„Černohorci v Tušimicích viděli, že uhlí lze energeticky využívat ekologicky,“...

• Foto

Pozvali jste do Česka zástupce organizací, které mají jisté obavy z vlivu nového bloku na životní prostředí. Jaký máte z osobního jednání se zástupci Černé Hory dojem?

Myslím si, že se celkově jednání se zástupci nevládních ekologických organizací z Černé Hory vydařilo. Byli velice spokojeni s návštěvou moderního zařízení, které jsme instalovali v elektrárně Tušimice. Doslova nám řekli, že něco podobného ještě neviděli a vůbec nevěřili, že je možné takového snížení emisí reálně v praxi dosáhnout. Českou republiku totiž pořád vnímali (na základě letité propagandy) jako zemi s vysokým podílem znečištění ovzduší s kyselými dešti a neblahým vlivem na lesní porost. Obdobně tak, jak momentálně vypadá situace v Černé Hoře.

Stávající blok elektrárny Pljevlja produkuje cca 5 500 mg/m³ oxidů síry a cca 400 mg/m³ oxidů dusíku. Výstavbou nového bloku (a odstavením stávajícího) by se vypouštěné koncentrace měly dostat pod 3 % u SO₂ a u NO_× na 50 % hodnot pod 150 mg/m³, resp. 200 mg/m³. Jaký názor nebo dotaz vás v rámci návštěvy elektrárny Tušimice nejvíce zaujal?

Černohorci byli doslova fascinováni tím, že kolem tušimického obnoveného zdroje rostou stromy a ve vzduchu není nic cítit. V Tušimicích ocenili nezávislé monitorování emisí a např. to, že se elektrárna musí odstavit z provozu, pokud limity emisí nejsou dodrženy. To zatím u nich doma není představitelné. Zaujala je celková čistota provozu a, jak jsem již uvedl, zeleň přímo v areálu elektrárny.

Jaké největší „nejasnosti“ byly podle Vás touto návštěvou vysvětleny?

Hlavním našim cílem bylo vyjasnit si, že je možné vzhledem ke kvalitě uhlí, které je mimochodem v Tušimicích horší než v Plevlje, s námi nabízenou technologií elektrárny zákonem požadované limity dodržet a dokonce je podkročit. Nebavili jsme se pouze teoreticky nad nabídkou, ale na vlastní oči jsme jim demonstrovali přímo na velíně elektrárny tyto hodnoty, reálnou fungující referenci. Prezentovali jsme jim rozptylové mapy (SOx) před a po rekonstrukci, ze kterých bylo jasně patrné výrazné zlepšení situace v lokalitě.

Ze schůzky mi vyplynulo, že je problematika životního prostředí velice trápí. Jsou v něčem tito zástupci nevládních organizací jiní než ty, které známe z Česka

Ano, to je pravda, a to i z toho důvodu, že Černá Hora těží hlavně z cestovního ruchu v chráněných oblastech přírody. Zástupci ekologických aktivit z Černé Hory, se kterými jsme jednali, jsou z našeho pohledu normální občané, kteří mají vlastní povolání a ekologickými otázkami se zabývají nad rámec svých profesí v zájmu ochrany čistoty ovzduší ve své zemi.

Cítil jsem značný důraz Černohorců to, že primární by měla být ekologie a částečnou obavu nad tím, že pokud vyhraje nejnižší cena, bude to právě na úkor technologií. Prosím o komentář?

Za vším je jejich špatná zkušenost se stávajícím blokem elektrárny Pljevlja. Ta byla postavena dodavatelem z bývalého Sovětského svazu a nikdy neplnila ekologické parametry. Zástupci ekologických organizací mají obavu, že by se situace mohla opakovat, pokud by byl zvolen některý z asijských dodavatelů, kde rozhodně rovněž není ekologie prioritou. Podle našeho názoru se celkem opodstatněně obávají, že Číňané jim dodají levné technické řešení, kde o benefity nabízené naší technologií rozhodně přijdou.

Jaké technologie použité v rámci Tušimice II byste určitě aplikovali i v Černé Hoře?

Aplikovaly by se veškeré moderní technologie podobně jako na elektrárně Tušimice, čili Best Available Technologies - BAT. Uvažujeme se standardními dodavateli, se kterými máme zkušenosti z obdobných projektů. Budeme samozřejmě též jednat s místními dodavateli, naším zájmem je totiž zapojit do projektu též místní firmy.

Elektrárna Pljevjla obyvatele docela trápí. Nemají Černohorci spíše tendenci opustit „uhelnou cestu“ a vydat se cestou „zelených energií“ - OZE?

Obyvatele v okolí elektrárny se již několik let snaží o její odstavení, nicméně bezúspěšně. Nabyli jsme po návštěvě přesvědčení, že to, co jsme prezentovali v ČR, by mohlo veřejné mínění ovlivnit pozitivním směrem.

Černohorci hodlají na základě zkušeností, které zde nabyli, vydat memorandum. K čemu může pomoci?

Navrhované memorandum určitě pomůže rozšířit povědomí u širší veřejnosti v Černé Hoře, že současné technologie umožňují spalovat uhlí ekologickým způsobem. To bylo naším prioritním cílem – rozptýlit obavy místních občanů a dokázat jim na konkrétním případě, že nabízíme a dodáváme čistou technologii.

Do 30. září předložíte nabídku. Jakou šanci na úspěch vidíte, kde spatřujete konkurenční výhodu oproti konkurenci? Popište účast firmy Škoda Praha na této zakázce. Budete řešit i demolici stávající elektrárny, předpokládám i zaškolení obsluhy a následný servis?

Naším cílem je předložit na konci září komplexní nabídku, která bude řešit i ekologické aspekty stávajícího bloku, tedy nejen bloku nového. Naši konkurenční výhodu vidíme jak v nabízené technologii, tak ve znalosti prostředí, naše společnost dodala do zemí bývalé Jugoslávie několik investičních celků. Tyto celky doposud české firmy udržují či do nich dodávají náhradní díly.

Tisková zpráva k návštěvě delegace z Černé Hory je ke stažení zde.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav