Zpráva o 8. energetickém kongresu

Organizátoři kongresu popřeli, že by si tuto živelnou katastrofu objednali, aby bezprostředně před konáním kongresu podtrhli důležitost elektřiny pro náš život a zdůraznili tak význam energetiky bezpečné a v provozu udržitelné i za mimořádných okolností. Kritických faktorů v elektrizační soustavě však přibývá. Okolo naší i evropské energetické budoucnosti jsou četné otazníky. Proto bylo na 8. energetickém kongresu s velkým zájmem očekáváno vystoupení předsedy vlády České republiky Mirka Topolánka a dalších významných hostů.

8. energetický kongres zahájil ministerský předseda Mirek Topolánek

Předseda vlády svým projevem zahájil první tematický blok 8. energetického kongresu, nazvaný Evropské a české priority v ekonomice, energetice a životním prostředí. „Pokud vezmu prioritu energetika udržitelná a bezpečná, tak říkám, že pro nás, pro Českou republiku, je daleko důležitější ten termín druhý,“ uvedl premiér hned v úvodu svého vystoupení a pokračoval: „Máme poměrně šťastný energetický mix, a pokud nebudeme dělat velké chyby, tak bychom mohli mít udržitelnou energetiku i do budoucna, ale pro bezpečnou energetiku budeme muset udělat několik kroků.“ Premiér konstatoval, že „…pokud hledáme země okolo nás, z kterých bychom mohli elektřinu dovážet, tak zjistíme, že nemáme odkud. Takže my se budeme muset postarat sami o sebe.“
Předseda vlády se ve svém vystoupení dotknul všech podstatných oblastí a nezapřel v sobě energetika, i když hned v úvodu slíbil, že bude hovořit jenom jako premiér. „Měli bychom racionálně ekonomickými nástroji nutit jednotlivé hráče k ekonomickému a ekologickému chování a měli bychom si přestat hrát na bohy, kteří chtějí ovlivňovat svět,“ uzavřel své vystoupení předseda vlády a vyzval k obnovení základního dialogu, k němuž přispívá i 8. energetický kongres. Zástupce Evropské komise Jan Pánek představil nejnovější návrhy evropské komise, které byly předloženy na počátku tohoto roku Evropské radě a podle nichž budeme v Unii usilovat o dvacetiprocentní snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020, usilovat o dvacetiprocentní zvýšení účinnosti a zároveň se pokusíme zvýšit v Evropě podíl obnovitelných zdrojů na dvacet procent do roku 2020. Podrobně se zabýval architekturou nového ETS a v závěru nezapomněl na výhody, které České republice přinese „balíček“.
Zatímco první dva řečníci byli „politicky korektní“, třetí řečník hovořil velmi otevřeně. „Něco jiného říkáme a něco jiného se ve skutečnosti děje,“ řekl Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy, hned v úvodu svého vystoupení. „Prostě beru jako manažerský úkol, že máme snižovat emise CO₂. Otázka je, jestli skutečně budeme snižovat emise CO₂ a jestli je budeme snižovat za přiměřených nákladů.“
K záměru dosáhnout dvacetiprocentní podíl obnovitelných zdrojů v energetické bilanci Míl konstatoval: „Zní to možná divně, ale podle mě skutečně nerespektujeme ani fyzikální, ani přírodní
zákony. Podíváte-li se na to, že je snaha sankcionovat neplnění výroby z obnovitelných zdrojů, a naprosto ignorujeme fakt, že taky nemusí pršet a nemusí být dostatek vody nebo nemusí foukat, tak si myslím, že to je jeden z příkladů za všechny. Víme vůbec, jaká je cena za nekonání a jaká bude cena za ten rozpor mezi politickými deklaracemi a realitou?“
K problému bezpečné energetiky se v prvním diskusním panelu vrátil genmjr. Miroslav Štěpán, generální ředitel Hasičského záchranného sboru. Na otázku, proč je elektřina tak důležitá pro člověka odpovědného za ochranu obyvatelstva, řekl: „Odpověď je jednoduchá. Protože bez ní neumíme žít. Proto je tak důležitá a proto jsou na místě otázky trošku jiné, než co zde zazněly dopoledne. To bylo o ekonomice, o obchodu, cenách a podobně.

Zaplněný sál sledoval desítky přednášek

Ale pro mě je důležité, že tu elektrickou energii potřebujeme za každou cenu. Prostě bez ní to nejde. Jak bude energetika odolná vůči katastrofám? Minulý víkend nám to trošku naznačil, ale jenom malinko, ono nás to zatím jenom škádlí, testuje.“ Tím otevřel velmi zajímavou diskusi s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Tomášem Hünerem a Karlem Firlou z bruselské společnosti Interel o nepříliš vnímané, ale fatálně důležité roli elektroenergetiky pro náš život. Program prvního kongresového dopoledne, nazvaný Evropské a české priority v ekonomice, energetice a životním prostředí, zformuloval řadu strategických i odborných otázek. Odpovědi na ně hledalo ve svých vystoupeních více než třicet předních českých i zahraničních odborníků  v třídenním maratonu, věnovanému dalšímu směrování české energetiky, systému obchodování s emisemi po roce 2012, úsporám energie, energetickým technologiím a inteligentním sítím. Třetí den byl věnován plynárenství. Kongresu se zúčastnilo na 200 posluchačů.

Další ročník, tedy již 9. energetický kongres ČR, se uskuteční od 10. do 12. března 2009 opět v Praze.

Autor

• (red)