„Velmi intenzivně pracujeme na novém nastavení vztahů s dodavateli, začali jsme se sjednocováním činností na obou jaderných elektrárnách tam, kde to dává smysl,“

• Foto

Od 1. června vznikla divize Jaderná energetika. Jak proběhlo spojení jednotlivých útvarů do jedné divize?
Nová divize sice vznikla už prvního června, ale reálně začala fungovat od prvního září. Příprava a realizace organizační změny totiž musí splňovat vnitřní pravidla společnosti ČEZ i požadavky legislativy, proto bylo třeba několik týdnů na přípravu a realizaci. Ty jsme také využili pro nastavení organizace i personálního obsazení. V rámci změny nikdo nepřišel o práci, personální obsazení jsme vyřešili přesuny uvnitř firmy. Pevně věřím, že jestli řadoví zaměstnanci něco zaznamenali a hlavně zaznamenají, bude to pružnější řízení nebo třeba omezení administrativy.

Současně s tím došlo ke změně na divizi Klasická energetika. V jakém směru?
Jsme součástí jedné firmy a nikdo by se neměl uzavírat či vyčleňovat. Takže spolupráce je maximální, a to nejen na úrovni řízení. Zachovali jsme řízení a optimalizaci výroby celého portfolia ČEZ ze strany divize Klasická energetika, máme hodně společného i v mnoha dalších oblastech. Kdokoliv z klasických elektráren se kdykoliv může obrátit na kohokoliv z jaderné divize a naopak. A reálně k tomu také dochází.

Od června mnoho času neuplynulo, nicméně… Co již nová divize konkrétního udělala? Na čem aktuálně nejvíce pracuje?
Jak už jsem říkal, nešlo o nárazovou změnu a letošní priority byly dány už před začátkem roku. Klíčová je pro nás obnova licence pro třetí a čtvrtý blok v Dukovanech, musíme plnit úkoly, které pro nás vyplývají ze Státní energetické koncepce a Národního akčního plánu. Velmi intenzivně pracujeme na novém nastavení vztahů s dodavateli, začali jsme se sjednocováním činností na obou jaderných elektrárnách tam, kde to dává smysl. Na operativní úrovni musíme zvládnout letošní odstávky a přípravu rozpočtu a plánu výroby na příští rok. U zdrojů, které pokrývají téměř 40 % české spotřeby elektřiny, to není nic jednoduchého. Aktuálně jsme mírně upravili zahájení odstávky temelínské jedničky, kratší příprava bude náročná a velmi důležitá. A ještě bych mohl hodně dlouho pokračovat.

V čem by měla být činnost a výsledky práce divize lepší, efektivnější, než práce jednotlivých útvarů dříve…?
Jádro je specifické v tom, že jsme pod velmi přísným dohledem, vyžadujeme řadu specifických kvalifikací, naše nároky na dodavatele a materiál musí být velmi vysoké. Přestože u klasických elektráren je to podobné, v případě jaderné energetiky je s tím spojena řada procedur a často i větší detail. Zjednodušeně řečeno, někdy by to bylo jako chodit s kanónem na vrabce a jindy nemusí jednoduché a rychlé postupy stačit. Pokud tedy pracujeme v jiné struktuře, může být každý z nás pružnější, můžeme přesněji reagovat na vzniklé situace, potřeby. Ale neznamená to, že bychom nespolupracovali. V každém případě každý, kdo v divizi Jaderná energetika pracuje, musí být profesionál s vědomím své vlastní odpovědnosti. Musí si být vědom toho, že pracuje s něčím jedinečným, že jeho zodpovědnost je velmi vysoká.

Cílem divize bude dále zvyšovat bezpečnost JE. V jakém směru? Co v případě Dukovan chybí dokončit pro to, aby byla získána licence k dalšímu provozování?
Zvyšování bezpečnosti není o jednom konkrétním projektu. Je to nikdy nekončící příběh. S tím, jak jde vpřed technologický vývoj a naše možnosti, vždycky můžeme něco přidat nebo upravit a dál zvyšovat už i tak velmi vysokou úroveň. A samozřejmě tak, aby přínosy odpovídaly vynaloženému úsilí.

Nejen MAAE v tomto ohledu používá výraz „reasonably achievable“. Ne všichni si ale uvědomují, že to není jen o technice a technologii. Hodně důležité je myšlení lidí - zaměstnanců a dodavatelů. Proto jsou velmi důležité pojmy jako kultura bezpečnosti a profesionalita.

A co se týká Dukovan, do této elektrárny ČEZ investoval po dobu provozu téměř dvacet miliard korun. Jde o elektrárnu, která je v dobrém stavu, a jednotlivé systémy jsou na takové úrovni, že si dokáži představit provoz dalších až třicet let – samozřejmě za podmínky, že neusneme a budeme dál investovat do potřebné údržby a obnovy zařízení. Aktuálně jsme dokončili a předali SÚJB potřebnou dokumentaci nutnou pro vydání povolení k dalšímu provozu dukovanské trojky a čtyřky. S obnovou licence a dalším provozem souvisejí i podmínky pro další provoz od regulátora – Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Nebude jednoduché všechny naplnit, ale od toho jsme tady.

Když se již bavíme o bezpečnosti. Dlouhá léta jste působil v JE Temelín, ve kterém směru je podle Vás elektrárna stoprocentně bezpečná?
Pokud by jak Dukovany, tak Temelín nebyly bezpečné, tak bych tady nebyl a ani by nebyly v provozu. Už naši předchůdci odvedli skvělou práci v tom, že zvolili správná místa a robustní projekt, což je nesmírně důležité. Ale stoprocentní jistotu nikde nenajdete. Já jsem nyní zodpovědný za to, aby byla případná rizika minimální a tím i akceptovatelná, aby zaměstnanci fungovali a zařízení byla ve výborném stavu. A cítím se i jistý tím, že bezpečnost je skutečně vždy a za všech podmínek prvořadá. A co se týká Temelína? Těch poznatků a zkušeností je spousta. Ale mezi nejdůležitější patří poznání, že se nesmíme zaměřovat na jediný aspekt. Důležité je nahlížet na zařízení, elektrárnu, nebo celý sektor z více úhlů. Temelín je i příkladem toho, že velmi důležitá je otevřenost a vztahy s okolím.

Není stále se měnící legislativa a zvyšující se tlak na provozovatele JE ve směru bezpečnosti jen skrytou snahou znepříjemnit provozovatelům „život“ a v konečném důsledku jde o likvidaci jaderných elektráren v Evropě?
Nová legislativa nás samozřejmě ovlivňuje. A nikdo není úplně imunní vůči tlaku některých skupin. Na druhou stranu se ale i na přísné podmínky musíme dívat jako na příležitost.

Není to jen o jaderné energetice. Vidíme, že se průběžně mění a zpřísňují například podmínky v automobilovém průmyslu a jednoduché to nemá vůbec nikdo z výrobců, o klasické energetice a tlaku na omezování emisí nejen CO₂ ani nemluvě. Jedním z našich cílů je obrátit to v náš prospěch. Musíme nacházet nové příležitosti a najít svoji konkurenční výhodu. Jaderné elektrárny jsou velmi stabilním a bezemisním zdrojem. Umí dodávat nejen elektřinu, ale i třeba čisté teplo. A to je jen příklad. Umíme aplikovat řadu inovací a tím výrazně zefektivnit vlastní fungování.

Co se aktuálně děje pro to, aby se nové jaderné zdroje v Česku postavily? Je po volbách a jak to tak vypadá, řešit se bude opět vše jiné, než důležité energetické záležitosti… Nebo si myslíte, že nová vládní garnitura se postaví k novým jaderným zdrojům čelem? Když rozhodnutí k výstavbě neschválí nová vláda, co pak? …
To je spíše otázka právě na vládní činitele. Naše práce se odvíjí od schválené Státní energetické koncepce a úkolů Národního akčního plánu pro jadernou energetiku. Jde o velmi důležitý dokument a v naší odpovědnosti je plnit námi garantované úkoly, což zvládáme. A je také pravda, že další postup je navázaný na výstupy dalších pracovních skupin Stálého výboru pro JE. Obecně je možné říci, že energetika je běh na dlouhou trať a elektřina je v naší současné civilizaci stále důležitější.

A je zcela pochopitelné, že politici chtějí zajistit pro české domácnosti a firmy dostatek čisté, cenově přijatelné a stabilně dodávané energie. Je logické, že to řeší formou dlouhodobé koncepce, která zohledňuje všechny možnosti, které v našem prostoru máme, přičemž důraz logicky klade na mix jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů.

Součástí práce divize je také příprava nových jaderných zdrojů. Jaký je harmonogram této „přípravy“? V jaké fázi je příprava na nové zdroje?
Mantinely jasně určuje Státní energetická koncepce a Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky. Oba vládní dokumenty v současnosti počítají s novým blokem v Dukovanech po roce 2035, a následně pak i v Temelíně. S ohledem na věk obou elektráren to dává smysl. Toto pořadí totiž umožňuje dlouhodobě Dukovany zachovat jako jadernou lokalitu s minimálními sociálními dopady na region. V Temelíně máme platné stanovisko EIA a souhlas s umístněním bloků. V Dukovanech nyní pracujeme na maximum. 13. 11. 2017 jsme podali žádost o vydání stanoviska EIA a pokračují samozřejmě i další přípravné činnosti. Přípravu nových zdrojů a práci těch současných ale nejde úplně oddělit. Klíčem ke stavbě nových bloků je dobrý chod těch stávajících.

Co přesně byste chtěl zjednodušit na řízení?
Těch kroků je několik. V posledním roce jsme výrazně zjednodušili procesní model a snížili počet procesů. Teď nás čeká to zásadní – upravit a podstatně zjednodušit pracovní dokumentaci a dotáhnout změny v organizaci a způsobu řízení. Struktura divize musí být přizpůsobená tomu, aby každý přesně věděl, kde je jeho místo, každý musí znát svoji roli, odpovědnost a k tomu i mít potřebné kompetence. V této souvislosti předpokládám i jemné doladění organizační struktury a dotažení detailů.

V minulých letech jste se několikrát dotkl změn v oblasti údržby. Jste v cílovém stavu nebo připravujete nějaké další aktivity?
V posledních letech se nám podařilo zavést poměrně hodně změn. Se všemi dodavateli máme nové smlouvy, začínáme využívat nové kontrolní mechanismy. Určitě budeme chtít odladit vlastní fungování i nastavení vztahů s dodavateli tak, aby i dodavatelé měli jednodušší život například z pohledu řízení lidí, realizace a účtování prací nebo vykrývání kapacit. Vyhodnotíme stávající stav zajištění údržby a budeme hledat další způsoby, jak stávající systém ještě posunout a připravit se na další generaci smluv. Ta přijde po roce 2020.

Co si můžeme představit pod pojmem „synergie stávajících a nových zdrojů“? Pochopil bych například synergie v oblasti údržby, ale to by musely být nové zdroje (jejich technologie) „stejného typu“ jako stávající… 
Nyní je to především o tom, že nepracujeme odděleně. Odborníci z útvaru pro přípravu nových zdrojů pracují i pro ty stávající a naopak. Útvar výstavby musí maximálně využívat a zúročit zkušenosti a kapacity zaměstnanců stávajících elektráren, stejně tak stávající elektrárny využívají práci odvedenou na přípravě nových bloků, například v oblasti hodnocení lokalit. Řadu materiálů, dokumentů a výstupů je nutné sdílet, pracovat s nimi společně. A co se týká Vaší otázky, synergie je možné hledat i bez vazby na konkrétní technologii. Vždycky budeme mít společné požadavky například na zajištění bezpečnosti, způsob řízení, hodnocení rizik a mnoho dalších oblastí. To musíme umět využít.

(Pozn. red.: Další články k jaderné elektrárně Dukovany budou uveřejněny v čísle 1/2018)

Bohdan Zronek
(nar. 21. ledna 1971 ve Vimperku)

Vystudoval Gymnázium ve Strakonicích, poté absolvoval ČVUT v Praze, obor Elektroenergetika. Po škole začal pracovat v ČEZ, po dvou letech školení nastoupil v Temelíně. Postupně působil ve funkcích operátor turbíny, operátor reaktoru, vedoucí blokové dozorny, vedoucí reaktorového bloku, směnový inženýr, v roce 2008 se stal hlavním technologem, po dvou letech vedoucím provozu Temelína a po dalších dvou letech začal šéfovat bezpečnosti všech elektráren ČEZ. Ředitelem Temelína je od 1. 1. 2015, 1. června 2017 byl jmenován ředitelem nové divize Jaderná energetika a zvolen členem představenstva Skupiny ČEZ.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav