Český exit od uhlí je nyní ideologický hazard

DOPADY RŮSTU POVOLENEK DO TEPLÁRENSTVÍ? JAKO BY TĚCH PROBLÉMŮ JIŽ TAK NEBYLO DOST….

Co teplárny čeká?

• Neustálý růst nákladů na výrobu tepla, který má v řadě případů za následek překročení tzv. závěrné ceny, tzn. konkurenceschopné ceny oproti ceně z decentrálních plynových kotelen.
• Se snižující se dodávkou tepla i pokles výroby elektřiny.
• Přetrvávající nerovné podmínky s decentrálními zdroji a pokřivené konkurenční prostředí na koncovém trhu s teplem. Stále nejednoznačná legislativa a její různé výklady při odpojování od czt (Energetický posudek).
• Nástup dodavatelů TČ (vzduch-voda) v posledních třech letech a pokračování úsilí o odpojování z czt dlouhodobě i prostřednictvím domovních plynových kotelen
• Teplárny i závodní energetiky musí dnes většinu emisních povolenek (přes 70 % na teplo a 100 % na výrobu elektřiny) nakupovat při těchto cenách.
• Náklady nemohou naplno promítnout do cen tepla, neboť proti nim stojí přímý konkurent – decentrální plynové kotelny a tepelná čerpadla, které je nakupovat nemusí a mají tudíž podstatně nižší náklady. V průmyslu
• potom kotelny s výkonem pod 20 MW, které jsou taky od EUA osvobozeny.
• Zvýšené náklady na výrobu elektřiny se pak projevují tak, že vzniká cenově nekonkurenceschopná výroba elektřiny, kterou nedokážou teplárny prodat na trhu. Snaží se proto její výrobu maximálně omezovat.
• Závodní energetiky je promítají do cen svých mateřských, či sesterských společností v průmyslových areálech. Tím významně zdražují jejich výrobní náklady a tudíž cenu konečných výrobků a zhoršují konkurenceschopnost.
• Tento vývoj je i krátkodobě neudržitelný, neboť vede k zásadnímu propadu hospodářských výsledků ohrožených subjektů a v některých případech k jejich možnému kolapsu z důvodů nedostatku provozního cash–flow.
• Ubývá nám tak i výroba elektřiny a hrozíztráta výkonů, které jsou nutné do budoucna pro regulaci v distribučních soustavách.
• Stane se tak energetická koncepce ČR počítající nadále s teplárenstvím skutečně jen bezcenným cárem papíru??!!

Další nejasné místo energetické koncepce!! Můžeme v ČR v horizontu 20 let odejít od výroby elektřiny z uhlí jako se o to budou snažit Němci??

Zásadní strategická otázka - v ČR totiž reprezentují IPPs (tzv. nezávislí výrobci), tedy uhelné teplárny a závodní energetiky mimo ČEZ, výkon přes 6500 MW a ročně vyrobí více jak 18 000 GWh elektřiny!!

• Odpověď na otázku v úvodu je velmi složitá a nejednoznačná.
• Nejprve si musíte říci, kde se ČR nachází v energetickém mixu oproti Německu - to nás klíčově dlouhodobě ovlivňuje a v dalším vývoji bude i nadále ovlivňovat.
• Taky je nutno ukázat, jaká je naše výchozí pozice v OZE oproti ostatním zemím EU, co je u nás reálné a co jsou utopistické plány.
• Jak bude vypadat naše teplárenství za 10 - 15 let.
• Zda bude nadále postaveno na uhlí? Nebo na dovozu ruského plynu s jeho bezpečnostními riziky? Bude stát nová JE? Budou dále dotované výstavby OZE? A kdo to všechno nakonec zaplatí?
• Příliš mnoho podstatných otázek a zatím málo jasných odpovědí!!

Lze tedy jít „neohroženě“ cestou Německa?? Jen několik poznámek:

• ČR má pro OZE podstatně horší podmínky než náš západní soused (zejména u onshore VtE).
• Nemáme vůbec možnost instalací offshore VtE, protože nemáme Balt, ani jiné moře.
• Náklady za zpackanou podporu FVE v letech 2009-2010 jsou 30 mld. Kč/rok.
• Celkové náklady na podporu OZE jsou cca 46 mld. Kč/rok a stát mnohokrát deklaroval, že ji nebude nadále navyšovat.
• Výroba elektřiny ze zemního plynu byla téměř deset let ekonomicky ztrátová.
• Velkou paroplynovou elektrárnu máme na rozdíl od Německa jen jednu (Počerady) a nikdo se z důvodů ekonomických rizik do žádné nové výstavby nehrne!!
• Máme jen zanedbatelné vlastní zdroje zemního plynu (cca 3% spotřeby). 
• Nebudeme mít na rozdíl od Německa Nord Stream 2, ani jiný plynovod přímo směřovaný na český trh.
• Máme však mnoho hnědouhelných tepláren, které jsou do budoucna nezbytnými prvky stability a bezpečnosti soustavy, neboť jsou napojené do distribučních soustav, kde budou časem velké požadavky na regulaci.
• Přestavět na plyn je ale nelze!! Budou totiž nekonkurenceschopné proti decentrálním plynovým kotelnám.

Můžeme se tedy cestou německého coal exitu v blízké době vydat? Nebo alespoň cestou podílu 1/3 výroby el. z OZE?

• Financování nárůstu OZE nemá moc možností - v ceně elektřiny a ze st. rozpočtu.
• Německo mělo v roce 2009 poplatek za OZE (EEG surcharge) 1,13 c/kWh
• V roce 2018 byl poplatek 6,79 c/kWh.
• To je nárůst o 601 %!!
• ČR má po řadu let poplatek 0,495 Kč/kWh.
• Dalších cca 0,27 Kč/kWh hradí stát.
• Financování viz Německo: nárůst o 601 % by znamenalo 3,0 Kč/kWh jen v poplatku za OZE.
• Za mnohem horších přírodních podmínek, tzn. s nutností masivně vyšších investic, tzn. celkově zřejmě ještě mnohem vyšších nákladů.
• To je zjevně zcela nemožné politicky i ekonomicky!
• Anebo financováním ze státního rozpočtu: cca 180 mld. Kč/rok nad stávající hladinu příspěvku.
• To je také evidentně utopie, zejména při schodkových rozpočtech státu v době ek. růstu.

JEN PRO DOKRESLENÍ SITUACE: A JAK JSME NA TOM S PODMÍNKAMI PŘI VÝROBĚ Z FVE? NIJAK SLAVNĚ!

Shrnutí před závěrem:

• Přírodní podmínky na obrovský boom OZE v ČR jednoduše nejsou.
• Náklady na další podporu by byly zřejmě daleko vyšší než v Německu.
• To je nerealizovatelné jak financováním z peněz spotřebitelů, tak z finančních prostředků státu.
• Ten navíc ještě řeší obrovskou investici do jaderného zdroje.
• Závislost téměř výhradně na ruském zdroji zemního plynu je bezpečnostní riziko pro stát.
• Přestavba uhelných tepláren do zemního plynu je ekonomická sebevražda vzhledem k nerovným podmínkám na trhu oproti decentrálním plynovým kotelnám.
• Biomasy není na přestavbu z uhlí dostatek, zároveň se jedná o stejný ekonomický problém jako u plynových zdrojů.
• Skladování elektřiny v masivním měřítkuj ako přebytků při výrobě z OZE je teprve na počátku svého plošného rozvoje.
• Hnědé uhlí je páteří české energetiky, ČR ho má dostatek ještě nejméně do konce 2036 a řada elektráren již byla ekologizována, teplárny budou do konce 2022 ekologizovány všechny a přísné emisní limity budou splňovat.

A názor na uhelný exit v ČR na závěr?

• Vymýšlet v tuto chvíli pro ČR scénář uhelného exitu je možná dobré jako ideologické cvičení, ale nikoli jako funkční a výhodná transformace. Skutečné úspory emisí skleníkových plynů leží mimo ČR, dokonce i mimo Evropu! V Číně, Indii, Pákistánu, Bangladéši!
• Reálné podmínky ČR, ať se jedná o ekonomickou sílu obyvatelstva, nebo možností financování transformace ze st. rozpočtu, jsou zcela nedostatečné.
• Ekologizace stávajících uhelných zdrojů a to jak řady elektráren, tak fakticky všech uhelných tepláren je před dokončením a umožní dalších 15-20 let provozu při plnění všech přísných ekologických limitů!
• Nic proto nebrání tomu připravovat se na budoucí transformaci a odklon od uhlí, nikoli však nyní, ale kolem roku 2040-2043. Na základě vývoje nových technologií (např. malých jaderných reaktorů), kvalitativně lepších systémů smart grids, nových možností bateriových úložišť a pod. 
• Ale zejména až v době vyřešení všech bezpečnostních a ekonomických rizik, která ČR při unáhleném a pouze ideologicky motivovaném uhelném exitu hrozí!

Co tedy opravdu účinného udělat?

Nechť evropští politici vyvezou své myšlenky za hranice EU a přesvědčí zejména Asii, aby začala své emise skutečně rázně řešit. Má to mnohem větší smysl, než postupně zlikvidovat evropskou karbonskou energetiku, zejména když za ní nemáme bezpečnou a spolehlivou náhradu!

Ing. Jan Vondráš,
ředitel společnosti Invicta BOHEMICA, která se zabývá již 22 let detailně analýzou teplárenství, elektroenergetiky, uhelného průmyslu, plynárenství a klíčovými konkurenčními vztahy na energetickém trhu.

Autor

• Ing. Vondráš Jan