Všechna vodní díla na dolním Labi už mají vodní elektrárnu
Rubrika: Vodní
Všech šest vodních děl na dolním Labi už má vodní elektrárnu. Zatím jako poslední byla do řádného provozu uvedena elektrárna na jezu v Roudnici nad Labem. Už fungují také nové turbíny ve Štětí a Liběchově. Další zařízení pracují v Litoměřicích a Lovosicích. Nejstarší a zároveň největší elektrárnou je Střekov v Ústí nad Labem. ČTK to řekl technickoprovozní náměstek závodu Dolní Labe Petr Plessney.
Klíčová slova: ČTK, vodní děla, vodní elektrárna
Roudnická elektrárna byla do plného provozu uvedena letos na jaře. Instalovaný výkon má 4500 kilowattů (kW), dosažitelný výkon je přibližně 3200 kW. Zařízení se podařilo spustit za 18 měsíců od zahájení výstavby, a to i přes velmi složité geologické podmínky. "Stalo se tak i díky výborné spolupráci nejen s dodavateli, ale rovněž s městem Roudnice nad Labem, obcí Vědomice, Povodím Labe a dalšími subjekty," řekl ČTK Jakub Helus ze společnosti RenoEnergie, která je investorem i provozovatelem elektrárny.
Vybudování energetického díla přijde na přibližně 550 milionů korun, podle Heluse zbývá proinvestovat ještě zhruba 100 milionů především v souvislosti s pracemi pod vodou. Společnost RenoEnergie získala z evropských peněz přes ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí na vybudování elektrárny dotaci 98 milionů korun a dalších 13 milionů na vybudování rybích přechodů.
Naopak žádost o dotaci na vybudování nového kanoistického kanálu pro slalom na divoké vodě byla vedením Regionálního operačního programu Severozápad zamítnuta. "Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že se jedná o příliš dobrý projekt, který by způsoboval přeshraniční konkurenci," uvedl Helus. V sousedních německých regionech ale podle něj žádná umělá ani přírodní slalomová dráha s trvalejším provozem není. Roudnický kanál tak financoval investor ze svých prostředků.
Společnost RenoEnergie, jejímž majoritním vlastníkem je bývalý generální ředitel Českého Aeroholdingu a Letiště Praha Miroslav Dvořák, je v Ústeckém kraji na Labi provozovatelem i malé vodní elektrárny v Lovosicích a na Ohři v Libočanech na Lounsku.
Provozovatelem elektrárny ve Štětí s výkonem 5200 kW, která je už ve zkušebním provozu, bude obecně prospěšná společnost Energeia. Výnosy z vyrobené elektřiny půjdou na splátky úvěru na vybudování elektrárny a prostřednictvím Nadačního fondu Klíček také na charitativní účely, například provoz dětského hospice. "Pro vybrané projekty počítáme z částkou sedm až osm milionů korun ročně," řekl ředitel společnosti Energeia Marek Černocký.
Celková pořizovací cena elektrárny podle něho nepřekročí 950 milionů korun. Z toho 250 milionů je dotace z ministerstva průmyslu a obchodu a 4,3 milionu korun z ministerstva životního prostředí na vybudování rybího přechodu. Do normálního provozu by elektrárna ve Štětí měla být uvedena na začátku příštího roku.
Ještě dál proti proudu Labe v Liběchově je dokončena jedna ze tří plánovaných etap výstavby díla, jehož investorem je společnost Mercator Energy. Dvě turbíny v Litoměřicích patřící společnosti Dolnolabské elektrárny jsou v provozu od loňska.
Největším energetickým dílem na Labi je vodní elektrárna na zdymadle Střekov v Ústí nad Labem. Vybudována byla v roce 1936 a má instalovaný výkon 19,5 megawattů. Jejím provozovatelem je společnost ČEZ.
Vyrábět elektřinu pomocí vody se investorům vyplácí. Vedle dotací za výstavbu takových zařízení jsou zvýhodněni i formou vyšších výkupních cen takto získané elektrické energie. Například elektrická energie z vodních elektráren uvedených do provozu letos se vykupuje za 3230 korun za MWh, zatímco na burze se cena pohybuje kolem 950 korun za MWh.