Náměstek generálního ředitele Rosatom a ředitel divize pro inovace V.A. Peršukov:

• Foto

Mohl byste stručně charakterizovat projekt MBIR? V čem spočívá jeho jedinečnost?
MBIR je víceúčelový výzkumný komplex, jehož základem je rychlý reaktor chlazený sodíkem. Výstavba tohoto centra nyní probíhá v ruském městě Dimitrovgrad v areálu ústavu NIIAR, který se zabývá výzkumem jaderných reaktorů. Zahrnovat bude reaktor a infrastrukturu nezbytnou pro provádění výzkumných prací. Hlavní odlišnost reaktoru MBIR od stávajícího sodíkového reaktoru BOR-60 spočívá v tom, že nový reaktor je projektován i stavěn jako výzkumné zařízení. Projekt reaktoru MBIR zahrnuje tři nezávislé smyčky, které mohou být použity k výzkumu různých chladicích látek (plynu, olova, tekutých solí) a pochopitelně také provádění materiálových výzkumů v těchto prostředích. Reaktor MBIR je také prakticky třikrát větší než stávající BOR-60, což umožňuje provádět více experimentů naráz. Tendence vývoje rychlých výzkumných reaktorů ukazuje, že v roce 2025 by mohl být MBIR jediným zařízením svého typu na světě.

Jaké výzkumy na něm budou prováděny?
Program pro MBIR bude pokračování prací, které dnes probíhají v reaktoru BOR-60. To znamená zkoumání nových typů jaderného paliva a chování konstrukčních materiálů aktivní zóny v náročných podmínkách, například při chlazení vysokoteplotním plynem, olovem, sodíkem nebo směsí olova a bismutu. Je těžké najít jiné výzkumné zařízení, které by bylo schopno provádět experimenty v těchto prostředích. Dále rozpracováváme programy rozvoje technologií produkce radionuklidů a jejich využití.

Jaké přínosy pro provoz energetických rychlých reaktorů bude mít testování paliva v reaktoru MBIR?
Zkoušky různých typů paliva pro rychlé reaktory již probíhají v reaktoru BOR-60. Ačkoli dnes už funguje demonstrační reaktor BN-800, který přirozeně odpovídá mnohem lépe podmínkám reálného energetického reaktoru, některé experimenty stejně potřebujeme nejdříve provést ve výzkumném reaktoru. V rámci projektu MBIR zvyšujeme intenzitu neutronového toku a můžeme provádět ozařování při vysokých teplotách a v různých podmínkách včetně sodíku, což je oblast dosud nedostatečně prozkoumaná z technologického pohledu. Ne z hlediska výzkumu jako takového, ale přímo technologií, které by umožnily používat rychlé reaktory v průmyslovém měřítku.

K čemu je dobré stavět takto výkonný výzkumný reaktor? Záleží výzkumníkům na velikosti výkonu?
Energetický výkon není přímo to, co by bylo pro vědce důležité, avšak díky jeho využití k dodávkám elektřiny zlepšíme ekonomické parametry projektu. Energetický výkon odpovídá intenzitě neutronového toku, což je hlavní nástroj pro provádění experimentů. Neutronový tok má vliv na dobu trvání pokusů, takže bude-li pokus trvat tři roky místo deseti, vědci se dostanou mnohem dříve k analýze vzorků. V tomto spočívá hlavní výhoda výzkumného reaktoru s velkou intenzitou toku neutronů. Díky vysokému výkonu také budeme moci dosahovat při pokusech velkého rozsahu teplot.

...

(Dokončení rozhovoru bude uveřejněno v All for Power 4/2016, září)

Autor

• (red)