„Do distribučního zařízení v roce 2011 investujeme 11,3 miliardy korun,“

• Foto

Jedním z důvodu realizace v Kletné byla i nemožnost uspokojení celkové poptávky po elektrickém proudu v MSK? Pak však vypukla celosvětová recese… Jaký jste v roce 2008 registrovali objem žádostí o připojení? Zaznamenali jste následně snížení počtu žádostí o připojení?
Hlavním důvodem, pro který se společnosti ČEZ Distribuce a ČEPS rozhodly pro realizaci nového napájecího uzlu v Moravskoslezském kraji, byl vysoký objem požadavků. V roce 2007 celková
hodnota příkonu požadovaná odběrateli překračovala možnosti stávajícího distribučního a přenosového zařízení. S nástupem krize sice došlo k částečnému poklesu počtu žádostí a tím i velikosti požadovaných příkonů, přesto zůstává nový napájecí uzel jedním z klíčových řešení napájení Moravskoslezského kraje.

Je MSK z hlediska odběru elektrické energie něčím specifický? Na kterém místě je MSK z hlediska odběru elektrické energie ze všech krajů v ČR?
Specifickým charakterem odběru elektrické energie je napájení důlních provozů a železářského průmyslu, které jsou situované do oblasti Ostravska. Tyto provozy i přes útlumové programy, které vedou ke snižování spotřeby elektrické energie, zůstávají jedni z klíčových odběratelů a i díky nim se Moravskoslezský kraj řadí na přední místa ve spotřebě elektřiny v České republice.

V jakém stavu je elektrizační soustava v majetku ČEZ distribuce v MSK? 
Zařízení distribuční soustavy, a to nejen v Moravskoslezském kraji, je postupně obnovováno a posilováno, tak aby bylo schopno zachytit a uspokojit požadavky investorů na připojení nových nebo navýšení stávajících odběrů a výroben. Do distribučního zařízení v roce 2011 investujeme 11,3 miliardy korun a dalších 900 milionů korun vynakládáme na opravy.

Připravuje se ČEZ distribuce výhledově i na možnost výstavby další jaderné elektrárny v ČR – lokalita Blahutovice?
Na možnost výstavby jaderné elektrárny v lokalitě Blahutovice se v tuto chvíli vůbec nepřipravujeme.

Nyní zpět ke Kletné… Do zprovoznění Kletné byla velká tíha „zodpovědnosti“ kladena na transformovnu v Lískovci. Posilovali jste nějakým způsobem tuto transformovnu?
Vzhledem k tomu, že výstavba nového napájecího uzlu přenosové a distribuční soustavy je velmi časově náročná, přistoupila společnost ČEZ Distribuce ve spolupráci se společností ČEPS k doplnění transformovny Lískovec o další transformátor 220/110 kV s výkonem 200 MVA. Další pomocí tomuto napájecímu uzlu byla úprava linek 110 kV a technologie v elektrárně Dětmarovice tak, aby bylo vždy možné zajistit provoz některého z bloků této elektrárny do rozvodny Lískovec. Tím jsme zajistili vyšší spolehlivost napájení včetně možnosti připojování nového, i když omezeného výkonu.

Jak to je s požadavky na připojení nyní? Přispěje investice v Kletné k tomu, že bude dostatečná reserva pro připojování v dalších letech, po odeznění ekonomické krize?
Výstavba nového napájecího uzlu zajistí možnost připojování standardních požadavků investorů a drobných žadatelů. V žádném případě nezajistí ničím neomezené připojování velkých výkonů. Tady se bude muset ke každému požadavku přistupovat individuálně a je možné, že v některých případech budeme muset řešit toto napájení i výstavbou dalšího napájecího uzlu. Během posledních pěti let připojili energetici v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji více než 20 tisíc nových odběrných míst, z toho 7 tisíc jich bylo v minulém roce. V Moravskoslezském kraji aktuálně evidujeme asi 500 žádostí o připojení rodinných domů a podnikatelských subjektů. 

Rozvoj a investice některých průmyslových podniků, třeba hutí, dříve limitoval právě nedostatek kapacit elektrické energie. Kolik z toho tvoří průmyslové podniky?
V současné době bude ČEZ Distribuce schopna pokrýt standardní požadavky. Požadavek některých investorů na připojení odběrů přesahující 100 MW nebude možné pokrýt ze stávajících sítí 110 kV a bez dalších rozsáhlých investic do linek a napájecích uzlů. Tím může dojít k nesouladu termínových požadavků investorů, kdy investor je schopen svojí stavbu připravit v řádu měsíců, zatímco příprava napájecího bodu pro tyto investory trvá převážně u liniových staveb i několik let, než je připravena k realizaci.

V MSK začal působit velký výrobce automobilů Hyundai, který má ambice dále navyšovat výrobu. Čili i odebírat více elektrické energie. Je tomu tak, jak ovlivnil vznik tohoto podniku bilanci
elektrické energie v MSK?
Automobilka Hyundai je napojená přímo na napájecí uzel v Nošovicích, kde je kapacita pro navyšování odběru dostatečná a rozšiřování výroby automobilky je tedy možné. 

Na výstavbě transformační stanice v Kletné se podílí ČEZ distribuce a ČEPS. Co přesně má na starosti ČEZ distribuce?
Každý z investorů realizuje svoji část nové transformovny. ČEZ Distribuce realizuje rozvodny 110 kV a 22 kV, transformaci 110/22 kV, včetně vysílače HDO, který bude vysílat signál pro ovládání spotřebičů do hladiny 110 kV. Součásti stavby společnosti ČEZ Distribuce jsou i stavby domků ochran v R 110 kV a budovy společných provozů, ve které je umístěna rozvodna 22 kV včetně vlastní spotřeby, řídicích systémů a ochran rozvodny 22 kV. Mimo tyto technologické prostory je v budově společných provozů umístěno zázemí pro obsluhu a údržbu.

Jak probíhá komunikace s ČEPS, jde o přímou komunikaci nebo mají oba subjekty (investoři) v procesu své zástupce?
Každý z obou investorů si řídí samostatně své části stavby, zhotovitel (konsorcium firem) je společný pro celou rozvodnu, stejně jako projektant stavby. Tam, kde se obě části prolínají, probíhá samozřejmě nutná vzájemná koordinace, tak aby obě části stavby plynule pokračovaly a byla i dodržena technologická návaznost jednotlivých úseků. Do této chvíle můžeme konstatovat, a předpokládám i za stranu ČEPS, že spolupráce je perfektní.

V jakém stádiu je nyní část na straně ČEZ Distribuce? Co ještě chybí udělat do ukončení investice?
V současné době se dokončuje montáž silových částí rozvodny 110 kV, připojení transformátorů 110/22 kV a tlumivek, realizuje se připojení ovládacích kabelů, zprovozňuje se řídicí systém, jeho „hlava“. Následně dojde k postupnému zprovozňování a zkouškám jednotlivých částí rozvoden, ochran, rozvodny jako celku včetně kompletního řídicího systému.

Jaké roční náklady na provoz a údržbu transformovny plánujete? Jak se budete o tyto náklady s ČEPS dělit?
Rozvodna je, jako většina rozvoden ČEZ Distribuce, bezobslužná, dálkově řízená. Každá ze společností má podle majetku svou část rozvodny, její provoz a údržbu si zajišťuje každý z majitelů podle svých pravidel a zvyklostí. 

Souvisí s transformovnou Kletné ještě další investiční akce – vyvedení výkonu, výstavba nových tras, nových vedení na území MSK? Prosím, popište je.
Samozřejmě s výstavbou tohoto nového napájecího uzlu souvisí i další stavby. Jedná se jak o liniové stavby vedení 110 kV, tak i o posílení vedení 22 kV včetně přípravy napájení nově vznikajících průmyslových zón. U vedení 110 kV se jedná hlavně o posílení vedení z Hranic do Třebovic a jeho zaústění do TR Kletné, zdvojení a posílení vedení v úseku Kletné - Nový Jičín, kde je nutné
pro zaústění do R 110 kV v Kletném postavit část vedení v nové trase. Na toto pak navazuje úsek z Nového Jičína do Lískovce. Mimo uvedené linky bude i vedení na Odry a Vítkov, které je dnes připojené
na vedení Hranice – Třebovice nově zaústěno do R 110 kV Kletné. Všechny tyto stavby umožní převedení zatížení z dnes maximálně využívaných napájecích uzlů v Lískovci a Prosenicích na nový uzel, a tím se otevře možnost připojování nových a navyšování stávajících odběrů.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav