Výzkum: Drtivá většina Čechů chce další jaderné reaktory

Dostavba Temelínské a Dukovanské jaderné elektrárny je součástí vládní energetické koncepce, která počítá s útlumem uhelných a s rozvojem jaderných elektráren. Souhlas s tímto návrhem vyjádřilo 82 procent dotázaných.

Takřka dvě třetiny respondentů (65 %) také podporuje případnou výstavbu nové jaderné elektrárny na Ostravsku, s níž se v nové vládní energetické koncepci počítá po roce 2050. S tím ale nesouhlasí ekologové a část politiků.

Průzkum prováděla společnost SANEP letos od 18. do 21. října na reprezentativním vzorku 4370 lidí. Podle firmy se statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel pohybuje kolem 2,5 procentního bodu.

Energeticky soběstační ano, ale bez těžby uranu

Z výsledků průzkumu společnosti SANEP dále vyplývá, že podle 94 procent dotázaných by měla být Česká republika energeticky nezávislou a zcela soběstačnou zemí. Na ztrátu soběstačnosti v příštích letech upozorňují odborníci, kteří často vidí řešení právě v rozšíření jaderných zdrojů a prolomení limitů těžby uhlí, mluví se také o obnově těžby uranu v Podještědí.

S tím podle SANEP souhlasí 27 procent dotázaných, proti je 61 procent respondentů. Obnovení těžby uranu podle ekologů energetickou krizi nevyřeší. Dle nich je to záminka těžařské lobby. Soudí, že těžba bude znamenat další škody na přírodě.

V Podještědí se uran těžil od konce 60. let ve dvou lokalitách - v Hamru na Jezeře a ve Stráži pod Ralskem, vytěžilo se ho tam kolem 25.000 tun, což představovalo čtvrtinu produkce Česka. V zemi tam podle odhadů leží asi 115.000 tun. Vytěžit by bylo možné asi polovinu, při současných cenách to představuje obchod za 90 až 100 miliard. Další ložiska jsou v Kotli i v nedaleké Loužnici nebo Břevništi. Jediným místem ve střední Evropě, kde se uran ještě těží, je Rožná na Žďársku. Tam jsou zásoby na tři až pět let.

Autor

• (red)