Miloslav Decker: „Investice do EOP bereme jako investice do budoucnosti. Spolehlivost dodávek a energetická bezpečnost jsou našimi prioritami.“

• Foto

EKOLOGICKÝ PROGRAM PŘINESE DALŠÍ SNÍŽENÍ EMISÍ

Pane řediteli, jak se změnila Elektrárna Opatovice za poslední roky?
Velmi výrazně. V souladu se směrnicí Evropské unie a požadavky na další snižovaní emisí jsme realizovali, v rámci našeho ekologického programu, čtyři velké projekty. Retrofitovali jsme čtyři kotle, postavili čtyři nové filtry pevných částic a dvě nové linky odsíření. Rekonstrukcí prošel hlavní komín. V konečném důsledku nám všechny tyto projekty pomohou k dalšímu snížení emisí NO_x, SO₂ a TZL a splnění emisí od roku 2020.

To muselo být velmi finančně nákladné?
V celkovém součtu jsme investovali 2,7 miliard korun. 20 % z celkové částky bylo pokryto z Operačního programu životní prostředí. Dá se asi bez nadsázky říct, že to byla nejkomplexnější obnova teplárny v Česku.

Můžete prozradit, kolik dodavatelů, nebo konkrétně lidí se v době realizace pohybovalo po stavbě?
Jednalo se o jeden velký ekologický program rozdělený do čtyř velkých projektů a zvolili jsme strukturu čtyř hlavních dodavatelských společností. Samozřejmě mnoho subdodavatelů. V období, kdy výstavba byla nejintenzivnější, bylo na staveništích více než 500 lidí.

Uřídit tak velký projekt muselo být složité, řešil jste nějaké problémy?
Ano, řešili. Museli jsme v poměrně krátkém čase umístit mnoho hmoty v omezeném prostoru stávající technologie, dbát na kvalitu, bezpečnost a rozpočet. Rekonstrukce bývají náročnější než výstavba na zelené louce, ale vše jsme vyřešili. Znovu musím poděkovat všem, kteří na projektu pracovali jak na straně dodavatelů, tak samozřejmě na straně naší, to je investora.

Dalo by se tedy říct, že jste touto investicí zajistili provoz EOP na delší období? 
Určitě ano, byl to náš cíl. Obnovit kogenerační technologii tak, abychom splnili nové emisní limity roku 2020, abychom mohli spalovat veškeré dostupné druhy uhlí a zajistili tak dlouhodobé a spolehlivé dodávky tepla a elektřiny pro naše zákazníky.

Od poklepání na základní kámen EOP uběhlo 60 let. I přesto je kogenerační výroba z hnědého energetického uhlí tím optimálním řešením? Kogenerační výroba tepla a elektřiny dosahuje vysoké účinnosti, je šetrná k životnímu prostředí již velmi nízkými emisemi z teplárny jako takové, ale i v místě odběru tepla. Například
v naší teplárenské soustavě jsme ve městech nahradili 400 lokálních kotelen a výtopen. Emise a imise v těchto lokalitách z vytápění neexistují. Navíc pro zákazníky máme stále konkurenceschopnou cenu.

To ale není nic nového.
Máte pravdu, ale stále to bezesporu je přidaná hodnota tepláren k životnímu prostředí ve městech a obcích. Technologie se vyvíjejí a právě tyto nové technologie realizujeme při rekonstrukcích teplárny. Účinnost odsíření je 98,5 %, máme nové tkaninové filtry prachu, nové konstrukční řešení kotlů, mnoho opatření na jednotlivých zařízeních technologie pro zvýšení jejich účinnosti. I teplárna uvedená do provozu před šedesáti lety, může být vybavena moderní spolehlivou a bezpečnou technologií. Systém centrálního zásobování teplem se pak může rozvíjet. Důkazem toho jsou noví zákazníci.

MOŽNOST DODÁVAT ELEKTŘINU V OSTROVNÍM PROVOZU JE JEDNOU Z VELKÝCH VÝHOD NAŠEHO ZDROJE 

Na začátku jste zmínil, že mimo ekologie a výhodné ceny, kladete důraz i na spolehlivost dodávek a energetickou bezpečnost. Jak to lze chápat?
Spolehlivost dodávek je jeden z hlavních cílů naší společnosti. Teplo a elektřina jsou základní lidské potřeby. Teplo, na rozdíl od elektřiny, není možno přenášet na velké vzdálenosti. Pravdou je, že naše společnost je ve východočeském regionu více známa jako dodavatel tepla. Méně je známo, že ve spolupráci s distribuční soustavou máme i schopnost dodávat elektřinu do tzv. „ostrovního provozu“ v případě, že dojde k přerušení dodávky z nadřazené distribuční soustavy. V historii se tak několikrát stalo, zejména při hurikánech nebo plošných výpadcích sítí v jiných státech. Poté blízké okolí elektrárny, přibližně jedna třetina regionu, je zásobována elektřinou a města i teplem. Tímto přispíváme k energetické bezpečnosti.

A jak je to konkrétně s dodávkami tepla?
Dodávky tepla jsou zabezpečeny také. Pokud by došlo k poruše v soustavě nebo na zdroji, máme v Hradci Králové, Pardubicích i Chrudimi záložní zdroje, rozmístěné a kapacitně navržené tak, abychom dokázali udržet dodávky tepla do odstranění poruchy.

Poslední roky jsme svědky poměrně teplých zim. Jaký to má u vás vliv?
Teplá zima má samozřejmě vliv na prodej tepla, vyrábíme a dodáváme tolik, kolik je potřeba. Poslední dva roky (2014, 2015) byly z tohoto pohledu podprůměrné. Ale konec roku 2016 a začátek letošního roku máme zimu, na jakou jsme byli zvyklí v minulosti.

Vraťme se ještě k soustavě jako takové, je v něčem unikátní?
V České republice je teplárenství dost rozvinuté. Naše teplárna je vhodně umístěna mezi dvěma krajskými městy, má ideální infrastrukturu pro udržení dalšího rozvoje. Bylo to správné rozhodnutí rekonstruovat v roce 1974 kondenzační elektrárnu na teplárnu. Palivo se využívá s vysokou účinností, životní prostředí v dosahu centrálního zásobování teplem je bezesporu lepší, než bez soustavy centrálního zásobování. Správná koncepce na správném místě. Máme celkem 310 km primárních sítí, které jsou pečlivě udržovány a ve kterých se pravidelně a dlouhodobě investuje do nových technologií. Životnost naší soustavy je v řádu desítek let.

Jak náročné je takové „opečovávání“?
Poměrně dost. Jen v letošním roce plánujeme investovat více než 300 milionů korun. Z toho téměř 90 milionů bude právě na projekty spojené s obnovou a rozvojem distribuční soustavy.

Jste součástí Energetického a průmyslového holdingu (EPH), tedy velké rodiny. Čím vším se skupina zabývá?
Rodina je to velká a pořád se rozrůstá, přesahuje hranice České republiky. U nás provozuje teplárenské zdroje v Praze, Plzni nebo Komořanech u Mostu. Svá aktiva má EPH v Německu, Itálii nebo Anglii. Zabývá se jak těžbou uhlí, tak jeho distribucí do tepláren, následným zpracováním ve zdrojích a v neposlední řadě i distribucí koncovému zákazníkovi. S tímto silným holdingem jsme zárukou stabilního dodavatele s jasnou perspektivou.

Ing. Miloslav Decker (63 let)
V roce 1979 vystudoval ČVUT Praha (obor jaderně-energetická zařízení). V letech 1979 a 1980 působil v Elektrárně Chvaletice jako operátor bloku. Do roku 1985 byl projektantem energetických zařízení v Cheming Pardubice. V roce začal pracovat v Elektrárny Opatovice, a.s. Od téhož roku až do 1991 byl vedoucím přípravy jaderné elektrárny Východní Čechy, do roku 2000 pak projektový manažer Souboru ekologických staveb. Mezi roky 2000 až 2007 byl technickým ředitelem Elektrárny Opatovice, a.s. V současnosti je ředitelem pro strategický rozvoj.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav