„Přenosová soustava se rozvíjí evolučně, revoluci v nejbližších desetiletích očekávat nemůžeme. Ta se spíše očekává v distribuční síti,“

• Foto

Mnohde již bylo řečeno, že rozvoj přenosové soustavy je během na dlouhou trať, trvajícím více než 10 let. Výstavba a vyvedení z transformovny Kletné, … to šlo ale docela hladce, že?
Ne každá myšlenka se promění v realizaci tak „snadno“, jako tomu bylo v případě transformovny Kletné. Například o výstavbě souvisejícího nového vedení z Krasíkova do Horních Životic se hovořilo již v 80. letech, to jsem ještě třeba vůbec nebyl aktivní v oboru energetiky.

Čím to tedy je, že se Kletné tak vydařilo?
Místní veřejnost, od regionálních politiků, přes firmy až po obyvatele zdejších obcí, ti všichni byli zainteresováni do procesu zajištění dostatku elektrické energie pro Moravskoslezský kraj. To bylo rozhodující. Od myšlenky z roku 2006 do její realizace v roce 2011 uběhlo pouhých 5 let. To je unikátní záležitost. Ne, že by šlo vše hladce, i zde jsme narazili na majetkoprávní problémy, ale cítili jsme pochopení a podporu ze všech stran. Jednání o potřebných pozemcích se podařilo rychle a úspěšně zvládnout, a to byl rozhodující faktor pro dosažení krátké doby realizace.

Související výstavba vedení V458 pro lidi v kraji už tak zajímavá není, když jde tak těžce?
U liniové stavby je to vždy trochu jiné. Lidé v mnohdy vzdálených obcích, ležících daleko od místa konečné spotřeby, nechápou, co má jejich pozemek společného s Ostravou a dalšími místy v kraji, a proč má nová linka procházet právě v jejich blízkosti. Hrozba nestability dodávek se jich prostě bezprostředně nedotýká, neuvědomují si tedy širší souvislosti, a protestují.

Který kraj bude po severu Moravy na řadě nyní?
Po roce 1989 se průmysl, a tudíž i spotřeba elektrické energie v Moravskoslezském kraji hodně propadla. Později se začal průmysl stavět na nohy. V letech 2000 až 2005 začal region opět pulzovat. Nejen tradiční výroba, ale i nové provozy vyžadovaly obrovské množství elektřiny, která časem začala chybět. Uvědomme si, že tu došlo k zahájení výroby automobilů, vznikaly záměry na nové hutní provozy. Vše jsou to energeticky velice náročné provozy, proto nároky na odběr elektřiny převýšily přenosové možnosti instalovaných zařízení. Analýzy probíhají ve všech regionech. Na základě dosavadních výsledků nepředpokládáme, že by v nejbližších letech vyvstala potřeba výstavby obdobného charakteru, který nyní řešíme realizací transformovny Kletné na severu Moravy.  Tak velký potenciál růstu mají snad jen určité části Prahy, výhledově možná Karlovarský kraj nebo Plzeňsko. Spíše půjde o řešení lokálních problémů, které budeme zajišťovat běžným rozvojem soustavy v dané lokalitě. 

Bude transformovna v Kletné pro uspokojení potřeby Moravskoslezského kraje stoprocentně stačit?
Pro zajištění stability dodávek tohoto kraje by transformovna v Kletné sama o sobě určitě nestačila. Již jsem hovořil o navazující investiční akci, tedy výstavbě V458. Soustavně je posilován transformační výkon ve stávajících transformovnách. Už dříve jsme posílili transformovnu v Lískovci, v kraji budeme vyměňovat řadu transformátorů v dalších místních rozvodnách za nové výkonnější stroje. Celkem se v souvislosti s Kletné vymění v přenosové soustavě šest transformátorů.

K čemu vlastně pomůže výměna transformátoru?
Před několika lety jsme v celé přenosové soustavě České republiky začali s postupnou výměnou transformátorů o výkonu 250 MW za stroje s výkonem 350 MW. Uvedený postup umožňuje zvýšit příkon do distribuce o 100 MW po každé provedené výměně. Výměna transformátorů probíhá vždy v součinnosti s distributory, neboť když instalujeme transformátor s větším výkonem, narůstají ve 110 kV sítích tzv. zkratové proudy. V případě překročení přípustné úrovně zkratových proudů by distributor musel uzpůsobit provoz sítě nějakým režimovým opatřením. Proto je vždy lepší se dohodnout na společných postupech pro rozvoj a provozování přenosových a distribučních sítí. Alternativou řešení zkratových problémů jsou investiční opatření ke snížení zkratových proudů, např. instalace zkratových reaktorů. Tato opatření jsou ale příliš nákladná a navíc by ty změny činily na straně distributorů provozní problémy.

Kolega, který není až tak znalý severomoravských poměrů, se dotazoval, proč je transformovna umístěna na poli, kde kolem dokola nic není a Ostrava je daleko? Není to tak trochu i příprava na výstavbu JE Blahutovice?
Transformovna Kletné s uvažovanou výstavbou jaderné elektrárny (JE) v Blahutovicích vůbec nesouvisí. Neexistuje žádná rozvojová úvaha spojující transformovnu Kletné s JE Blahutovice, proto je dotaz v této fázi bezpředmětný. Máte ale pravdu, že čistě teoreticky a hypoteticky by šlo rozvodnu využít pouze jako jeden z přípojných bodů, ale pro tyto účely stavěná nebyla, je to pouze shoda náhod. V souvislosti s jadernou energetikou nás do roku 2022 zajímá pouze dostavba jaderné elektrárny Temelín.

A nyní k připravovaným investičním akcím… Můžete něco říci k vybudování nové klasické rozvodny 400 kV Vernéřov s navazujícím vedením do stávající rozvodny 400 kV Hradec u Kadaně?
V současné době zaznamenáváme jedinou žádost investora do OZE, který se chce připojit přímo do přenosové soustavy. Jde o projekt větrného parku Chomutov. S investorem máme smluvní vztah, který upravuje podmínky připojení tohoto větrného parku. Připojení do přenosové soustavy bude zajištěno právě prostřednictvím naší nově plánované rozvodny Vernéřov. Investor ale musí počítat s tím, že dle legislativy hradí náklady na připojení svého zařízení do této rozvodny on. Rozvodna bude v další fázi rozvoje propojena novou transformací 400/110 kV se stávající rozvodnou 110 kV a vznikne tak i nový významný distribuční uzel.

Opravdu je to v uchopitelné poloze? O parku se hovoří léta.
Ano, hovoří se o něm již dlouho. Podle mých informací prošel projekt procesem EIA a aktuálně se řeší vyvedení jeho výkonu.

Posilováním české přenosové soustavy posilujete  i soustavu v EU. Výše podpory projektů je však v porovnání s tím, kolik musíte vydat, nezlobte se, směšná. Například v rámci výstavby silnic jde mnohdy i o 40% spoluúčast EU.
Na dotacích z EU nemůžeme v dohledné době ve svém investičním plánu, bohužel, stavět. Vnímání evropských institucí směrem k elektrizačním sítím jsou vzhledem k silniční síti zcela jiná. Nevím, proč je nepoměr tak výrazný.

Jak se budete muset zařídit v případě plánované výstavby nového paroplynového zdroje o výkonu cca 1000 MW v lokalitě Mochov/Čelákovice ve Středočeském kraji? Je to vůbec aktuální?
Registrujeme žádost společnosti Elektrárny Čechy Střed, což je sdružení větších investorů, o připojení nového paroplynového zdroje. Smlouva o smlouvě budoucí je podepsána a v investičním plánu máme zahrnutou rozvojovou akci, která zajistí připojení tohoto zdroje. Akce by se týkala rozvodny Čechy Střed 400 kV u Mochova a obsahovala by i zdvojení stávajících vedení. Transformovna bude připravena na zvýšený zkratový výkon vzniklý v důsledku připojení nové elektrárny. Nicméně se v tisku objevilo vyjádření, že investor zvažuje odstoupení od tohoto projektu. Budeme s ním na toto téma jednat, abychom oficiálně stanovili další postup. V případě zrušení požadavku investora bychom náš investiční plán adekvátně upravili.

Pojďme si trochu zafilozofovat… Existuje mapa ideální přenosové soustavy?
Disponujeme mapou „ideální přenosové soustavy“. Ta je vlastně mapou, která v sobě zahrnuje všechny požadavky zákazníků. Naší úlohou a cílovým stavem je stoprocentně plnit přání klientů, cokoliv navíc by bylo mrháním finančními prostředky našich akcionářů.

Módním trendem je nyní nazývat vše pojmem „smart“. Dotkne se tato módní vlna i přenosové soustavy?
Určitě se to dotkne distribuční soustavy, nás budou zajímat zejména dopady. Sám si mnohdy pokládám otázku, co vlastně Smart Grids nebo Smart budoucnost jsou? Podle mého názoru, pokud bych zůstal u distribučních soustav, pak je to další regulační nástroj k eliminaci špiček, efektivní regulaci zatížení a doplněk ke stávajícím regulačním nástrojům. Nebráníme se však nutnosti jít dopředu. V přenosové soustavě by mohlo jít o další zkvalitnění využití soustavy pomocí nových komunikačních a řídicích technologií. Tento proces je ale kontinuální, vždy tady byl, jen se nyní bude označovat slovem „smart“.

Čili spíše evoluce než revoluce.
Určitě. Revoluci, a to ještě jen v určitých směrech, především pak v možnosti akumulace elektrické energie, můžeme snad očekávat v distribuční soustavě.

Když už jsme u vizí, podívejme se za horizont 20 až 30 let…
Vize jsou krásné a potřebné, posouvají lidstvo dál, většinou kupředu. V oblasti přenosových soustav zatím není ani v laboratorních podmínkách nastaven prakticky uchopitelný trend bezdrátového přenosu. Není mi známo ani to, že by se blížila doba průmyslové výroby nějakých velkoobjemových zásobníků na elektrickou energii. Jednu dobu se nahlas hovořilo o supravodivých kondenzátorech, ale vše je zatím v oblasti výzkumu. Jako prakticky uchopitelné se rýsuje snad jen možnost přenosu pomocí supravodivých kabelů, nicméně i to je v řádu desítek let.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav