„Dodavatel pro Temelín musí být schopen po dostatečnou dobu a v požadované kvalitě poskytovat i servis nezbytný pro provoz,“

• Foto

Přibližte, prosím, představy Skupiny ČEZ o budoucím podílu jaderné energie ve výrobním mixu společnosti. Analýzy a prognózy spotřeby elektřiny ukazují, že spotřeba bude nadále růst, a to až do doby, kdy bude dosažena úroveň spotřeby rozvinutých zemí EU. Pokud se nezačnou stavět nové energetické zdroje, pak začne v České republice elektřina chybět zhruba již za 10 let. Životnost uhelných elektráren končí. Jejich technologie má životnost okolo patnácti let a dlouhodobě nevyhoví požadavkům na životní prostředí ani na ekonomiku provozu. Dostupnost uhelných zásob má své limity, uhelné elektrárenství v závislosti na dostupnosti českého hnědého uhlí postupně svůj dominantní význam ukončí již v období let 2035 až 2050.
Obnovitelné zdroje nemohou svou kapacitou výroby uspokojit předpokládaný růst spotřeby elektrické energie. Jsou sice z hlediska ochrany přírody zdroji nejvhodnějšími, nikoli však z hlediska efektivity. Jejich významnějšímu zastoupení v energetickém mixu ČR brání vysoké ceny vyrobené elektřiny i negativní dopad na provoz elektrizační soustavy, která musí udržovat zálohu v tepelných elektrárnách. Řešením není ani dovoz elektrické energie ze zahraničí. Závislost na importu by znamenala ohrožení strategické energetické bezpečnosti České republiky. Navíc nedostatek elektřiny hrozí celé Evropě, takže již brzy nebude odkud elektřinu dovážet.
Jaderná energetika je tedy jediným reálným způsobem, jak úspěšně řešit energetickou situaci státu řádově v horizontu příštích desetiletí. Cesta rozšíření kapacity jaderných zdrojů je přijatelná z hlediska celé řady důvodů. K těm nejvýznamnějším patří fakt, že výroba elektřiny v jaderných elektrárnách se vyznačuje nízkou výrobní cenou, ekologií provozu, že jde o poskytovatele stabilního výkonu, což je důležité pro řízení přenosové soustavy, a že jaderné zdroje zaručují spolehlivost dodávek a jsou přínosem pro energetickou bezpečnost ČR. Předpokládáme, že se v budoucnosti stane dominantním způsobem výroby elektrické energie v našem energetickém mixu. Renesance jaderné energetiky je na celém světě dána kromě jiného zvyšováním cen primárních zdrojů energie a snahou o omezení emisí skleníkových plynů, především CO₂. Státy se také z důvodu energetické bezpečnosti snaží nespoléhat se na jediný zdroj energie (např. uhlí nebo plyn), ale na vhodnou kombinaci různých složek energetického mixu. V této souvislosti jsme se také rozhodli pro dostavbu dvou jaderných bloků v Jaderné elektrárně Temelín.

Nač zejména se mají české firmy připravit, pokud se chtějí na rozvoji energetiky v ČR aktivně podílet?
Pro české firmy půjde o významnou šanci, jak se prosadit při účasti na tak velkých projektech, jakým je právě dostavba jaderného zdroje. V ČR existuje řada firem, které se minulosti podílely na rozsáhlých projektech výstavby energetických celků doma i v zahraničí. Budoucí dodavatelé budou mít jistě zájem je využít. Díky modernizaci infrastruktury v obcích v okolí jaderných elektráren i předpokládanému rozvoji dopravy a komunikací v kraji přinese výstavba a následný provoz nových jaderných bloků další pracovní a obchodní příležitosti i ve službách. Bude představovat také další potenciální zdroj finanční pomoci při zvelebování obcí a podpoře aktivit pro volný čas, stejně jako podporu školství zvyšující vzdělanost v regionu. Očekávat lze i rozvoj cestovního ruchu v regionu, který je i díky možnosti navštívit Jadernou elektrárnu Temelín již v současné době jedním z tradičních atributů Jihočeského kraje. To samé lze říci i o Jaderné elektrárně Dukovany.

Jak se vypořádáváte s aktuálním boomem výstavby jaderných zdrojů ve světě?
Boom výstavby jaderných elektráren je jen potvrzením správnosti naší strategie a nevidím důvod, proč by měl hatit naše plány. Trh s jadernými technologiemi včetně výroby jaderného paliva je dnes natolik objemný, že naše požadavky na zajištění plánovaných investic v České republice může beze zbytku uspokojit. Kromě toho je třeba počítat i s domácí, dnes již tradiční produkcí výrobků, které se uplatní při výstavbě, popř. modernizaci českých jaderných zařízení. Hnacím motorem současného rozvoje jaderné energetiky ve světě je stejně jako u nás snaha snížit závislost na spalování fosilních paliv a na jejich dovozu pro energetické účely, zlepšit kvalitu životního prostředí a především uspokojit rostoucí poptávku po elektrické energii. Pro stavbu nových jaderných elektráren se dnes rozhodují v mnoha zemích světa – v rozvinutých, ale i v rozvíjejících se ekonomikách. V současné době ve světě pracuje a elektrickou energii vyrábí 436 jaderných reaktorů s celkovým výkonem více než 370 GWe. Jejich produkce pokrývá zhruba 15 procent světové spotřeby elektřiny. Nové jaderné reaktory se staví ve 13 zemích, největší pokrok zaznamenávají v Číně, Jižní Koreji a v Rusku. Podle mezinárodní atomové agentury se v roce 2020 dosáhne čistého přírůstku jejich výkonu nejméně 73 GWe a v roce 2030 až 807 GWe.

V zemích Evropské unie se nové jaderné bloky staví ve Finsku, Francii, Slovensku; o jejich výstavbě uvažují například i Itálie, Polsko, Litva, Švýcarsko nebo Velká Británie. Jaká jsou z pohledu Vás jako zadavatele veřejné soutěže hlavní kritéria, pokud jde o technologii či bezpečnost nových dvou bloků Jaderné elektrárny v Temelíně?
Veřejná zakázka na nové bloky se týká využití lehkovodních tlakovodních reaktorů III., resp. III+. generace, které se vyznačují vysokou bezpečností, spolehlivostí, efektivitou provozu i delší životností. Tyto reaktory se navrhují na základě ověřených a spolehlivě fungujících reaktorů II. generace, které tvoří páteř jaderné energetiky a které pracují například i v prvních dvou temelínských blocích. Konstruktéři a projektanti nových reaktorů kladou maximální důraz na pasivní bezpečnostní prvky, které fungují na základě jednoduchých fyzikálních principů bez lidského zásahu. Kromě bezpečnosti jsou důležitými parametry reaktorů nového typu i vysoká efektivita a využitelnost, například prodloužení doby mezi výměnami paliva. Životnost reaktoru by měla dosahovat až šedesáti let. Efektivitu provozu nových reaktorů zvýší i stále vylepšovaná konstrukce palivových článků a lepší konfigurace aktivní zóny. V reaktorech III+. generace se navíc uplatní i palivo vyrobené s využitím plutonia, získaného z paliva již jednou použitého, označované jako MOx. Nové bloky budou splňovat veškeré legislativní podmínky dané právním řádem České republiky, stejně jako požadavky Mezinárodní agentury pro atomovou energii a dalších světových institucí. Pro účast ve výběrovém řízení je podmínkou, aby blok nové generace již byl někde v provozu nebo ve výstavbě. Součástí dodávky bude i jaderné palivo. Jde tedy o dodávku kompletního jaderného bloku.

Jsou nějaká úskalí veřejného výběrového řízení na dostavbu Temelína, o nichž již nyní víte a s nimiž aktivně pracujete, zejména s ohledem na zajištění nezpochybnitelnosti regulérnosti výběrového řízení?
Regulérnost výběrového řízení na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, stejně jako každého jiného výběrového řízení, považujeme za samozřejmost. Energetická společnost ČEZ jako sektorový zadavatel postupuje při výběru dodavatele podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Lhůta, ve které mohli zájemci své žádosti o účast ve veřejné zakázce předložit, uplynula 30. října 2009. Podání této žádosti je jediné a právně platné „přihlášení“ se zájemců do veřejné zakázky a musí obsahovat dokumentaci prokazující splnění kvalifikačních předpokladů, které ČEZ stanovil. ČEZ je podle zákona o veřejných zakázkách povinen dbát na přísnou ochranu informací získaných od dodavatelů a současně dodržuje zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace v průběhu zadávacích řízení. Ke všem dodavatelům tedy přistupuje stejně a objektivně. Zveřejnění jakýchkoliv informací kromě těch, které zákon vysloveně vyžaduje, by mohlo nepříznivě ovlivnit celkový průběh zadávacího řízení.

Po výstavbě bloků v Temelíně přijde na řadu otázka servisu. Jak je tato skutečnost zohledněna ve Vašich požadavcích na vítěze tendru?
Pro plánovanou výstavbu nových bloků preferujeme kompletní dodávku projektu, výstavby a uvedení do provozu včetně dodávky jaderného paliva. Při výběru dodavatele budeme pochopitelně pamatovat i na to, aby byl schopen po dostatečnou dobu a v požadované kvalitě poskytovat i servis nezbytný pro provoz jaderných elektráren. Tato okolnost bude odpovídajícím způsobem vyjádřena již ve smlouvě s vítězem tendru na dodávku.

Více než dříve se hovoří o možné výstavbě další JE v lokalitě severní Moravy. Jak se na tuto výhledovou záležitost díváte? Existuje v tomto směru již nějaká aktivita ze strany ČEZ?
Nedaleko Blahutovic je lokalita, která koncem 80. let prošla náročným procesem výběru lokality pro jadernou elektrárnu. To je v tuto chvíli vše. O konkrétní aktivitě ČEZ v realizaci záměru stavět jadernou elektrárnu na severní Moravě zatím nelze hovořit.

O českých jaderných elektrárnách se hovoří jako o jedněch z nejbezpečnějších v Evropě. Na kterou příčku byste elektrárnu z hlediska bezpečnosti zařadili?
Na jednu z nejvyšších. Například Jaderná elektrárna Dukovany patří mezi čtvrtinu jaderných elektráren nejlépe provozovaných na světě – elektřina z Dukovan je levná, její výroba bezpečná a spolehlivá. V českých jaderných elektrárnách je důsledně uplatňován tzv. systém zpětné vazby. Zkušenosti z místních i zahraničních provozních událostí se analyzují a využívají k dalšímu zlepšování provozu. Již druhým rokem běží v jaderných elektrárnách program Zlepšování kvality lidského výkonu. Cílem je provoz elektrárny bez závažných událostí, velká profesionalita zaměstnanců a prevence jakýchkoli negativních dopadů na bezpečnost, životní prostředí nebo zdraví lidí. Na velmi vysoké úrovni je také ochrana před ionizujícím zářením v obou českých jaderných elektrárnách. Z hlediska nízkých hodnot tzv. kolektivní efektivní dávky, která představuje součet vnějšího i vnitřního ozáření všech radiačních pracovníků vykonávajících činnost v kontrolovaném pásmu, patří obě elektrárny dlouhodobě ke světové špičce. I přes tyto přednosti hledá elektrárna stále další možnosti zvýšení bezpečnosti a efektivity, prodloužení životnosti, zvýšení výkonu a zkvalitnění obsluhy a údržby. Klíčovým projektem je „Bezpečně 16 Tera EDU“, jehož cílem je při zachování bezpečnosti dosáhnout do roku 2013 každoroční výroby 16 TWh elektrické energie. V Jaderné elektrárně Temelín se podařilo oproti roku 2008 v loňském roce snížit počet neplánovaných výpadků zařízení. Pracovní disponibilita bloků dosáhla 75,3 %. Díky programu Zvyšování kvality lidského výkonu se v porovnání s rokem 2008 podařilo 4 × snížit poruchy způsobené chybou člověka. Nejvýznamnějším rozvojovým projektem Jaderné elektrárny Temelín je projekt „Bezpečně 15 Tera“, který je jedním z osmi klíčových projektů programu Efektivity Skupiny ČEZ. Cílem je zařadit Skupinu ČEZ do roku 2012 mezi nejefektivnější společnosti evropské energetiky. Cílem projektu „Bezpečně 15 Tera“ je posunout bezpečnostní parametry rovněž Jaderné elektrárny Temelín do první čtvrtiny nejlépe provozovaných elektráren.

Hodně často se ve vztahu s energetikou hovoří o black-outech, především s ohledem na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Jakým způsobem mohou v těchto případech fungovat jaderné
elektrárny?
Jaderné elektrárny mohou svou schopností operativního vykrytí dočasného deficitu dodávky elektrické energie pomoci při stabilizaci poměrů v přenosové síti. Je to dáno především jejich stabilním výkonem bez závislosti na klimatických poměrech či okamžitých výkyvech počasí. Připravenost nahradit výpadek výkonu je dána i bezproblémovým skladováním dostatečného množství paliva, které nevyžaduje enormní prostory na uskladnění.

Jak byste okomentoval názor odborníků, že z hlediska stability cen elektrické energie pro konečné odběratele je jaderná energetika stabilizačním prvkem? Nehrozí výkyvy ceny za uran v budoucnu, jak je tomu např. v případě ropy, plynu…
Cena uranu je dlouhodobě stabilní, navíc dnes na trhu s touto komoditou existuje dostatečná konkurence, která může zajistit dostatek tohoto paliva. Stabilita cen jaderného paliva se tedy pochopitelně pozitivně odráží i ve stabilitě cen elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách. Možnost zajistit poměrně velké zásoby tohoto paliva jsou dalším faktorem zajišťujícím stabilitu nákladů na jeho pořízení.

Jak velkou zásobu jaderného paliva pro své elektrárny v Česku nyní máte? Počítáte s navýšením?
Zpravidla máme ve skladech zásobu na nejméně rok provozu. Myslím, že to je dostatečně dlouhá doba. Česká veřejnost je neustále seznamována s dalšími a dalšími protesty různých aktivistických skupin proti investičním akcím v oboru energetiky.

Co může Skupina ČEZ učinit pro odstranění tohoto negativního stigmatu, resp. co v této oblasti podnikáte?
Jde o dlouhodobý proces počínající výukou na školách a končící průběžnou osvětou pomocí všech dostupných médií. Důležitá je otevřená komunikace. Naše jaderné elektrárny každý rok navštíví desítky tisíc lidí. V České republice se jaderná energetika těší výrazné a trvalé podpoře veřejnosti, kolem 70 % našich občanů s jadernou energií jako způsobem výroby elektřiny souhlasí.

Jak se osobně díváte na budoucnost jaderné energetiky v Česku?
Velmi optimisticky. Stejně jako všude jinde na světě, jde o jediný skutečně perspektivní, bezpečný a spolehlivý způsob zajištění energetických potřeb lidstva. Samozřejmě s tím, že využije všech nejnovějších výsledků vědeckého výzkumu v dané oblasti. V posledních desetiletích se toho udělalo skutečně dost, což nelze přehlédnout.

Jaké jsou Vaše hlavní zkušenosti z oblasti řízení výroby v jaderných elektrárnách za dobu, kdy vedete divizi Výroba společnosti ČEZ, a. s.?
Sázím především na znalosti, zkušenosti a dovednosti lidí, kteří v jaderných elektrárnách pracují. Jde o generaci, která jaderky uváděla do provozu a má k nim osobní vztah. V praxi jsem si ověřil, že to je deviza, se kterou lze počítat. To nás nezbavuje povinnosti vychovat a odborně připravit generaci novou, která nastoupí na pracoviště českých jaderných elektráren. Při dnešním menším zájmu mladých o studium technických oborů to je nelehký úkol. Prvními vlaštovkami jsou pro nás absolventi akcí typu „Jaderná maturita“ nebo „Letní univerzita“.

Jaké jsou Vaše hlavní osobní priority v této oblasti?
Ve vztahu k výrobě elektřiny v jaderných elektrárnách prioritou je a vždy bude bezpečnost, spolehlivost, efektivita. Moje osobní priorita při vedení lidí v dané oblasti je víra v jejich zapálenost pro práci a stavovská čest.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav