V Dukovanech je pro nové bloky vody dostatek
Rubrika: Jaderné
Žádná velká elektrárna, která pro výrobu elektřiny používá turbogenerátor poháněný párou, se neobejde bez přívodu vody. Stejně je tomu i v Jaderné elektrárně Dukovany, která 99 % vody načerpané z řeky Jihlavy používá právě na chlazení turbíny a odvod zbytkového tepla prostřednictvím chladicích věží, kde se část této vody odpaří. V době, kdy je blok elektrárny jednou za rok odstaven pro výměnu paliva a nevyrábí elektřinu, potřebuje jen minimum vody z řeky Jihlavy.
Pokud chceme, aby nová jaderná elektrárna dosahovala roční využitelnosti 92-95 %, tedy doby, kdy vyrábí naplno, musí mít také zajištěnou dostatečnou dodávku vody z řeky. Z toho důvodu se od samého počátku úvah o výstavbě nových bloků v Dukovanech obrátila velká pozornost zejména na řeku Jihlavu. Všichni víme, že se jedná o počasím a podnebím ovlivněný přírodní zdroj, který nová elektrárna bude využívat po svém spuštění po dobu cca 80 let a my potřebujeme mít vysokou jistotu, že vody bude dost. Je to stejný přístup, který se používá při plánování investic například do solárních nebo větrných elektráren, kde investor také určitým způsobem potřebuje zohlednit nevyzpytatelné počasí a klimatické podmínky, tzn. vědět, jak moc bude svítit sluníčko nebo jak moc bude v budoucnu foukat vítr. Roční využití solárních a větrných elektráren se pohybuje cca kolem 15-20 %, protože ne vždy jsou k dispozici optimální podmínky. Vítr ani sluneční záření nelze skladovat do zásoby, ale vodu ano.
Mezi roky 1970–1978 řece Jihlavě vybudovali naši předchůdci přečerpávací elektrárnu Dalešice - Mohelno pro zmírnění výkyvů sušších a vodnatějších období. Jaderná elektrárna Dukovany tak není svou výrobou závislá na výkyvech průtoku řeky Jihlavy. Zásobní kapacita tohoto díla je několikanásobně větší, než je roční spotřeba vody v elektrárně při plném výkonu. Mimo to vodní dílo slouží k rekreaci, udržuje stálý odtok z nádrže, a to i v období kdy do ní přitéká méně vody. Zároveň slouží také k regulaci energie v elektrické síti. Když je energie přebytek, čerpá vodu do horní nádrže, když je elektřiny nedostatek, vyrábí elektřinu přepouštěním vody do spodní nádrže. Tím vodní dílo Dalešice Mohelno pomáhá řešit problém těch elektráren, které na rozdíl od jaderné elektrárny neumí regulovat svůj výkon nebo je to pro ně neekonomické.
Soužití vodního díla Dalešice-Mohelno a Jaderné elektrárny Dukovany trvá od roku 1985, tj. od spuštění prvního dukovanského bloku. Nové jaderné bloky budeme budovat a provozovat ve velice dobře prověřené lokalitě. V době spouštění nových bloků bude k dispozici téměř šedesátiletá zkušenost z provozování 4 dnešních jaderných reaktorů, v současnosti o instalovaném výkonu 2 040 MW. Denní záznamy o průtoku řeky Jihlavy jsou však monitorovány daleko déle, již od roku 1931.
Vodohospodáři a další odborníci na základě Detailní analýzy Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy identifikovali na řece Jihlavě pravidelné střídání cyklů vodnatějších a sušších období. Výskyt období, kdy bylo v řece méně nebo více vody, nebyl historicky nijak výjimečný, což potvrzuje i současné období.
Bilanční posouzení kapacity řeky Jihlavy s výhledem do budoucna na celou dobu provozu nových reaktorů provedli oborníci z Ústavu jaderného výzkumu Řež, Energoprojektu Praha a Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i. Matematický model vyšel ze skutečně naměřených hodnot průtoků řeky Jihlavy za 84 let. Do modelu byly také vloženy klimatické scénáře s výhledem do roku 2100, tzn. včetně možného negativního vlivu globálního oteplování na průtok v řece Jihlavě. V modelu autoři konzervativně předpokládají, že s nárůstem střední roční teploty vzduchu vzroste příslušně tomu odpar z povodí, avšak objem srážek neporoste. Dále s přihlédnutím k nejhorším možným scénářům predikují, že dojde k přerozdělení srážek v průběhu roku jinak, než jsme dnes zvyklí. Více srážek by mělo spadnout v zimě, méně přes léto. I přes tyto konzervativní předpoklady bylo prokázáno, že vody v řece Jihlavě a ve vodním díle Dalešice- Mohelno bude dost i pro plný výkon nových reaktorů v Dukovanech.
Spuštění nového bloku číslo 5 v Dukovanech, vedle dnešních bloků 1-4, je plánováno nejdříve po roce 2035. A je jedno, jestli se bavíme o spuštění prvního nového bloku v lokalitě Dukovany nebo Temelín, harmonogramy obou projektů jsou dnes vyrovnané, totožné. Státní energetická koncepce a Vnitrostátní plán ochrany klimatu České republiky počítá se spuštěním nových jaderných bloků o výkonu cca 3 500 MW. To jsou až 3 nové bloky, které budou potřeba mezi léty 2035 a 2045. Povolovací a licenční proces v České republice je časově hodně náročný. Na webu doingbusiness.org je momentálně Česká republika na 156. místě v žebříčku složitosti získání stavebního povolení, hned za Uruguayí. Všechny procesy spojené s přípravou povolení a samotnou výstavbou nového jaderného bloku zaberou přibližně 17 let, pokud všechno půjde ideálně a bez komplikací. Ale tak jednoduché to nebude, jedná se o obrovskou stavbu, kterou jsme už sice v minulosti v rámci Československa několikrát zvládli v Temelíně, Dukovanech, Jaslovských Bohunicích či Mochovcích, ale od té doby uběhl nějaký čas a v novém podnikatelském a legislativním prostředí je nutné zohlednit rizika plynoucí ze zdržení, obstrukcí a nedodržení lhůt, které u takto velké stavby reálně mohou nastat.
Bilanční model řeky Jihlavy potvrdil, že je možné provozovat jeden nový blok v souběhu se stávajícími bloky EDU1-4 po dobu až 10 let. V tomto omezeném a relativně brzkém období řeka umožňuje takový provoz i při zohlednění projevů možných klimatických změn. Osobně si myslím, že souběžný provoz nového bloku a bloků EDU1-4 vůbec nenastane, nebo bude spojen jen s velice krátkým přechodem výroby ze stávající elektrárny na elektrárnu novou.
Teprve po odstavení dnešních bloků EDU1-4 může být spuštěn další dukovanský blok číslo 6. Opět z pohledů bilancí v řece, ale tentokrát s výhledem 80 let spolehlivého provozu, odborníci doporučili v lokalitě dlouhodobě provozovat až dva bloky se sumárním čistým elektrickým výkonem řádově o dvě desítky procent vyšším, než je dnešní elektrárna. V tak vzdálené budoucnosti nechceme riskovat jakékoliv významnější negativní ovlivnění prostředí, včetně právě řeky Jihlavy. Menší bloky jsou také vhodnější do naší „malé“ české energetické soustavy z pohledu instalovaného výkonu a celkové regulace sítě. To samé platí i pro Temelínskou lokalitu. Zároveň nemá smysl v tak malém státě stavět v různých lokalitách různé technologie.
Přesto že v ČR nemáme řeky jako je Amazonka nebo alespoň Dunaj, studie i posudky odborníků jednoznačně prokazují, že je v řece Jihlavě v kombinaci s vodním díle Dalešice-Mohelno dostatek vody pro provoz nových bloků na plném výkonu. Vzhledem k tomu, že dukovanská elektrárna je starší než temelínská, je nejvyšší čas pokračovat na činnostech na kritické cestě harmonogramu, aby nové bloky v Dukovanech byly připraveny včas. Tím bude zajištěna kontinuita výroby elektřiny v lokalitě a zabrání se nerovnováze v energetické síti, pokud by přestal vyrábět takto velký zdroj na pomezí jižní Moravy a Vysočiny. Nové jaderné bloky v Dukovanech připravujeme z dlouhodobého pohledu především jako plynulou náhradu dnešních bloků. Vždy a za všech okolností ale zůstane naší nejvyšší prioritou bezpečnost a také ochrana životního prostředí. Nejde přitom jen o bezemisní výrobu, ale i o minimalizaci všech dopadů provozu našich zdrojů na vnější prostředí. A bez výjimky to platí i pro řeku Jihlavu.