Německo letos zvýší dovoz uhlí na rekordních 51 milionů tun

Německo už po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 uzavřelo 40 procent celkového výkonu svých jaderných elektráren a elektrárenské podniky zvyšují spalování uhlí, označovaného za "nejšpinavější" fosilní palivo. Napomáhá tomu prudký pokles evropských cen uhlí, které je tak nyní mnohem nižší, než ceny podstatně čistšího zemního plynu. K jeho zvýšenému využívání motivují rovněž zanedbatelně nízké ceny emisních povolenek v EU. 
Průměrný zisk evropských elektrárenských podniků ze spalování uhlí dosáhne v prvním čtvrtletí příštího roku 16,53 eura na megawatthodinu. Využívání zemního plynu naproti tomu přináší ztrátu 15,10 eura na MWh, plyne z údajů agentury Thomson Reuters. 
Výroba elektřiny spalováním uhlí tvoří díky odstavování jaderných reaktorů a přes prudký nárůst obnovitelných zdrojů i nadále jádro německé energetiky. Černé a hnědé uhlí mají na výrobě elektřiny v Německu podíl 45 procent. 
Domácí těžba uhlí ale kvůli docházení zásob výrazně klesá a německé elektrárny, železárny a ocelárny musejí zvyšovat dovoz suroviny. Hlavními dodavateli černého uhlí do Německa jsou země bývalého Sovětského svazu, Spojené státy a Kolumbie. Letos se ceny uhlí v Evropě výrazně snížily kvůli růstu dovozu z USA, kde jsou vlivem přechodu tamních elektráren na plyn velké přebytky uhlí.

Autor

• (red)

Německo letos zvýší dovoz uhlí na rekordních 51 milionů tun