„Vyhodnocujeme variantu výstavby vlastního energetického zdroje,“

Loni v říjnu se Mostecká uhelná rozdělila na Litvínovskou uhelnou a Vršanskou uhelnou. Jak zpětně hodnotíte tento krok?
Během těchto několika málo měsíců si obě nově vzniklé těžební společnosti vytváří pozici jak uvnitř struktur skupiny Czech Coal, tak v externím prostředí a na energetickém trhu. Takovéto strategické rozdělení nelze komplexně hodnotit po uplynutí tak krátkého časového období, nicméně již nyní se projevuje řada vnitřních ekonomických efektů potvrzujících, že jde o krok správným směrem.
 

Vršanská uhelná disponuje zásobami s nejdelší životností v České republice, v rámci dosud platných limitů může těžit až do roku 2058. Kolik uhlí se nachází za limity?
Skutečně, lomy Vršanské uhelné disponují takovými zásobami hnědého uhlí v území před dosud platnými limity, které umožňují nejdelší životnost těžby ze všech provozovaných hnědouhelných těžebních lokalit v ČR. V dobývacích prostorech našich lomů se zásoby hnědého uhlí za limity buď vůbec nevyskytují, nebo jsou považovány z hlediska kritérií využitelnosti nyní za nebilanční.
 

Patříte do skupiny Czech Coal. Vaše lokalita má dlouhodobou perspektivu těžby. Uvažujete o stavbě vlastního nového zdroje?
Skupina má stále v záměru se podílet na aktivitách v celém palivovém cyklu, tzn. i při výrobě elektřiny a tepla. Vyhodnocují se různé varianty naší budoucí konkrétní profilace, včetně výstavby nového hnědouhelného zdroje.
 

Loni Czech Coal inicioval pilotní aukci na energetické uhlí. K aukci nakonec nedošlo. Mají podle Vás aukce na energetické uhlí perspektivu?
Jak se bude vyvíjet budoucí trh s energetickými komoditami, na to existují nejrůznější názory. Za situace, kdy se očekává v budoucnu všeobecně horší dostupnost primárních energetických zdrojů, lze považovat aukci za jednu z nejtransparentnějších forem prodeje i hnědého uhlí. Teplárny volají po prolomení těžebních limitů na hnědé uhlí, jinak prý hrozí domácnostem nedostatek tepla.
 

Je podle Vás efektivnější používat uhlí především jako palivo pro klasické elektrárny nebo spíše pro teplárny?
To, že poklesne těžba hnědého uhlí okolo roku 2012 až 2013 ze stávajících 47-48 Mt/r k úrovni 40 Mt/r, je velmi pravděpodobné. Pokles dodávek se přitom dotkne jak výroby elektrické energie, tak výroby centralizovaného tepla i zásobení obyvatelstva, tzn. všech sfér ve spotřebě hnědého uhlí. Preferovat v budoucích dodávkách hnědého uhlí výrobce centralizovaného tepla před výrobci elektřiny anebo opačně, je velmi diskutabilní. Pokud by za úbytek výroby elektřiny z hnědého uhlí byla po roce 2013 substituce, asi by se mohlo částečně preferovat teplárenství.
 

Všude ve světě, kde se těží hnědé uhlí, je ale z řady důvodů spotřebováno prakticky ze 100 % v místě těžby, a to především pro výrobu elektrické energie. Jak se díváte na současný trend vývoje tepelných elektráren spalujících fosilní paliva?
Na provozování tepelné elektrárny spalující fosilní paliva se nyní kladou enormní požadavky. Nároky na účinnost energetických přeměn a snižování hodnot emisí vyvolávají potřebu výstavby zcela nové generace těchto zdrojů. Neustálé gradování zmíněných požadavků, vedoucích ke značnému nárůstu nákladů a zvláště jejich nestabilita, ale přináší opatrnost v investování a oddalování výstavby. Tento trend je ale nyní charakteristický pro projekty výstavby elektráren na jakékoliv palivo.
 

Považujete technologii zplyňování paliva na syntézní plyn za vhodný způsob využití uhlí? Myslíte si, že spalování tohoto plynu v plynových turbínách nebo jeho využívání v dalších průmyslových aplikacích má smysl, budoucnost?
Technologie zplyňování fosilních paliv a následné energetické či jiné využití získaného syntézního plynu je rozhodně procesem s výrazně vyšší účinností energetické přeměny a daleko emisně příznivější než stávající technologie spalování uhlí. Obvykle je perspektiva tohoto způsobu využití uhlí spojována v dlouhodobém výhledu s omezenou dostupností nafty a zemního plynu.
 

Podle mnohých je z hlediska energetiky dnes nejvýhodnějším způsobem využití uhlí integrace tlakového zplyňování uhlí a paroplynového cyklu (IGCC). Jste téhož názoru?
Teoreticky nepochybně jde o nejprogresivnější formu využití uhlí. Otevřenou otázkou ovšem je, kdy tyto technologie budou komerčně dostupné a zejména ekonomicky konkurenceschopné. Základním předpokladem orientace na tyto průmyslové aplikace ale je, že svět se zcela neodkloní, resp. nebude mít možnost odklonit se, od využití uhlíkatých surovin.
 

V posledních letech nabývají na významu procesy společného tepelného zpracování uhlí, biomasy a odpadních plastů. Co na to říkáte?
Rozhodně je třeba dát příležitost procesům společného zpracování uhlí, biomasy, odpadů apod., neboť lze vzájemně kompenzovat negativa jednoho či druhého palivového druhu. Stávající praktické poznatky ovšem signalizují nejrůznější složitosti jak v přípravě, tak i při spalování těchto palivových směsí. 

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav