„České legislativní předpisy pro těžbu uhlí jsou jedny z nejpřísnějších na světě,“

Jakými kapacitami hnědého uhlí nyní disponujete, kolik jste vytěžili loni?
Severočeské doly provozují dvě povrchová důlní díla – Lom Bílina v prostoru mezi městy a obcemi Bílina, Duchcov, Osek, Lom, Mariánské Radčice a Braňany, a Důl Nástup v Tušimicích, který leží v prostoru mezi městy a obcemi Chomutov, Kadaň, Droužkovice, Březno a Nechranickou přehradou.
Oba doly provozujeme na projektovaných kapacitách. Těžba na Lomu Bílina se pohybuje kolem 9 milionů tun uhlí, na Dole Nástup Tušimice dobýváme ročně kolem 13 milionů tun.
Vloni jsme dosáhli historicky rekordních hodnot těžby 22,841 milionů tun uhlí a v letošním roce jsme očekávali jen mírně nižší číslo, jehož výše je samozřejmě ovlivněna poptávkou po uhlí a elektrické energii.

A letos tedy?
Za prvních šest měsíců letošního roku jsme totiž nad naše očekávání mírně překročili plán, když tržby za uhlí vzhledem k vyšší výrobě elektřiny z uhelných elektráren vzrostly o 21,8 %. V příštím roce a výhledově v nejbližších deseti letech předpokládáme těžby kolem 22 milionů tun uhlí.
Naše produkce je poměrně široká, ale dominantní je produkt – průmyslové směsi, a ten v loňském roce dosáhl 19,4 milionů tun, tedy téměř 86,4 % naší celkové produkce. Do elektráren ČEZ jsme vloni dodali 16,8 milionů tun a dodávky tomuto zákazníkovi zaznamenaly růst o více než 4 %. Dodáváme také do velkých tepláren a elektráren mimo ČEZ, například ECK Kladno, do Teplárny Ústí nad Labem a do elektrárny Mělník I. Takže se dá říci, že uhlí ze Severočeských dolů zajišťuje podstatnou část tepla pro Prahu.
Další významnou část naší produkce tvoří tříděné uhlí v sortimentu Kostka 2, Ořech 1 a Ořech 2. To je škála produktů s vysokou kvalitou, charakterizovaná v oboru hnědého uhlí vysokou výhřevností, nízkou sirnatostí a i po zavedení ekologických daní nejlepší ekonomií provozu topné soustavy. Tříděné uhlí je pro nás nejlukrativnější, protože je to uhlí upravené s nejvyšší přidanou hodnotou.

Mění se nějak kvalita uhlí, těžíte i uhlí, které jste dříve netěžili, protože nebylo kvalitní?
Naše produkce z Dolu Bílina splňuje požadavky Vyhlášky MŽP č. 357/2002 Sb. na kvalitu tuhých paliv. Kvalita v každém ložisku je ovlivněna výškou sloje, která je proměnlivá, hloubkou, ve které se uhlí nachází, protože hloubka a tedy tlak nadloží ovlivnily prouhelnění.
Abychom zajistili rovnoměrnou kvalitu uhlí, provozujeme na straně tříděného uhlí úpravnu uhlí Ledvice, kterou prošlo v minulém roce 2,2 milionů tun uhlí. Na straně produkce pro elektro-energetiku jsou homogenizační skládky, které zajišťují rovnoměrnou kvalitu pro elektrárny.
Kvalita stojí v popředí naší pozornosti a je naší prioritou. Je všeobecně známo, že uhlí z Dolu Bílina je nejkvalitnější v celé České republice.

Probíhá nějaký výzkum starých ekologických zátěží, uhelných hald…
Možná pro upřesnění: technologie povrchové těžby nezná pojem haldy. Pomocí povrchové těžby je vytěženo prakticky 100 % ložiska a veškeré uhlí je spotřebováno a využito. To nejlepší jako tříděné uhlí, to méně výhřevné, jako palivo do uhelných elektráren. Dokonce i pro to nejméně kvalitní uhlí, které už téměř ani nelze jako uhlí označit, máme využití v naší dceřiné společnosti SD – Humatex, kde zpracováváme oxyhumolit – soli huminových kyselin – na výrobky pro potřeby farmacie, kosmetiky, zemědělství, nebo čištění odpadních vod.
Výsypky, a to jak vnější, tak vnitřní obsahují jen inertní materiály z nadloží, které nejsou kontaminovány uhlím, a po rekultivaci dokážeme vytvořit často hodnotnější krajinu než tu, do které jsme vstoupili, protože místa, kde těžíme, jsou předmětem těžby už po desítky a stovky let a jsou často předchozí hlubinnou těžbou velice zdevastovány.

Jak se vyvíjela v posledních letech legislativa okolo těžby, chystá se něco pro příští léta, nějaká změna? Co to bude znamenat pro způsob těžby?
Pro naši činnost je nejdůležitější tzv. Horní zákon a ekologická legislativa v souvislosti s povolováním rozsáhlé činnosti v území – tzv. EIA. Tyto normy procházejí soustavnou novelizací, přičemž základní kodexy byly vytvořeny počátkem devadesátých let a později byly normy harmonizovány s právem EU.
Musím přiznat, že v Bruselu, kde jsme jako těžaři součástí sdružení Euracoal, což je uskupení zaměstnavatelských svazů v oboru těžby uhlí, často porovnáváme legislativu jednotlivých členských zemí. Naše legislativa naštěstí nepatří k těm nejrestriktivnějším.
Jako producenti uhlí, což je v Evropě domácí bezpečný, spolehlivý a dlouhodobě udržitelný zdroj energie, bychom rádi viděli legislativu, která více umožňuje rozvoj a pokračování těžby. O takovou legislativu pomocí naší informační politiky usilujeme a věříme, že nová legislativa nebude těžbě uhlí bránit, ale nastaví reálné podmínky pro její pokračování.

Kolik procent uhlí vyvážíte? Plánujete toto procento měnit, kterým směrem?
Vyvážíme prostřednictvím společnosti Carbounion Bohemia. Náš export činí necelých 300 tisíc tun a hlavními teritorii jsou Maďarsko, Slovensko a Německo, tedy sousední země, protože dopravní náklady jsou v obchodu s uhlím důležité.
Export je pro nás velmi zajímavý a bude se vyvíjet v závislosti na poptávce, kterou, jak jsem uvedl, velice ovlivní dopravní náklady – tedy ceny za přepravu po železnici.

Jak se v posledních letech mění přístup vlastníků k těžbě? Těží se i v místech, která jsou hůře dostupná, jak se řeší bezpečnost (prosím konkrétně)?
Naším 100 % vlastníkem je ČEZ a jeho přístup k uhlí a uhelné energetice je velice pozitivní. Byl ohlášen program obnovy uhelných elektráren, který bude mít náklady až 100 miliard korun a bude největším investičním projektem v České republice. Naše zásoby uhlí postačují na nejbližších 30 až 45 let, a to v závislosti na poptávce a postupu povolování hornické činnosti dle legislativy, kterou jsme zmínili výše.
Na naši činnost má vliv i chování vlastníků pozemků – tedy i obcí v okolí našich dolů a zde v posledních letech zaznamenáváme velmi dobrou komunikaci a spolupráci.
Ložiska uhlí jsou zhruba stále stejně dostupná, nezaznamenáváme nějaké podstatné zhoršování. Máme polohy, kde jsou tvrdé nadložní horniny, které rozpojujeme pomocí trhavin, ale to jsou jen menší lokality.
Otázce bezpečnosti věnujeme mimořádnou pozornost, protože zdraví a životy našich horníků jsou pro nás důležitější než zisky. V posledních letech jsme neměli jediný smrtelný úraz a stále klesá i počet pracovních úrazů. Práce v povrchovém hornictví je mnohem bezpečnější než práce v hlubině.

Dá se říci, že se nyní těží efektivněji, že se uhlím v rámci těžby a manipulace „neplýtvá“? Že se využívají všechny možné zdroje…
Ano, je to tak. Uhlí je pro nás velice cenná surovina, jejíž cena stále stoupá. Nikdy jsme jím neplýtvali a dnes hledáme veškeré dostupné metody, jak ložisko plně využívat. K tomu nás zavazuje i horní zákon a staletá tradice hornictví, které vždy využívalo nejmodernější poznatky vědy a techniky k nejhospodárnějšímu využití ložisek.

Jakým způsobem se v současné době řeší těžba, popište modernizační akce v rámci dolů (nové stroje, technologie, zvýšení bezpečnosti a podobně)?
Těžba hnědého uhlí na našich dolech probíhá kolesovými rypadly, přičemž nejrozšířenější typy jsou KU 300. Doprava uhlí i skrývky probíhá po gumových pásech. Stručně se dá říci, že hnědouhelné hornictví – to jsou rypné nástroje, tedy „zuby“ bagrů a gumové pásy dopravníků. Věděli jste například, že gumový pás se teplem smršťuje?
Na skrývce používáme větší kolesová rypadla, na dole Bílina máme největší stroj tohoto typu v České republice – K 10000. Skrývka je pak zakládána velkými zakladači, které sypou skrývku na výsypky. V dolech uvidíte mnoho buldozerů a lopatových rypadel a nakladačů. Většina techniky je napojena na automatizované řídicí systémy a lokalizována pomocí GPS. Severočeské doly mají i vlastní kolejovou dopravu, včetně vagónů a lokomotiv.
Na investice jsme v minulém roce vynaložili 1.416 milionů korun. Ukončili jsme novou výrobní linku v úpravně v Levicích, na Bílině jsme rekonstruovali například rypadlo KU 300.40 a KU 800.19. V lednu letošního roku jsme dokončili modernizaci zakladače ZP 2500.7. Do budoucna počítáme s pořízením nového rypadla a zakladače řady TC 2. V Tušimicích jsme například instalovali nové rypadlo SchRs 1320 a zamýšlíme modernizovat trafostanici 35kV.

To se poslouchá zajímavě vzhledem k tomu, že se spíše očekává útlum těžby nebo se spíše z dlouhodobého hlediska o něm hovoří.
Investujeme, protože před námi je dlouhá perspektiva.

Uvažujete o tom, že byste majetkově vstoupili do nějakého projektu s výrobcem energií (společná elektrárna), nebo že byste prostě postavili svou vlastní elektrárnu? Je to vůbec možné v rámci současné české legislativy?
Jak jsem zmínil dříve, jsme součástí Skupiny ČEZ. Na výstavbu a provoz elektráren máme v rámci skupiny útvary a odborníky. O akvizičním a investičním programu ČEZ nejen doma, ale i v zahraničí se píše v médiích každý den. Naši báňští odborníci pomáhají v zahraničních aktivitách ČEZ všude tam, kde se jedná o uhlí. Jako příklad mohu zmínit důl Gacko v Bosně a Hercegovině, kde naši odborníci posuzovali vytěžení starého dolu a otvírku nového ložiska.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav