Vítr z Německa dostává českou přenosovou soustavu do problémů

• Foto

Vedení společnost ČEPS, která se v tuzemsku stará právě o vedení proudu od výrobců k odběratelům, se k obnovitelným zdrojům energií (OZE) staví obecně kladně, z dlouhodobého hlediska však poukazuje na nutnost koordinace všech činností, týkajících se rozvoje OZE, a volá především po legislativních opatřeních souvisejících s výstavbou liniových staveb. „Faktem je, že v souvislosti s rozvojem OZE musíme stavět nové rozvodné sítě. Pokud se ale nezmění legislativa a nezrychlí se například proces výkupů pozemků, situace se bude jen zhoršovat. Navíc… Větrnou elektrárnu lze za současného stavu postavit za jeden rok, vyvedení výkonů však až za deset let,“ řekl P. Zeman. „Je potřeba harmonizovat výstavby parků OZE s územním a stavebním projednáním s výstavbou liniových staveb,“ doplnil jej Miroslav Šula, ředitel sekce dispečerské řízení společnosti ČEPS. Pokud se podle zástupců ČEPS v nejbližší době v oblasti legislativy nic nezmění, umí si představit to, že bude potřeba přistopit k ochraně přenosové soustavy po vzoru Belgie a Polska, kde různá technická opatření prostě nepustí přebytečný proud do jejich sítě.

Podle Petra Zemana by neměla podpora OZE v jednom členském státu Unie ohrozit bezpečný a spolehlivý provoz ostatních zemí. „Náklady vzniklé v důsledku připojení OZE by měl hradit ten, kdo je vyvolal,“ uvedl. Podle ČEPS je situace v současnosti stabilizovaná, to však neznamená, že se nebezpečí nemůže opakovat. Do roku 2015 se předpokládá v Evropě výroba 150 tisíc MW z větru. Celá jedna třetina pak z Německa. Sítě v Německu navíc nejsou dostatečně dimenzovány vzhledem k výkonu větrných elektráren, takže situace se může (vzhledem k očekávanému rozvoji větrné energetiky) opakovat stále častěji. I naši západní sousedé již pochopili, že nevyzpytatelná energie z větru je problémem. Od prvního ledna 2009 zde platí zákon, který stanovuje pravidla a podmínky odstavování větrných zdrojů v okamžiku, kdy byly vyčerpány všechna možná opatření k zamezení negativního vlivu na přenosovou soustavu.
Do budoucna bude každým rokem na obnovu a rozvoj přenosové soustavy vynaloženy tři až 4,5 miliardy korun ročně. „Do roku 2022 má být postaveno pět nových rozvoden 400 kV, přičemž dnes jich máme 24, čili jde o nárůst o více než 22 %. Půjde o více než 675 nových vedení 400 kV, dnes jich je 3.479 km,“ poukazuje na značný rozsah nutných investic M. Šula. Tyto investice vyvolávají stále více i obnovitelné zdroje energií.
Dalším problémem je to, že jakmile elektřina ze zahraničí „pouze“ přeteče do ČR, firma musí hradit náklady spojené s přetoky. „Náklady na nutné změny zapojení a ztráty vzniklé přenosem elektřiny, která přes naši soustavu přetéká do soustav okolních, neseme my a potažmo opět i konečný zákazník,“ řekl P. Zeman. Podle něj zatím neexistuje mechanismus, který by tyto náklady kompenzoval.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav