Teplo z jádra na dobré cestě

Jak vyplývá ze zatím zveřejněných návrhů státní energetické koncepce pro Českou republiku na roky 2011 až 2060, bude se patrně zvyšovat podíl energie z jádra. V této souvislosti opět nabývají na významu projekty dodávek tepla z jaderných elektráren, které by mohly pomoci s řešením problému nedostatku a rostoucích cen paliv pro teplárny. V České republice jsou již teplem z jádra vytápěny obytné domy a další objekty v Týně nad Vltavou nedaleko elektrárny Temelín, jedná se však o poměrně malé odběry, které v celostátním měřítku mají zanedbatelný význam. V případě realizace „Teplovodního přivaděče pro město České Budějovice“, se již jedná o velmi významný přínos ve využití tepla z jaderné elektrárny pro vytápění bytové sféry. Tepelný napáječ a jeho konstrukce by umožnila dodat až 1.500 TJ tepla, pokud by pro toto množství tepla byl v Českých Budějovicích vhodný odběratel. Projekt se nachází ve značně pokročilém stadiu rozpracovanosti a je zařazen v nově platných zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje a ČEZ již připravuje dokumentaci pro územní rozhodnutí. Pokud vše půjde dobře, již v roce 2015 by se mohli tepla z jádra dočkat obyvatelé Českých Budějovic, jimž by ho měl přivést napáječ z 25 km vzdáleného Temelína. Na rozdíl od původních plánů z doby výstavby elektrárny by se již nemělo jednat o nadzemní vedení, ale o moderní předizolované potrubí uložené v zemi. Díky tomu dojde ke zkrácení trasy a snížení nákladů na výstavbu téměř o 30 %. Provedené studie již prokázaly, že projekt je životaschopný jak po technické, tak i po ekonomické stránce. Pro občany v Českých Budějovicích by jeho realizace přinesla snížení škodlivých emisí ve městě a okolí až o 50 %. Zdroj emisí je v současnosti Teplárna České Budějovice, která spaluje více než 300 tisíc tun hnědého uhlí ročně, a díky dodanému teplu z elektrárny Temelín by došlo k úspoře až 150 tisíc tun uhlí. Vzhledem k cenovému vývoji a rostoucímu daňovému zatížení fosilních paliv lze oprávněně předpokládat, že vytápění z jádra bude proti uhlí také levnější. V současné době jedná ČEZ o podmínkách dodávek tepla s představiteli Českých Budějovic a s vedením společnosti Teplárna České Budějovice. Pokud vše dobře dopadne, bude začátkem roku 2012 podána žádost o územní rozhodnutí a začátkem roku 2013 by mohla být stavba zahájena. Po dokončení by měl teplovod zásobovat zhruba třetinu města a ročně dodávat cca milion gigajoulů tepla. Ze strany společnosti ČEZ je již připraven také projekt zásobování města Brna teplem z jaderné elektrárny Dukovany. Tento napáječ by měl mít délku přes 40 km a provedení bude rovněž podzemním předizolovaným potrubím. Nad povrchem povede pouze kvůli překonání řek Jihlava a Oslava. Součástí trasy by měly být i tunely pod kopci Bučín, Holedná, Chochola a pod Palackého vrchem.
 

„Teplo z jaderných elektráren bude stabilnější a levnější,“ řekl Ing. Josef Gába, Specialista akvizic, ČEZ Teplárenská a.s.

Ing. Josef Gába
V roce 1974 získal inženýrský titul na VUT v Brně v oboru Energetické stroje a zařízení, v roce 1984 pak zvýšil své vzdělání studiem oboru Ekonomika a řízení průmyslu. Celý svůj
profesní život se pohybuje v teplárenství, pracoval jako operátor kotlů a turbin, dále pak směnový inženýr, vedoucího údržby a ředitel závodu. Od 1. ledna 2010 pracuje na pozici Specialista akvizic, projektový manažer, společnosti ČEZ.

Existují specifika připojení tepla z jaderné elektrárny nebo zvýšené požadavky v některém směru?
Žádné zvýšené požadavky uplatněny nebudou, ale i když to není povinné, budeme kontinuálně měřit radioaktivitu vysílané vody.

Popište, prosím, jak se technicky teplo z jaderné elektrárny vyvádí.
Z nízkotlakého dílu turbíny je odebíraná pára o teplotě 150°C, která v blokové výměníkové stanici ohřeje topnou vodu na 140°C. Ta je pak oběhovými čerpadly čerpána do vlastního teplovodního přivaděče. Hydraulické ztráty po trase, jsou pak ještě kompenzovány čerpací prací v čerpací stanici „Obora“, situované uprostřed 25km trasy napáječe.

O kolik obytných domů by v případě dodávek tepla pro jihočeskou metropoli šlo?
Dodané teplo z Jaderné elektrárny Temelín pro Teplárnu České Budějovice by zásobovalo asi 15 000 bytů. Celá trasa je navržena v podzemním uložení předvolovaného potrubí o vnitřním průměru 500 mm. Tepelné ztráty se očekávají v průběhu roku od 3 do 5 % dodaného tepla. Teplovod bude uložen do výkopu o hloubce 2,5 m, potrubí kvůli dilataci bude obsypáno žlutým pískem, výkop zasypán podorničním materiálem a nahoru se vrátí původní ornice.

Jak by se dodávka řešila v době odstávek jaderných bloků?
Výrobní bloky jaderné elektrárny, jako nejlevnější a nejspolehlivější součást výrobní základny ČEZ, jsou v provozu po celý rok. Pouze v letním období probíhá výměna ¼ palivových tyčí a to vždy tak, aby se výměna prováděla u jednoho bloku, zatímco druhý blok je v provozu. Odstávka obou bloků společně se neplánuje. V případě poruchy na trase, nebo poruchy v čerpacích stanicích, bude držet náhradní dodávku tepla po dobu oprav Teplárna České Budějovice pomocí jednoho ze svých kotlů.

Na kolik by investice do teplovodu vyšla?
Investiční rozpočet se předběžně pohybuje na úrovní 1,5 miliardy korun. Teplovod bude připojen na stávající rozdělovače horké vody ve středisku vyvedení tepla z Temelína, protože se již při výstavbě elektrárny s těmito dodávkami počítalo a připojení je zde připraveno. Na straně odběratele, čili Teplárny České Budějovice, bude tato horká voda propojena a následně předána čerpadly do stávající horkovodní sítě ve městě. 

Jaké legislativní předpisy se na potrubí vedené v zemi vztahují?
Samozřejmě Stavební zákon a také zákon č.100/2001Sb., který nařizuje podat oznámení o záměru takovéto stavby a Ministerstva životního prostředí pak rozhodne, zda je nezbytná EIA, nebo stačí pouze vypracovat toto oznámení v souladu se zákonem, někdy nazývaná „malá EIA“.

Bude potrubí pro vedení z nějakého speciálního materiálu?
Nikoliv, budou použity běžné materiály, pouze izolace, kvůli nízkým ztrátám, bude nadstandardní. Životnost obou pak je minimálně 60 let.

Jak silný je odpor nebo podpora tohoto projektu ze strany občanů města?
Podpora, ochota, či neochota bude dána cenou přivedeného tepla, stabilitou této ceny a inflačním růstem. Tohle jsou ale věci pro jednání mezi Teplárnou České Budějovice a společností ČEZ. Konečná dohoda o obchodních podmínkách dodávek se očekává v jarních měsících příštího roku.

Cítíte tlak ze strany českobudějovické teplárny?
Ano a je pochopitelné, že nás teplárna tlačí s cenou dodávaného tepla co nejníže, pod své vlastní výrobní náklady.

Nicméně, jak by se tento projekt promítnul do ceny za GJ tepla pro odběratele?
Naše cena dodaného tepla musí být logicky nižší, než cena tepla vyrobena v Teplárně České Budějovice. Proč by naše teplo jinak kupovali? Proto i cena tepla pro lokalitu České Budějovice bude nižší než republikový průměr a bude dlouhodobě stabilní.

V článku píšete i o obdobné investici v rámci jaderné elektrárny Dukovany, resp. propojení se systémem dodávek tepla pro Brno. Kolik by tato akce stála?
Náklady na Teplovodní přivaděč Dukovany-Brno jsou odhadovány mezi 5 až 6 miliardy korun. Ekonomika tohoto projektu je samozřejmě závislá na množství dodaného tepla. Aby cena dodaného GJ byla v Brně konkurenceschopná, musí se množství dodaného tepla pohybovat kolem 4 000 TJ za rok. Zvolená technologie garantuje ztráty tepla do 5 % dodaného množství.

V jakém je projekt stádiu?
Rozhodnutí o případné stavbě teď závisí na tom, zda a v jaké podobě bude schválena aktualizovaná Energetická koncepce statutárního města Brna. V té současné se totiž s přivedením tepla z Dukovan počítá jako z jednou z budoucích variant, a dokud zastupitelé města tuto variantu v aktualizaci energetické koncepce města nepodpoří, nebude příprava projektu pokračovat.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav