) může díky obnově elektrárny Prunéřov II dojít ke snížení emisí o cca 30 %. Jak je ale vidět, ekologičtí aktivisté nechtějí ani to. Pokud totiž nedojde k obnově elektrárny, bude pouze po dílčích úpravách provozována za stávajícího stavu až do konce své životnosti. Imisní limity samozřejmě překročeny nebudou, ale také výrazně nepoklesnou.

V případě jednoho bloku mohou přijít lidé o teplo

ČEZ nechce instalovat nadkritický blok s vyšší účinností? Ale ano, pokud by to bylo technicky možné. Tam, kde to jde, se tomu nebráníme. Pro nás to není „svatá válka“, jsme rádi, když můžeme vyrobit více elektřiny. Účinnost ale není o emisích, ty budou stejné, s vyšší účinností se vyrobí pouze více elektřiny. Nadkritické bloky, jak to chce Greenpeace, s účinností 42 procent mají minimální výkon kolem 700 MW, níže to fyzikálně nejde. Pokud však v lokalitě dodáváte teplo, tak musíte pro případ výpadku (stále je to technika a výpadek může nastat) mít zálohu. Což u elektráren s jedním blokem nelze. Při nižších výkonech se k této účinnosti nedostanete.

Druhým omezením je kvalita uhlí, která se s časem bude zhoršovat (většina moderních uhelných elektráren ve světě jede na kvalitní černé uhlí). Proto všechny studie ukázaly, že nejekologičtějším řešením jsou tři bloky poskytující dostatečnou zálohu pro dodávku tepla s účinností 39 procent, což je i podle BAT (nejlepší dostupná technologie).

Instalace nadkritického bloku, kterou požadují nevládní organizace, by tudíž mohla znemožnit zásobovat teplem tisíce domácností. Ty by pak musely vynaložit významné finanční prostředky na pořízení vlastních zdrojů tepla a kromě toho by pochopitelně došlo k významnému zhoršení kvality ovzduší ve všech obcích, kde by nebylo dostupné dálkové teplo z elektráren Prunéřov. Případně by se vedle nadkritického bloku postavila ještě záložní teplárna, ale výsledek by byl stejný – zhoršení kvality ovzduší.

Hora Sv. Kateřiny nepatří mezi dotčené obce

Za mírně překvapivý je současný postoj obce Hora Svaté Kateřiny, respektive tamního místostarosty. Otázkou je, proč obec nevyslovila své připomínky v rámci veřejného projednávání EIA? Hora Svaté Kateřiny přitom nebyla ze strany ministerstva životního prostředí zařazena mezi dotčené obce, neboť leží poměrně daleko od Prunéřova. Dle rozptylové studie EIA má hodnocená oblast celkem 6.237 km². Na 6.227 km², tj. na 99,86% hodnocené oblasti dojde k poklesu vypočtené průměrné roční koncentrace SO₂. Pouze na 9,16 km², tj. na 0,14% hodnoceného území dojde k nárůstu imisního zatížení, ovšem pod platným imisním limitem pro SO₂. Zvýšené imisní zatížení SO₂, které ovšem bude pod legislativní úrovní přípustné doby překročení, lze očekávat pouze v těsné blízkosti areálu elektráren Prunéřov. Tedy určitě ne v lokalitě Hory Svaté Kateřiny.

Autor

• (red)