Jaderné elektrárny s technologií VVER vylučují vývoj havarijní situace podle “japonského scenáře“
Rubrika: Jaderné
(Zdroj: Grayling) Následky zemětřesení v japonské jaderné elektrárně Fukušima 1 vyvolaly poptávku po přehodnocení rizik provozu stávajících jaderných elektráren a zároveň zvýšily bezpečnostní nároky při výstavbě jaderných elektráren nové generace. Havárie v Japonsku je občas srovnávána s katastrofou v Černobylu. Systémově se však více podobá havárii, v americké jaderné elektrárně Three Mile Island z 28. března 1979, která měla nedávno výročí. Tehdy byla rovněž velmi vážně poškozena aktivní zóna a část paliva se roztavila z velké části vinou špatné komunikace mezi personálem údržby a provozu. Tuto havárii však nedoprovázel únik roztaveného paliva z reaktoru.
Za posledních 25 let se bezpečnost jaderné energetiky celosvětově zlepšila. V průběhu vývoje nových projektů byly díky akumulaci znalostí a zkušeností výrazně zdokonaleny bezpečnostní systémy jaderných elektráren na celém světě.
V této souvislosti přesahují zkušenosti s úspěšným využíváním technologie VVER v jaderných elektrárnách již 1.400 reaktorových let. Jaderné elektrárny s touto technologii vždy vykazovaly vysoký stupeň spolehlivosti a výborné reference, které jsou založeny na ověřených procesech. Výhodou této technologie je i několik nezávislých a technicky odlišných bezpečnostních systémů, které se zakládají na aktivních a pasivních principech ochrany a pomáhají předejít těžkým následkům, a to i v případě velkých havárií. Pokud by selhal jeden ze systémů ochrany, začne fungovat jiný. V případě, že reaktory zůstanou bez proudu, budou následně zastaveny a během dlouhé doby bude umožněn pasivní odvod tepla. Ruské jaderné elektrárny nové generace jsou navíc schopné vydržet vnější trhliny a pád velkého letounu vážícího 10 tun, zhruba odpovídající váze Boeingu 747. Otázka bezpečnosti místa výstavby je dnes stejně důležitá jako bezpečnost samotné jaderné elektrárny. Místo se volí s ohledem na různé faktory: seismická aktivita, vodní toky, směr větru, přítomnost jiných průmyslových objektů a osad. Provádí se řada opatření, která mají vyhodnotit působení jaderné elektrárny na celé okolí.
I když události v jaderné elektrárně Fukušima vyvolaly řadu otázek týkajících se stavu jaderných elektráren, patrně nebude možné se v budoucnosti bez tohoto energetického zdroje obejít. Bezpečnostní opatření však nelze přehlížet. Každá jaderná elektrárna je testována a prověřována pro případ havarijních situací. Za účelem bezpečnostní ochrany mají právě jaderné elektrárny s technologií VVER dvojitý ochranný plášť reaktoru, zachycovač na akumulaci tavení paliva, systém neutralizace vodíku a jiné technologie, které vylučují vývoj havarijní situace podle “japonského scenáře“.
Nelze ani opomenout, že jaderná energie je stále jedním z technologicky nejvíce vyspělých způsobů výroby energie, jelikož se během tohoto procesu nevylučují CO2, SO2, N0x, a tím přispívají k snižování znečištění v průmyslově vyspělých zemích. Podle výpočtů expertů jeden jaderný reaktor s výkonem 100 MW během jednoho roku ušetří na emisích 1.200 tun prachu, 17.000 tun NOx, 60.000 tun SO2 a 7 milionů tun CO2 do atmosféry. Mezi nejdůležitější konkurenční výhody energie z jádra patří spolehlivost, nepřetržitost provozu, ekologičnost výroby a nízká cena vyrobené energie.
Autor
Související články
- Zástupci 17 zemí se v Praze sešli na mezinárodní konferenci VVER 2016 (31.10.2016)
- Rosatom zahájil výstavbu Kurské JE-II s reaktory nové generace VVER-TOI (21.6.2016)
- Westinghouse: systém pasivní bezpečnosti AP1000 vylučuje scénář, který se odehrál ve Fukušimě (18.5.2011)
- On-line z Japonska: Francouzi zveřejnili plán kontroly svých 150 jaderných zařízení (zdroj: THE NUCLEAR COMMUNICATIONS NETWORK) (11.5.2011)