ČSVE vítá rozhodnutí soudu ve věci rozvoje větrné energie na Vysočině

Podle rozhodnutí soudu kraj není oprávněn způsobem, který použil v zásadách územního rozvoje, omezit nebo zakázat výstavbu větrných elektráren. Kraj v minulosti obhajoval represe proti rozvoji větrné energie na Vysočině tím, že by jejich i 100 metrů vysoké stožáry poškozovaly vzhled krajiny... „Výrok soudu vnímáme jako opětovné otevření prostoru k seriózní debatě nad budoucností výroby elektřiny z větru na Vysočině. Pojďme diskutovat o vhodnosti vzniku větrných elektráren v jednotlivých lokalitách. Odmítáme ale plošnou diskriminaci našeho odvětví,“ komentuje dění na Vysočině Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE). Rozhodnutí soudu vzniklo na základě společné žaloby, kterou na kraj podaly obce Stonařov, Dlouhá Brtnice a Otín.
ČSVE již před časem upozorňovala, že kraj Vysočina omezuje výstavbu větrných elektráren nad rámec stavebního zákona. Kraj si objednal studii „Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina“, která pro větrné elektrárny vymyslela překážky, se kterými se v jiných krajích republiky nesetkáme. Dokument navrhuje mj. omezení staveb s výškou větší než 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad obklopující lesní porost. To znamená, že na území Vysočiny by se nesměly stavět žádné větrné elektrárny, ani ty nízké a málo účinné z minulého století.
Takové návrhy ochrany jsou podle ČSVE účelově zpracovány a nedávají možnost prosadit i sebekvalitnější a nekonfliktní projekt na stavbu větrných elektráren. „Úředníci, kteří budou tuto studii používat při posuzování projektů, budou velmi snadno projekty zamítat, opírajíc se o tyto závěry. Argumenty obsažené ve studii a způsob, jakým jsou v ní nastaveny parametry hodnocení krajinného rázu, naprosto diskriminují možnost rozvoje oboru větrné energetiky v kraji Vysočina. V takové podobě by však byly likvidační i kdekoliv jinde,“ varoval tehdy Michal Janeček.
Místní zastupitelstva mají přitom často pro rozvoj větrné energie větší pochopení než samotné kraje. „Dokladem toho je právě skutečnost, že soud s krajem Vysočina vyvolaly obce. Ty na svých katastrech povolily výstavbu větrných elektráren, u kterých developeři splnili veškeré přísné podmínky pro zahájení výstavby. Kraj přesto hodlal výstavbu svévolně zastavit,“ podotýká Janeček. V přístupových rozhovorech s Evropskou unií se přitom Česká republika zavázala plnit indikativní cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Výroba elektřiny zvětru je proto součástí platné energetické koncepce ČR. Přestože má EU omezené možnosti vyžadovat po ČR plnění indikativního cíle, měli bychom průběžně usilovat o navyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. „V rámci jednání o klimaticko-energetickém balíčku si ČR návrhově stanovila závazný cíl pro rok 2020 v podobě 13% podílu obnovitelných zdrojů. Vhodný mix, kdy dominantní jadernou energii doplní mj. také právě obnovitelné zdroje, doporučila nedávno pro Energetickou koncepci také zpráva tzv. Pačesovy komise,“ říká předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček. V loňském roce se podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny blížil k 5procentní hranici.
Na území kraje Vysočina se v loňském roce z větru vyrobilo 17.491,4 MWh elektřiny (zdroj: Energetický regulační úřad, www.eru.cz ). Jde o množství pokrývající spotřebu 12 tisíc lidí. Produkce se přitom v současnosti koncentruje na pouhých 5 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 7,7 MW v lokalitách Pavlov a Kámen. Podle ČSVE je možné v kraji Vysočina mimo chráněná území a v dostatečné vzdálenosti od obydlí postavit přes 100 moderních větrných elektráren, které pokryjí spotřebu 640.000 lidí. Je to o 125.000 lidí více, než má samotný kraj Vysočina obyvatel. Je to však dlouhodobý proces. V celé ČR je realizovatelný potenciál asi 1200 elektráren, které by byly poměrně rovnoměrně rozložené po celém území České republiky.

Autor

• (red)