Nosným tématem třetího čísla All for Power je úspěšné završení komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II

Editorial

Po vítězství českých hokejistů ve čtvrtfinále nad Švédy na Mistrovství světa jsem se s několika přáteli radoval jako malý Jarda. Ve sportbaru Na Hřišti ve Vojkovicích jsme křepčili mezi projektorem a promítacím plátnem. Opodál seděl místní štamgast a po chvíli utrousil poznámku: „Abyste se z toho nezvencli. A co z toho? Bude chleba levnější?“ Po počátečním hromadném opovržení jeho nemístné poznámky jsem si uvědomil, že má vlastně pravdu. Radostné opojení brzy opadne… Pro nás fanoušky hokeje chleba opravdu levnější nebude. Maximálně hokejisté si z prémií budou moci koupit více chleba… Stejná otázka mě napadla, když jsem se nedávno účastnil diskuzního setkání k možnosti těžby břidlicového plynu v Česku. Získává se pomocí vrtů do hloubky několika kilometrů a k otevření cesty plynu z břidlic se využívá např. tzv. hydraulické štěpení (frakování). Jímaný metan se pak čistí, suší a využívá stejně jako konvenční zemní plyn. Štěpící kapalinu tvoří 99,5 procent voda a písek. Zbývající 0,5 procenta tvoří různé chemikálie, které zajistí především hladké vtlačení zrn písku do vytvořených mikropuklin. Podle plynařů se s většinou těchto látek se údajně setkáváme běžně v kuchyni nebo dílně. Nevím, zda mají těžaři na mysli třeba Savo, Jar nebo ředidlo a vazelinu? … Štěpící kapalina podle těžařů nezůstává v zemi, po štěpení je vypláchnuta zpět. Podle některých odborníků na těžbu štěpící proces nemůže ani ovlivnit kvalitu podzemní pitné vody. Zdroje pitné vody jsou podle nich totiž v hloubkách do 300 metrů pod povrchem země, zatímco štěpící proces probíhá v hloubkách 2 až 4,5 kilometru pod povrchem. O tomto způsobu těžby si můžeme myslet co chceme. K určitému poškození krajiny určitě dojde, jako při jakékoliv lidské činnosti. V tak přehuštěném prostoru jako je Česko jsou pak důsledky výrazně viditelnější než někde v Nevadské poušti v USA, kde nepotkáte živáčka. Voda s chemikáliemi se bude muset někde vylít. Kde? Dojde třeba k poklesu půdy? O kolik? Dobře, energetické potřeby lidstva stoupají, uznávám. Když se (dejme tomu) začne časem břidlicový plyn těžit… Co z toho? Z nové cesty za humny má nakonec prospěch i ten největší odpůrce výstavby liniových staveb (snadnější cestování), stejně tak z nového nákupního centra (pohodlí nákupů na jednom místě) nebo nové fabriky (zaměstnanost). Stojí nám těžba plynu z břidlic na doposud nepoškozených lokalitách za to? Bude pak chleba (plyn) v Česku levnější? To, že se cena plynu určuje někde jinde, než v místě těžby je všeobecně známo ... Bohužel. A neustálé strašení tím, že jsme závislí na nevyzpytatelném ruském medvědovi? Co z toho, vždyť jsme opět bohužel závislí, kam se podíváme. Vždyť už nám na mnoha místech nepatří ani ta voda...ta patří francouzským společnostem. Navíc, plyn k nám přece proudí ze Severu, Arabové už taky skoro neví, co s ním, a posílají lodě se zkapalněným plynem do terminálů na pobreží Španělska, Francie, Itálie a výhledově třeba i do Polska. Bude tedy pro obyčejného člověka chleba (plyn) levnější?

Ing. Stanislav Cieslar, šéfredaktor, stanislav.cieslar@afpower.cz

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav