Druhé číslo časopisu All for Power. Nosným tématem aktuálního čísla je problematika odsíření největší průmyslové teplárny v republice – teplárny ArcelorMittal Energy Ostrava

• Foto

Editorial šéfredaktora

Plíživá smrt jádra?

Vážené čtenářky a čtenáři,
téměř bez povšimnutí proběhly na oficiálních internetových stránkách Evropské unie (www.europa.eu) dvě zprávy, které mají pro budoucnost jaderné energetiky v Evropské unii myslím zásadní dopad. První z nich se týká odhadů provozovatelů jaderných elektráren a národních regulačních orgánů, které se zaměřují na finanční náklady související s opatřeními, které vyplývají z tzv. stress testů. Údaje hovoří o 200 milionech eur na jeden reaktorový blok. Jestli tomu dobře rozumím, například pro společnost ČEZ toto v případě její jaderné elektrárny Dukovany představuje cca 4 × 200 = 800 milionů EUR (20 miliard korun), které musí na postfukušimské vylepšení vynaložit z vlastních zdrojů, a to co nejdříve. Nejlépe do roku 2015. A kdo  zajistí, že protijaderní aktivisté nebo jiné lobbystické energetické skupiny nebudou přesvědčovat europoslance a úředníky Evropské komise, že opatření nejsou dostatečná. Především u ruské technologie?! Kdo to zaručí? Opatření pak bude potřeba ještě rozšířit a tím výrazně prodražit, čili udělat maximum, aby stávající provozovatelé jaderných elektráren už konečně zkrachovali. Případní noví (ti poslední mohykáni, které ještě neodradila aktuální cena elektrické energie na trhu a krach emisních povolenek) by si pak velice dobře rozmysleli do toho ekonomického rizika vůbec jít. Druhou zprávou je ta, která se týkala ENSREG – Sdružení jaderných regulačních úřadů v zemích EU, které doslova „musí brzdit“ Evropskou komisi v její snaze dosáhnout sdílené pravomoci s vládami členských států Evropské unie v oblasti jaderné bezpečnosti. Co by ta „sdílená pravomoc“ vlastně znamenala? Chápu to dobře, že v takovém případě by Evropská komise spolurozhodovala společně s českým Státním úřadem pro jadernou bezpečnost například o prodlužování životnosti elektrárny v Dukovanech. Především zástupci Německa a Rakouska by zcela jistě využili situace a přes Evropskou komisi by silně tlačili „na pilu“. Připomíná mi to takovou pomalou plíživou revoluci. Postupnými tichými kroky, bez zbytečného humbuku a boje (v rámci něhož totiž hrozí, že to může bolet … ) dosáhnout svého a jadernou energetiku pohřbít zaživa. Nicméně postupnými kroky jsme se dostali k vydání dalšího čísla časopisu All for Power. Nosným tématem je problematika odsíření největší průmyslové teplárny v Česku - ArcelorMittal Energy Ostrava. Věříme, že vás nejen popis tohoto investičního celku, ale i celý obsah druhého letošního čísla All for Power, zaujme.

Ing. Stanislav Cieslar,
šéfredaktor časopisu All for Power

Autor

• (red)