TVEL zvažuje výstavbu fabriky na jaderné palivo i v Česku

• Foto

Strategie korporace TVEL počítá s realizací výstavby závodů na výrobu jaderného paliva v zahraničí. V současnosti společnost připravuje technicko-ekonomické posouzení (studii proveditelnosti) typového montážního závodu. Povězte nám něco o tomto programu.
Úkoly vztahující se k tomuto pilotnímu projektu jsou poměrně složité, ale cíle jsou přitom jasné: proč to děláme, jakých výsledků musí být dosaženo. Takový závod bude zaměřen hlavně na výrobu paliva pro reaktory, které jsou provozovány v zemích našich zákazníků. Jde především o reaktorové systémy VVER, které jsou využívány například v zemích EU, na Ukrajině a v Číně. Takové závody musí nejen poskytovat dodatečné záruky dodávek jaderného paliva do těchto zemí - i když dnes je TVEL uznávaným a spolehlivým dodavatelem – ale jde rovněž o propagaci ruského paliva na dalších trzích.

O kolik je bezpečnější, pokud jde o ekologii, vyrábět palivo na místě než jej přepravovat?
Dnes je TVEL high-tech korporací. A ty technologie, které budeme propagovat, jsou technologie ekologicky čisté, inovativní. Vztahují se na montáž a to je prakticky strojírenská výroba. Také proto jsou čisté a bezpečné.

Lze říci, že šance na výstavbu takového závodu na Ukrajině jsou větší?
Určitě, Ukrajina je naším strategickým partnerem. Na to nikdy nesmíme zapomínat. V této zemi je největší park ruských reaktorů v zahraničí. Dnes se Ukrajina zdá výhodnější. Přesto chápeme, že výstavbu závodu musí podpořit ještě i další kritéria. Patří mezi ně i existence dlouhodobé smlouvy na dodávky paliva. Pointa je v tom, že výstavba závodu se pojí s investicemi. Přitom naše strategie je založena na tom, že nejenom prostě postavíme podnik a technologicky jej vybavíme na úrovni doby. Naším úkolem je sledovat jej, zajišťovat pro něj nové vědecké poznatky ...

Komu bude patřit nová výroba?
Forma vlastnictví může být různá. Ale to, že TVEL poskytne závodu technologie – to je jasné. Bude je podporovat a rozvíjet, aby palivo, které se používá v zemi zákazníka, bylo vždy jen to nejmodernější. Proto dnes pečlivě zvažujeme Ukrajinu. Ale přitom opravdu doposud není vyřešena otázka dlouhodobého kontraktu, plus investice a plus prostředky, které musíme vynaložit na výzkum a vývoj. Také ty totiž do tohoto dlouhodobého kontraktu spadají.
Premiéři našich zemí stanovili termín podpisu dlouhodobého kontraktu na 15. července. Všichni jsme připraveni jej v uvedené lhůtě uzavřít. Pracujeme na něm již dlouho. Ve skutečnosti jsme již uvedli, že jak obchodní, tak i technické parametry tohoto kontraktu byly dohodnuty.

Kolik bude stát první pilotní závod?
Ve skutečnosti jsme již začali připravovat studii proveditelnosti. Dnes je předčasné říkat, jaké budou konečné náklady na tento závod. To bude záviset na mnoha faktorech v zemi, ve které bude postaven. Jde i o ceny pozemků, o výši nákladů na licencování tohoto závodu a řadu dalších opatření, která mohou vyústit ve vyšší celkovou cenu projektu. Pokud jde o naše technologie, ceny našeho zařízení, pak jsou to věci víceméně jasné, ale musí to řádně zaznít.

Uvažuje se v případě výstavby závodu na Ukrajině a o technologické účasti této země na výrobě uranu v Angarsku?
Dnes plně odsouhlasený plán účasti Ukrajiny v Mezinárodním centru pro obohacování uranu (MCOU) nepočítá s její technologickou účastí v elektrárnách v Angarsku. Bude-li to nutné, MCOU bude mechanizmem pro garantování dodávek obohaceného uranového produktu. Dnes budujeme závod za podmínky, že všechny činnosti týkající se obohacování budou nakupovány v Rusku: prostřednictvím MCOU, bude-li to nutné, i prostřednictvím komplexní dodávky nebo prostřednictvím dalších mechanismů. V tomto smyslu nesmí být na Ukrajině žádné pochybnosti. Je tady pouze plná připravenost zaručit jí dodávky obohaceného uranového produktu. Hlavy vlád obou zemí se na tom shodly a rozhodly, že závod se postaví za těchto podmínek.

Má smysl postavit takový závod v zemích EU, například v Česku?
O vybudování takových závodů k dnešku projevilo zájem nejméně pět zemí. Uvidíme a konečné rozhodnutí vážeme na kritéria, která jsme stanovili. Dnes v České republice existují dva reaktory typu VVER-1000. Plánují výstavbu dalších čtyř (navíc společnost ČEZ hodlá postavit dva takové reaktory na Slovensku). To znamená, že park energobloků bude dostatečně velký, aby byl zájem vybudovat tam závod. Navíc Česká republika je zemí EU a s ohledem na tyto parametry je samozřejmě Česká republika pro nás zajímavá.
Je třeba si ale jasně uvědomit, že i když investiční zdroje jsou, tak jsou omezené. Společnost si musí být jista, že pilotní projekt vyjde na 100 procent. Postavíme nejprve jeden závod a pak posoudíme, kde je ještě nutné stavět. Tady nepořádáme soutěže. Ale z pohledu Ukrajiny je třeba přijmout rozhodnutí co nejdříve.

Vzpomněl jste Slovensko…
Slovensko je také zajímavé z hlediska své polohy uprostřed Evropy. Dnes existují určitá omezení na dodávky do Evropské unie. Ovšem stavba takového závodu v Evropě nám je pomůže překonat.

Reaktory postavené podle sovětského vzoru mohou používat nejen palivo TVEL?
V podstatě ano. Ale dnes nepoužívají žádné jiné palivo, kromě toho, které produkuje TVEL. Zde byl odveden obrovský kus práce. Vyhráli jsme všechny veřejné zakázky v Evropě. A dokonce i ty reaktory, kterým dodával Westinghouse (americký výrobce paliva –pozn. red), jsou dnes zásobovány palivem TVEL. Díky naší vědě jsme dokázali zajistit řadu technických výhod. TVEL se v tomto smyslu chová velmi aktivně. Součástí TVEL se nedávno se stal VNIINM (Všeruský vědecko-výzkumný ústav anorganických materiálů A. A. Bočvara), který se věnuje dalšímu vývoji v oblasti paliv, tablet a palivových článků. Vertikální integrace Rosatomu - to, že v Rusku je uran a také nejmodernější závod na obohacování uranového produktu – umožnilo vytvořit i obchodní výhody. Ve svém součtu nám to pomohlo zvítězit v soutěžích.

Autor

• (red)