Produkce elektřiny z OZE je stále drahá

Mnohé státy Evropské unie výrazně podporují výrobu energie z vody, větru, biomasy apod. V roce 2010 by měl podíl elektřiny vyrobené OZE dosáhnout 21 procent. Česká republika si při vstupu do společenství vytýčila skromnější cíl, a to osm procent. K dosažení tohoto cíle má sloužit i přijatý zákon o podpoře výroby z OZE. Mimo jiné je v něm stanoven povinný výkup vyrobené elektřiny za dotované ceny, které stanovuje Energetický regulační ústav atd.

Rozvoji této produkce v ČR brání především vyšší investiční náklady na tyto technologie, které mnohdy dosahují cenové hladiny běžné v EU. Jimi vyrobená energie však konkuruje energii vyrobené klasickými zdroji. Ty jsou v ČR stále zvýhodňovány. Tomu také odpovídá obecně nižší cena energie než je obvyklé než ve státech Unie.

Při posuzování jednotlivých paliv si je třeba uvědomit, že do cen energie vyrobené klasickými zdroji nejsou promítnuty náklady na devastaci životního prostředí. Fakt je, že provozovatelé OZE v zemích EU mají různé úlevy na daních, garantované výkupní ceny za energii nebo dokonce přímé dotace. I v ČR existuje několik dotačních programů na investiční podporu výstavby obnovitelných zdrojů, které jsou určeny podnikatelským subjektům, obcím, neziskové sféře i fyzickým osobám. Přesto jsou naši podnikatelé v tomto směru na tom hůře než jejich západní kolegové.

Velmi vydatným zdrojem energie je sluneční záření dopadající na zem, mnohonásobně převyšuje energetické potřeby lidstva. Je celá řada možností jak tuto energii přeměnit do podoby využitelné člověkem. Relativně nejjednodušší je pasivní využití záření, které se uplatňuje především v architektuře (Trombeho stěna, solární okna, zimní zahrady apod.). Pro aktivní využívání sluneční energie máme v současnosti k dispozici průmyslově vyráběná zařízení s vysokou technickou dokonalostí a s velkými technickými parametry. V počátku byly korektory používány pouze pro ohřev užitkové vody a vody v bazénech. V současnosti se už používají pro přitápění v rodinných domech, v řadě technologických zařízení v průmyslu a zemědělství, ale též pro solární chlazení.

Fotovoltaické panely pak slouží k přeměně dopadajícího slunečního záření přímo na elektřinu. Pro vysokou pořizovací cenu se v naší republice objevují zatím pouze sporadicky (parkovací automaty, zahradní osvětlení, v rekreačních zařízení, vznikly už i první fotovoltaické elektrárny). Se změnami v ekonomické sféře však pomalu klesá cena těchto zařízení, možná se dočkáme jejich širšího uplatnění i v oblasti občanské a bytové výstavby.

Nejstarším známým způsobem získávání energie je spalování biomasy. Ta zůstává dominantním palivem ve většině rozvojových zemí, odhaduje se, že pro necelé tři čtvrtiny světové populace žijící v rozvojových zemích, je tento systém hlavním zdrojem primární energie. Jako biomasu označujeme veškerou hmotu organického původu. Vzniká díky fotosyntéze, jde však také o hmotu živočišného původu. Proto také tvrzení, že biomasa je konzervovaná sluneční energie, není nijak přehnané.

Možností zpracování biomasy pro energetické účely je celá řada. Od asi nejznámějšího spalování přes zplyňování, zkapalňování, esterifikaci, až po anaerobní digesci, alkoholové kvašení apod. K přednostem biomasy patří, že jde o obnovitelný zdroj bez škodlivých emisí obsahujících síru. V současnosti už jsou dobře vyvinuté technologie na jejich spalování. Skladovatelné zdroje obnovitelné energie je možno využívat až v okamžiku potřeby. Další výhodou je také spalování odpadů a jejich energetické využití pomáhá řešit problém bezodpadových technologií. K problémům patří omezený energetický potenciál, potřeba větších počátečních investic na automatické kotle a relativně nižší výhřevnost. Vývoj ceny paliv z biomasy je zatím poněkud nestabilní a možné výkyvy není možné spolehlivě předvídat.

(Zdroj: BVV, a.s.)


 

Autor

• (red)