Rozpaky nad předběžným hodnocením nabídek pro dostavbu Jaderné elektrárny Temelín

1. Bude elektrárna dostatečně bezpečná?
Bezpečnost je kardinální otázkou, neboť pokud není jistota dostatečné bezpečnosti provozu, pak:
• Stát nemůže dát souhlas se stavbou,
• Banky neposkytnou úvěry,
• Veřejnost nový projekt nepřijme.
Nicméně ani úroveň bezpečnosti není jednoduše měřitelným parametrem, neboť požadavky se s časem a nabývajícími zkušenostmi mění, v podstatě stále zvyšují.  Pokud jde o hodnocení nabídek v oblasti bezpečnosti, pak základní požadavky jasně formulované státním odborným dozorem (SÚJB) musely být splněny jako podmínka v kvalifikaci. Proto drobné rozdíly v technickém řešení by neměly mít podstatný vliv na hodnocení v oblasti „Licencování , Realizace ….“..

2. Bude elektrárna ekonomická?
Pro ekonomičnost celého projektu je rozhodující zejména výsledná cena vyráběné elektřiny, která v sobě zahrnuje jak pořizovací, tak i provozní náklady. Dlužno říci, že do výsledné ekonomie se promítne i řada dílčích parametrů výstavby včetně doby výstavby či nápravy technických nedostatků projektu. Podobně provozní spolehlivost a skutečná životnost zařízení se zase projeví v provozních nákladech. Je třeba si také uvědomit, že i většina specifických technických vlastností projektu se projeví také ekonomicky.  Během výstavby: transport objemného zařízení, množství svarů, modulová konstrukce zařízení, prefabrikace ve stavební části apod. Všechny podobné parametry se projeví jak v nákladech, tak i trvání operací. Samozřejmě, jde též o kvalitu prací na stavbě, která se následně projeví jak v úrovni bezpečnosti, tak v nižší poruchovosti a tedy nižších provozních nákladech. Během provozu: kvalita komponent a jejich dílčí životnost se projeví ve snížených nákladech na údržbu včetně spotřeby náhradních dílů, podobně vhodné uspořádání jednotlivých systémů, umožňující snazší údržbu a nasazení robotů, apod. Sem patří také četnost provozních kontrol a preventivních prohlídek, doba odstávek na výměnu paliva, ale též transport velkorozměrového zařízení na opravy u výrobce atd. Z výše uvedeného vyplývá, že samostatné hodnocení technických vlastností projektu by mělo být v relaci s hodnocením ekonomickým. Takže je na místě otázka, jak mohli hodnotitelé ocenit Konsorcium jako lepší v nabídkové ceně, v provozních nákladech i z komerčního hlediska, ale zároveň přidělili velmi nízké hodnocení v technické oblasti?

Důvěra
Pro nové jaderné bloky je vyžadována životnost (nevyměnitelného zařízení) 60 let. S uvážením doby přípravy a vlastní výstavby jsme v situaci, kdy se rozhodujeme v horizontu více než 70 let. A to v situaci předchozí mnohaleté pauzy v budování jaderných elektráren ve světě. A tak důležitým faktorem je důvěra v nabízený projekt. Proto je zarážející, jak nízké hodnocení dostal projekt Konsorcia, přičemž jediné skutečné zkušenosti jak z výstavby, tak i provozu máme s 6 bloky typu VVER. Znamená to snad, že vlastní dobré a dokladované dlouhodobé zkušenosti a znalosti o bezpečnosti, životnosti i spolehlivosti zařízení mají menší váhu, než sliby dané na papíře?

O autorovi: Ing. Vojtěch Kotyza
Absolvent strojní fakulty Vysoké školy strojní a elektrotechnické. Tři roky pracoval v Mosteckých elektrárnách, 12 let ve Škoda Plzeň nejprve jako výpočtář a později jako projektant v závodě Jaderné elektrárny a na GR, Od roku 1978 do roku 1994 působil ve Škoda Praha, a. s., z toho sedm let jako vedoucí spouštění Jaderné elektrárny Dukovany, vedoucí technické pomoci a ředitel výstavby Jaderné elektrárny Nord (bývalá NDR) a ředitel Jaderné divize (1991 - 1994). Od 15. 10. 1994 do 29. 1. 1998 byl členem představenstva elektrárenské společnosti ČEZ, a. s. Od 1. 5. 1997 byl výkonným ředitelem ČEZ, a. s., divize pro výstavbu Jaderné elektrárny Temelín.Od srpna 1998 expert IAEA , divize jaderné bezpečnosti

Autor

• (red)

Rozpaky nad předběžným hodnocením nabídek pro dostavbu Jaderné elektrárny Temelín