Vedení V410/419 pozitivně přispěje k bezpečnosti a spolehlivosti, zejména při zajištění evakuace zdrojového výkonu ze severozápadních Čech do míst spotřeby

• Foto

„V posledních letech dochází navíc k vysokým tranzitním tokům přes ČR. Tím se zatížení přenosové soustavy zvyšuje. Tato investice je proto systémovým opatřením v jejím rozvoji, které zvýší a zaručí spolehlivost a efektivnost provozu,“ říká Jan Kalina, předseda představenstva ČEPS, a.s. Linka prochází Ústeckým a Středočeským krajem. Její trasa v podstatě kopíruje koridor původního vedení 400 kV, které bylo přestavěno na dvojité. K odklonu došlo v místě křížení s dálnicí D8 u obce Odolena Voda. Zatímco původní vedení procházelo přímo obcí, nově ji obchází. Stavba se začala připravovat v roce 2007, samotná realizace pak proběhla v letech 2013 až 2016. Vzhledem k tomu, že musela projít všemi stupni povolovacích procesů (územní rozhodnutí, vyvlastňovací rozhodnutí, vyhodnocení vlivů na životní prostředí a další), jednalo se o velmi krátký termín na zajištění samotné přípravy. Jen v rámci projednání bylo nutné oslovit víc než šest tisíc dotčených vlastníků pozemků. „Přes to vše se podařilo za devět let postavit celé vedení. V kontextu našich dalších investičních akcí představuje tato úspěšný případ, který je spíše ojedinělý. Povolovací procesy jsou obvykle výrazně delší,“ dodává J. Kalina. Výjimečné jsou i stožárové konstrukce. Použita byla nová typová řada stožárů konfigurace Dunaj vyvinutá speciálně pro společnost ČEPS. Celkové investiční náklady na stavbu vedení nepřesáhly plánovaných 2,75 miliardy korun.

VEDENÍ V410/419 V ČÍSLECH:

• Délka 95,2 km
• Realizace akce 2013–2016
• Počet demontovaných stožárů 244
• Počet nových stožárů 270
• Celková délka fázového vodiče 1 764 km
• Celková délka zemnícího a kombinovaného zemnícího lana 196 km
• Hmotnost oceli použité na stožárové konstrukce 8 276 tun
• Množství betonu použitého na základy 19 335 m³
• Doba montáže jednoho stožáru (včetně tažení vodičů) - tři měsíce
• Počet křížení se silnicemi 166
• Počet křížení se železnicemi 12
• Počet křížení s vodními nádržemi, řekami, kanály 30
• Počet křížení s jiným vedením 82

O DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE JSME POŽÁDALI MGR. BARBORU PETEROVOU, TISKOVOU MLUVČÍ ČEPS, A.S.

Má zprovoznění této linky souvislost s připravovaným spuštěním PST transformátorů?
S výstavbou PST transformátorů neexistuje bezprostřední souvislost. Je ale pravdou, že obě investice se stanou integrální součástí přenosové soustavy Česka a budou se podílet, mimo jiné, na zlepšení její průchodnosti pro přetoky elektrické energie z Německa. Vedení V410/419 pozitivně přispěje k bezpečnosti a spolehlivosti, zejména při zajištění evakuace zdrojového výkonu ze severozápadních Čech do míst spotřeby.

V čem je unikátní (nová) konstrukce Dunaj?
Typová řada stožárů tvaru Dunaj byla zkonstruována jako kmenová stožárová konstrukce pro nová dvojitá vedení 400 kV uvažovaná v přenosové soustavě ČEPS a byla navržena v souladu s platnými normami a předpisy pro navrhování a výstavbu elektrických vedení.

Konstrukce každého stožáru se skládá z dříku čtvercového průřezu, na jehož vrcholu jsou konzoly pro uchycení fázových vodičů, v nejvyšší části je konstrukce vybavena dvěma držáky zemnicích lan.

Typové konstrukce využívají konfiguraci fázových vodičů s uspořádáním do trojúhelníku, přičemž jsou primárně určeny pro použití svazkových fázových vodičů složených ze tří lan typu 490-AL1/64-ST1A. Všechny typy těchto stožárů jsou jednodříkové prostorové mřížové konstrukce vyrobené z normalizovaných ocelových válcovaných profilů, které jsou vzájemně spojeny šrouby. Spodní díly stožárové konstrukce jsou navrženy tak, aby umožňovaly zvyšování konstrukcí v krocích cca po dvou metrech.

Aby bylo možné stožáry osazovat také do svažitého terénu, lze nohy stožárové konstrukce (rohové úhelníky nejnižšího dílu nad základovými patkami) nezávisle prodlužovat v modulu po 0,5m až do celkem 3,5 m. Stožáry jsou standardně založeny na dělených blokových základech z vyztuženého betonu, které jsou tvořeny čtyřmi oddělenými základovými tělesy pro stožár.

Jak takový vývoj probíhá, kdo stál za tímto vývojem?
Unikátnost jmenované stožárové konstrukce spočívá mj. v tom, že stožáry byly konstrukčně navrženy tak, aby mohly být trvale vybaveny pouze jedním systémem (fázovými vodiči a zemnicím lanem jen na jedné straně dříků stožárů). U konstrukce tvaru Dunaj 2 × 400 kV jsme se rozhodli absolvovat i tzv. typové zkoušky stožárů, které obsahují Zkoušky správnosti konstrukčního řešení stožárů, Zkoušku zinkování (rovnoměrnost a správné tloušťky zinkového ochranného povlaku); Montážní zkoušky stožárů a Prototypové zatěžovací zkoušky stožárů.

Pomocí statických zatěžovacích zkoušek byla úspěšně ověřena korektnost projekčního návrhu z hlediska požadované únosnosti stožárů.

Pro tuto typovou řadu nechala ČEPS vypracovat i dílenskou (výrobní a montážní) dokumentaci. Tyto podklady již nyní společnost ČEPS prakticky využívá pro další připravované investiční záměry v oblasti venkovních vedení 400 kV.

Jak se v posledních např. pěti letech vyvíjejí toky přes naše území a jaký očekáváte výhled, např. v souvislosti s tím, že Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů rozhodla o vytvoření regionů pro výpočet kapacity? Součástí rozhodnutí je i ustanovení, které fakticky rozděluje společnou obchodní zónu Německa a Rakouska.
Letošní rok byl z hlediska přetoků elektrické energie z Německa zatím klidný. V několika dnech, zejména v září, bylo nutné použít placené redispečinky mezi Německem a Rakouskem. Na příznivější situace měla vliv nižší celková výroba ve větrných elektrárnách v Německu a z toho vyplývající nižší obchodní toky na hranici mezi Německem a Rakouskem (zejména přes léto) a tudíž i nižší tranzit přes nás.

Výrazně rostou v posledních letech fyzické hodnoty toků přes naši přenosovou soustavu, nikoli obchodní exporty a importy. Jedná se tedy právě o neplánované přetoky elektrické energie způsobené často vysokou výrobou ve větrných elektrárnách na severu Německa, která směřuje na jih a východ Evropy. Rostoucí tranzitní zatížení neplánovanými toky má samozřejmě negativní vliv nejen na bezpečnost provozu, ale i na ztráty v naší soustavě.

Rozdělení německo-rakouské obchodní zóny je důležité pro české obchodníky s elektřinou, které je diskriminuje v přístupu na evropský trh s elektřinou. Zahrnutí německo-rakouské hranice do koordinovaného systému výpočtu přeshraničních kapacit odstraní současnou diskriminaci účastníků trhu mimo Německo a Rakousko. Hlavním očekávaným dopadem by mělo být zvýšení objemu obchodovatelných přeshraničních kapacit. Skončila by tak současná praxe, kdy se část kapacit na trh vůbec nedostane kvůli nutnosti jejich vyčlenění z bezpečnostních důvodů pro případ, že si je vyžádají toky způsobené nadměrným německo-rakouským obchodováním. Proto rozdělení zóny považujeme za zásadní, a to směrem k nastavení rovného prostředí při obchodování s elektřinou ve střední Evropě, ale také za krok, který zajistí bezpečný provoz přenosových soustav i další spravedlivý rozvoj trhů s elektřinou.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav