25 let provozu JE Dukovany (EDU)

• Foto

První čtyři skupinky zahájily nekonečnou rotaci směn podle tehdejšího harmonogramu Chvaletické elektrárny (tj. s 12hodinovými směnami v sobotu a neděli). Harmonogram doznal v dalších letech několika změn. Nejprve bylo nutné reagovat na požadavek státního dozoru, aby vybraní řídící směnoví pracovníci OŘP (operativní řídící personál, tj. směnoví inženýři, vedoucí reaktorových bloků a operátoři blokové dozorny) nesloužili tzv. „dvanáctky“.
V té době vznikl určitý hybrid, který nebylo jednoduché nezúčastněnému vysvětlit. Ve víkendových dnech sloužili odpolední směny tzv. záskokáři, takže to byl náznak šesti směn, ale ve zbytku týdne byly směny jenom čtyři. V tomto rozdělení se objevovaly složitě, ale řešitelné problémy s účastí na školících dnech resp. obecně s účastí na periodickém výcviku (především každoroční periodický výcvik na trenažéru v Trnavě), nezbytným pro udržování licence OŘP. Nedostatek licencovaného personálu EDU byl kompenzován pracovníky z Jaderné elektrárny Temelín (ETE), kteří tak získávali cenné zkušenosti z provozu jaderné elektrárny, které mohli v dalších letech uplatnit při spouštění a provozu ETE. Současně poměrně úspěšně probíhal nábor nových pracovníků na tyto vybrané funkce.
Významná změna v organizaci provozu na EDU nastala 1. ledna 1991, kdy se sloučila všechna provozní oddělení z jednotlivých profesních cechů s útvarem Hlavního technologa. Vznikl jeden velký odbor provozu EDU. Tím byli prakticky všichni směnoví provozní pracovníci pod jedním řízením, obdobně jak na jiných jaderných elektrárnách ve světě. Vedle čtyř kompaktních a vyrovnaných směn (kde byli začleněni i “záskokáři“) zde bylo oddělení řídící licencovaný personál. Toto oddělení prošlo během let drobnými organizačními modifikacemi, v současné době je to oddělení Hlavního technologa provozu. Dále nově vzniklo oddělení podpory směnového provozu metodicky řídící jednotlivé odbornosti v provozu. Do odboru se též začlenily provozní režimy a operativní údržba.
V první polovině devadesátých let byl pro provoz EDU zahájen mimořádně významný „projekt“ přepracování původních provozních předpisů (víceméně převzatých ze SSSR), které již neodpovídaly vyšším požadavkům a standardům na bezpečné, spolehlivé a efektivní provozování elektrárny. Pro provozní personál byly velmi málo uživatelské a nepopisovaly komplexně všechny provozní manipulace (provozní předpisy a jejich správné používání patří mezi základní nástroje předcházení lidským chybám v jaderných elektrárnách). Předpisy byly rozděleny na tzv. popisné, manipulační a jiné. V těchto předpisech byla použita mezinárodně osvědčená dobrá praxe, tj. provádění činností „krok po kroku“ („step by step“) včetně možnosti potvrzení provedení jednotlivých kroků. V tomto projektu byli a stále jsou významně zastoupení provozní pracovníci, jako hlavní tvůrci manipulačních částí a dále jako garanti vybraných dokumentů. To však zdaleka nebylo vše, co v oblasti provozní dokumentace vznikalo.
V polovině devadesátých let minulého století byl ve spolupráci s firmou WESE zahájen vývoj tzv. Havarijního předpisu pro řešení projektových havárií pro VVER 440. Současně se zahájilo přepracování a doplnění předpisů pro tzv. abnormální stavy, které mohou vzniknout při provozu JE. Vývoj těchto předpisů si vyžádal zřízení nové funkce na EDU, kterou je Bezpečnostní inženýr s nejvyšší licencí, tj. licencí směnového inženýra. Havarijní předpis byl dokončen, verifikován a validován v roce 1998. Od té doby byl do směnového provozu zařazen i Bezpečnostní inženýr.
V roce 1995 byly vytvořeny na EDU podmínky pro přechod na tzv. šestisměnný harmonogram. Čtyři základní směny byly doplněny o další dvě a pro řídící personál byla vytvořena ještě směna tzv. sedmá-zálohová. Tím byly, mimo jiné, vytvořeny vhodné podmínky a hlavně časový prostor pro nezbytné školení provozního personálu nutné pro udržování licence, ale i pro častou a nezbytnou rekvalifikaci na vyšší funkce. Současně i z pohledu sociálního eliminuje šestisměnný harmonogram částečně nutnost nočních směn, práci o víkendech a svátcích atd.
Ve druhé polovině devadesátých let (prakticky až do roku 2008) se i v provozu začalo s optimalizací počtu provozních pracovníků. Snižování stavu probíhalo postupně, řízeně a po dílčích krocích na základě podrobných analýz a zkušeností z provozování. Rozhodujícími kritérii vždy byl bezpečný a spolehlivý provoz, dostatečnost personálu pro řešení potenciálních abnormálních a havarijních stavů, zajištění dostatečného odpočinku při směnování. Dalším velmi významným požadavkem bylo efektivně zajistit rozsáhlé provozní činnosti v době generálních oprav pro výměnu použitého paliva (TGO). Délky TGO se řízeným způsobem zkracovaly, a i to si žádalo jinou organizaci směnových pracovníků, než jaká byla při nominálním provozu. Tak vznikla v provozu tzv. duhová směna, primárně zaměřená na činnosti v TGO a začleněná do oddělení podpory směnového provozu. Nejprve se tak stalo v odbornosti elektro a po dobrých zkušenostech postupně i v dalších odbornostech s určitými specifikami.
Rok 2000 byl přelomový z pohledu přípravy licencovaného personálu. V tomto roce proběhlo dlouhodobě připravované a očekávané spuštění vlastního trenažéru, tzv. plnorozsahového trenažéru typu replika, na EDU (někdy nazývaný pátý blok nebo pátá bloková dozorna EDU). Trenažér je umístěn přímo v areálu EDU, instruktory jsou (po absolvování nezbytné přípravy včetně pedagogické) zkušení pracovníci z blokových dozoren (vedoucí reaktorových bloků).
Přínos této aktivity nebyl jen v tom, že jsme již nemuseli jezdit do Trnavy, ale především v možnostech nového trenažéru, v jeho velké reálnosti ve srovnání se skutečným blokem. V současné době máme na EDU dva plnorozsahové simulátory, jeden typu „replika“ a druhý „displejový“. To má značný význam a přínos při rekvalifikaci personálu z důvodu rozsáhlé rekonstrukce systémů kontroly a řízení (SKŘ), která probíhá postupně od roku 2004 na jednotlivých blocích a bude až do roku 2015. Bloky se nacházejí v různém stádiu rekonstrukce a dva trenažéry mohou lépe a pružněji na tyto změny reagovat.
S rostoucími nároky a požadavky na provozní personál v oblasti selhání lidského faktoru souvisí přijetí a trvalá snaha o osvojení Principů dosahování výborných výsledků v oblasti lidského výkonu (Excellence in Human Performance – soubor klíčových principů a směrnic pro zlepšení lidského výkonu). Od roku 2001 na EDU vyžadujeme používání a dodržování těchto principů, především používání tzv. Nástrojů prevence lidských chyb. Tyto principy, společně s dalšími technickými opatřeními realizovanými na EDU, měly a mají příznivý dopad na počty událostí způsobených lidskou chybou provozního personálu. Vznik ÚJE (úseku JE) v roce 2002 se provozu EDU bezprostředně nedotknul. Odbory provozu EDU i ETE zůstaly v nezměněné podobě a vzájemně nezávislé. Přesto došlo ke zvýšení, již v té době velmi dobré, spolupráce především v oblasti výměny zkušeností a sjednocení řídící dokumentace. Pozdější zánik ÚJE na těchto skutečnostech už nic nezměnil.
Na provozování EDU měl a má velký dopad rozsáhlý modernizační program zahájený od konce devadesátých let. Především obnova systému kontroly a řízení (SKŘ), zahájená v roce 2004 a rozložená do pěti modulů a na více než deset let, přináší výrazné pozitivní změny. Nejen ve směru dlouhodobých programů rekvalifikací, ale i v úzké spolupráci provozního personálu s útvary centrálního inženýringu a také přímo s dodavateli nových systémů. Spolupráce probíhala a probíhá jak v etapě příprav (přímý podíl provozních pracovníků při vývoji nových systémů šitých přímo na míru pro EDU, zpracování nové dokumentace a podobně), tak při samostatné realizaci modifikací.
Od roku 2008 jsme zahájili přípravu na systematickou obnovu personálu. Z provozu odcházeli a odcházejí pracovníci, především na ranní funkce v rámci EDU nebo i na ETE. (Na EDU se pracuje buď v nepřetržitém směnovém provozu, čili "na ráno, odpoledne, noc", a zde jsou směnoví pracovníci (směnové funkce), nebo jen "na ráno“ (6:30 – 15:00 resp. 12:30 v pátek) a zde jsou ranní pracovníci (ranní funkce) - pozn. redakce). Další jednotlivci dovršili důchodový věk. Po roce 2010 začnou významně narůstat odchody do důchodu, a také odchody na ranní funkce, protože i zde dojde k výraznému nárůstu odchodů do důchodu. S obnovou personálu je spojena problematika udržení znalostí – předání znalostí (knowledge management). Z toho důvodu probíhá nábor v dostatečném časovém předstihu a funkce jsou na určité období zdvojovány. Za 25 let provozu máme velké zkušenosti s předáváním znalostí novým směnovým pracovníkům.
Zájem pracovat na EDU je poměrně značný a tak na obnovu personálu pohlížíme optimisticky a vidíme v ní potenciální pozitivní přínosy pro provoz EDU v budoucnosti. V tom nás utvrzuje i nová strategie náboru v ČEZ, a. s., která, mimo jiné, má eliminovat nedostatek technicky vzdělaných pracovníků v ČR (například rozsáhlá spolupráce se středními a vysokými školami, vznik oboru Energetik na SPŠ Třebíč, Jaderné maturity a podobně).

Autor

• (red)