Nacházíte se:  Úvod    Elektrárny    Klasické    Český exit od uhlí je nyní ideologický hazard

Český exit od uhlí je nyní ideologický hazard

Publikováno: 25.3.2020
Rubrika: Klasické

Nárůst cen emisních povolenek v posledních dvou letech likviduje české teplárenství. Je nutná okamžitá regulatorní podpora, jinak se může stát, že tady teplárny mít nebudeme. A k čemu je nám pak ASEK? Jak máme odejít od uhlí, když netušíme, co bude zítra?

DOPADY RŮSTU POVOLENEK DO TEPLÁRENSTVÍ? JAKO BY TĚCH PROBLÉMŮ JIŽ TAK NEBYLO DOST….

Co teplárny čeká?

  • Neustálý růst nákladů na výrobu tepla, který má v řadě případů za následek překročení tzv. závěrné ceny, tzn. konkurenceschopné ceny oproti ceně z decentrálních plynových kotelen.
  • Se snižující se dodávkou tepla i pokles výroby elektřiny.
  • Přetrvávající nerovné podmínky s decentrálními zdroji a pokřivené konkurenční prostředí na koncovém trhu s teplem. Stále nejednoznačná legislativa a její různé výklady při odpojování od czt (Energetický posudek).
  • Nástup dodavatelů TČ (vzduch-voda) v posledních třech letech a pokračování úsilí o odpojování z czt dlouhodobě i prostřednictvím domovních plynových kotelen
  • Teplárny i závodní energetiky musí dnes většinu emisních povolenek (přes 70 % na teplo a 100 % na výrobu elektřiny) nakupovat při těchto cenách.
  • Náklady nemohou naplno promítnout do cen tepla, neboť proti nim stojí přímý konkurent – decentrální plynové kotelny a tepelná čerpadla, které je nakupovat nemusí a mají tudíž podstatně nižší náklady. V průmyslu
  • potom kotelny s výkonem pod 20 MW, které jsou taky od EUA osvobozeny.
  • Zvýšené náklady na výrobu elektřiny se pak projevují tak, že vzniká cenově nekonkurenceschopná výroba elektřiny, kterou nedokážou teplárny prodat na trhu. Snaží se proto její výrobu maximálně omezovat.
  • Závodní energetiky je promítají do cen svých mateřských, či sesterských společností v průmyslových areálech. Tím významně zdražují jejich výrobní náklady a tudíž cenu konečných výrobků a zhoršují konkurenceschopnost.
  • Tento vývoj je i krátkodobě neudržitelný, neboť vede k zásadnímu propadu hospodářských výsledků ohrožených subjektů a v některých případech k jejich možnému kolapsu z důvodů nedostatku provozního cash–flow.
  • Ubývá nám tak i výroba elektřiny a hrozíztráta výkonů, které jsou nutné do budoucna pro regulaci v distribučních soustavách.
  • Stane se tak energetická koncepce ČR počítající nadále s teplárenstvím skutečně jen bezcenným cárem papíru??!!

Další nejasné místo energetické koncepce!! Můžeme v ČR v horizontu 20 let odejít od výroby elektřiny z uhlí jako se o to budou snažit Němci??

Zásadní strategická otázka - v ČR totiž reprezentují IPPs (tzv. nezávislí výrobci), tedy uhelné teplárny a závodní energetiky mimo ČEZ, výkon přes 6500 MW a ročně vyrobí více jak 18 000 GWh elektřiny!!

  • Odpověď na otázku v úvodu je velmi složitá a nejednoznačná.
  • Nejprve si musíte říci, kde se ČR nachází v energetickém mixu oproti Německu - to nás klíčově dlouhodobě ovlivňuje a v dalším vývoji bude i nadále ovlivňovat.
  • Taky je nutno ukázat, jaká je naše výchozí pozice v OZE oproti ostatním zemím EU, co je u nás reálné a co jsou utopistické plány.
  • Jak bude vypadat naše teplárenství za 10 - 15 let.
  • Zda bude nadále postaveno na uhlí? Nebo na dovozu ruského plynu s jeho bezpečnostními riziky? Bude stát nová JE? Budou dále dotované výstavby OZE? A kdo to všechno nakonec zaplatí?
  • Příliš mnoho podstatných otázek a zatím málo jasných odpovědí!!

Lze tedy jít „neohroženě“ cestou Německa?? Jen několik poznámek:

  • ČR má pro OZE podstatně horší podmínky než náš západní soused (zejména u onshore VtE).
  • Nemáme vůbec možnost instalací offshore VtE, protože nemáme Balt, ani jiné moře.
  • Náklady za zpackanou podporu FVE v letech 2009-2010 jsou 30 mld. Kč/rok.
  • Celkové náklady na podporu OZE jsou cca 46 mld. Kč/rok a stát mnohokrát deklaroval, že ji nebude nadále navyšovat.
  • Výroba elektřiny ze zemního plynu byla téměř deset let ekonomicky ztrátová.
  • Velkou paroplynovou elektrárnu máme na rozdíl od Německa jen jednu (Počerady) a nikdo se z důvodů ekonomických rizik do žádné nové výstavby nehrne!!
  • Máme jen zanedbatelné vlastní zdroje zemního plynu (cca 3% spotřeby). 
  • Nebudeme mít na rozdíl od Německa Nord Stream 2, ani jiný plynovod přímo směřovaný na český trh.
  • Máme však mnoho hnědouhelných tepláren, které jsou do budoucna nezbytnými prvky stability a bezpečnosti soustavy, neboť jsou napojené do distribučních soustav, kde budou časem velké požadavky na regulaci.
  • Přestavět na plyn je ale nelze!! Budou totiž nekonkurenceschopné proti decentrálním plynovým kotelnám.

Můžeme se tedy cestou německého coal exitu v blízké době vydat? Nebo alespoň cestou podílu 1/3 výroby el. z OZE?

  • Financování nárůstu OZE nemá moc možností - v ceně elektřiny a ze st. rozpočtu.
  • Německo mělo v roce 2009 poplatek za OZE (EEG surcharge) 1,13 c/kWh
  • V roce 2018 byl poplatek 6,79 c/kWh.
  • To je nárůst o 601 %!!
  • ČR má po řadu let poplatek 0,495 Kč/kWh.
  • Dalších cca 0,27 Kč/kWh hradí stát.
  • Financování viz Německo: nárůst o 601 % by znamenalo 3,0 Kč/kWh jen v poplatku za OZE.
  • Za mnohem horších přírodních podmínek, tzn. s nutností masivně vyšších investic, tzn. celkově zřejmě ještě mnohem vyšších nákladů.
  • To je zjevně zcela nemožné politicky i ekonomicky!
  • Anebo financováním ze státního rozpočtu: cca 180 mld. Kč/rok nad stávající hladinu příspěvku.
  • To je také evidentně utopie, zejména při schodkových rozpočtech státu v době ek. růstu.

JEN PRO DOKRESLENÍ SITUACE: A JAK JSME NA TOM S PODMÍNKAMI PŘI VÝROBĚ Z FVE? NIJAK SLAVNĚ!

Shrnutí před závěrem:

  • Přírodní podmínky na obrovský boom OZE v ČR jednoduše nejsou.
  • Náklady na další podporu by byly zřejmě daleko vyšší než v Německu.
  • To je nerealizovatelné jak financováním z peněz spotřebitelů, tak z finančních prostředků státu.
  • Ten navíc ještě řeší obrovskou investici do jaderného zdroje.
  • Závislost téměř výhradně na ruském zdroji zemního plynu je bezpečnostní riziko pro stát.
  • Přestavba uhelných tepláren do zemního plynu je ekonomická sebevražda vzhledem k nerovným podmínkám na trhu oproti decentrálním plynovým kotelnám.
  • Biomasy není na přestavbu z uhlí dostatek, zároveň se jedná o stejný ekonomický problém jako u plynových zdrojů.
  • Skladování elektřiny v masivním měřítkuj ako přebytků při výrobě z OZE je teprve na počátku svého plošného rozvoje.
  • Hnědé uhlí je páteří české energetiky, ČR ho má dostatek ještě nejméně do konce 2036 a řada elektráren již byla ekologizována, teplárny budou do konce 2022 ekologizovány všechny a přísné emisní limity budou splňovat.

A názor na uhelný exit v ČR na závěr?

  • Vymýšlet v tuto chvíli pro ČR scénář uhelného exitu je možná dobré jako ideologické cvičení, ale nikoli jako funkční a výhodná transformace. Skutečné úspory emisí skleníkových plynů leží mimo ČR, dokonce i mimo Evropu! V Číně, Indii, Pákistánu, Bangladéši!
  • Reálné podmínky ČR, ať se jedná o ekonomickou sílu obyvatelstva, nebo možností financování transformace ze st. rozpočtu, jsou zcela nedostatečné.
  • Ekologizace stávajících uhelných zdrojů a to jak řady elektráren, tak fakticky všech uhelných tepláren je před dokončením a umožní dalších 15-20 let provozu při plnění všech přísných ekologických limitů!
  • Nic proto nebrání tomu připravovat se na budoucí transformaci a odklon od uhlí, nikoli však nyní, ale kolem roku 2040-2043. Na základě vývoje nových technologií (např. malých jaderných reaktorů), kvalitativně lepších systémů smart grids, nových možností bateriových úložišť a pod. 
  • Ale zejména až v době vyřešení všech bezpečnostních a ekonomických rizik, která ČR při unáhleném a pouze ideologicky motivovaném uhelném exitu hrozí!

Co tedy opravdu účinného udělat?

Nechť evropští politici vyvezou své myšlenky za hranice EU a přesvědčí zejména Asii, aby začala své emise skutečně rázně řešit. Má to mnohem větší smysl, než postupně zlikvidovat evropskou karbonskou energetiku, zejména když za ní nemáme bezpečnou a spolehlivou náhradu!

Ing. Jan Vondráš,
ředitel společnosti Invicta BOHEMICA, která se zabývá již 22 let detailně analýzou teplárenství, elektroenergetiky, uhelného průmyslu, plynárenství a klíčovými konkurenčními vztahy na energetickém trhu.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Fotogalerie
Jak to je se strukturou výroby elektřiny v Německu? Výroba z OZE vzrostla mezi 2009 - 2018 z cca 13% na cca 33%Jak je financován stálý rozvoj OZE v Německu? Z EEG Umlage - poplatek na podporu OZE ve formě poštovní známky neplatí pouze energeticky náročná odvětví. Poplatek od roku 2009 však výrazně roste! Celkem o 601 %!My jsme v roce 2020 zhruba tam, kde byli Němci v letech 2007-2009, tedy na cca 13 % výroby elektřiny z OZE, spíše o něco hůře (81 % výroby jádro + uhlí, jen 4 % zemní plyn, zdroj: roční zpráva ERÚ 2018)Výroba elektřiny z FVE na jednotku instalovaného výkonu (kWh/kWp). Výhodnější jsou instalace logicky na jihu Evropy

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Paroplynová elektrárna KA26 od společnosti Alstom - Odpověd na současné potřeby trhu je dodávka optimalizované elektrárny na klíč (41x)
Firma Alstom zaujala na energetickém trhu pozici dodavatele elektrárny na klíč. Tato pozice umožňuje Alstomu spojit znal...
Technologie likvidace vedlejších produktů nového bloku elektrárny v Ledvicích (34x)
Podstatnou součástí zabezpečující ekologický provoz nového zdroje 660 MWe v Ledvicích jsou objekty a soubory pro likvida...
Bývalé uhelné doly mohou sloužit dále – jako přečerpávací elektrárny (28x)
Ministr Jan Mládek symbolickým přestřižením pásky zahájil provoz unikátní elektrárny, která využívá výškového potenciálu...