Třinecké železárny chystají miliardové investice a rozšiřují sortiment - i pro výkonnější větrné elektrárny
Hutní společnost Třinecké železárny (TŽ) letos investuje do modernizace a obnovy zařízení přes tři miliardy korun, což bude nejvíce za posledních deset let. Zásadní proměna čeká blokovnu, v níž se zpracovávají nejtěžší profily, dílčími úpravami projde provoz výroby železa a oceli. Výsledkem bude zvýšení kvality vyráběných polotovarů a finálních výrobků, vstup na nové segmenty trhu, snížení výrobních nákladů a dosažení energetických úspor. Nemálo financí pak opět poputuje na projekty, které sníží zátěž na životní prostředí. O krátký rozhovor, který se zaměřuje především na modernizační akce v blokovně a technologické změně na kontilití, jsme požádali Ing. Radka Olszara, ředitele pro investice a strategii Třineckých železáren, a.s.
Popišme si, co se vše bude dít na tzv. blokovně?
Pro krátké vysvětlení… Blokovna je válcovnou a mezi hutníky je označována jako srdce válcovny. V Třinci ročně zpracuje 600 tisíc tun oceli nejtěžších profilů – čili velké bloky a bramy, část sochorů či finální produkt kolejnice. Do blokovny jdou z cca 15 % jako vstupní materiál ingoty (pro speciální aplikace, nástrojová ocel) a z většiny pak kontislitky z třineckého kontilití. Válcované polotovary z blokovny putují z velké části pro další finalizaci do válcoven Třineckých železáren, dále pak pro naše provozy v Bohumíně či Kladně-Dříň. Část bloků a bram prodáváme externím odběratelům. Těm budeme moci nabídnout z modernizované blokovny polotovary vyšší kvality. Pro ně to pak znamená eliminaci jejich dalších nutných úpravárenských operací. Za zlepšením rozměrové přesnosti pak stojí (mimo jiné) valivé uložení válců. V současné době je to jen jakýsi bonus při válcování, jelikož i na staré stolici jsme schopni dodržet rozměrové parametry, jaké požadují odběratelé resp. norma.
Které hlavní části blokovny vyměníte?
Kompletní výměnu tak čeká hlavně letitá válcovací stolice. Některé komponenty jsou staré téměř 100 let. Pod samotnou technologií se chystáme vybudovat základy včetně obří základové desky, která pohltí až 850 kubíků betonu na ploše přesahující 480 metrů čtverečních, výkop pod částí technologie bude dosahovat hloubky devět metrů. Nosnou technologii válcovny, poloautomatickou linku s válcovacími stolicemi i hydraulickými nůžkami, pro TŽ vyrábí německá firma. Díky ní se zvýší přesnost výroby, což má vliv při dalším zpracování. Investice do blokovny bude mít hodnotu přibližně 700 milionů. Součástí investice je i modernizace ohřívací pece, která bude osazena novými měřícími sondami a bude vyměněna vyzdívka. Pec bude osazena výkonnějšími hořáky a pozitivní dopad tak bude zaznamenán i v oblasti spotřeby plynu a nižších emisí.
Výluka výroby bude trvat několik měsíců. Museli jste se nějak předzásobit?
V případě výroby kolejnic jsme v předstihu vyjednali s našimi klienty takový postup, že nebudou ohroženy jejich probíhající stavební projekty. I proto se nesmí modernizace blokovny zpozdit ani o den a ani se tak nestane. Překážkou nebude ani to, že oprava bude probíhat z části za plného provozu blokovny a jak valcíři, tak i opravárenské firmy musí dodržovat všechny přísné předpisy, týkající se ochrany zdraví. Polotovary z blokovny pro potřeby našich válcoven, například sochory pro válcovnu profilů, jsme si dopředu naválcovali a připravili. Prakticky na této zásobě děláme již od prosince. Omezení výroby tak nebude žádné.
Aktuálně ale běžící zakázka (dodávka kolejnic) pro Ázerbájdžán již bude realizována na modernizovaných zařízeních?
Část zakázky již byla realizována. Generální oprava jejich železniční tratě probíhá ve dvou etapách, z nichž první v délce 300 km byla dokončena v roce 2014. První část druhé etapy Baku – Bejuk Kjasik rovněž v délce 317 km bude ukončena letos v červnu. Její druhá část povede až k íránské hranici, kde je členitý horský terén. Druhá část skončí počátkem roku 2019. Takže určitě se další dodávka kolejnic bude realizovat také po rekonstrukci blokovny. Zakázka v Ázerbájdžánu nespočívá pouze v kolejnicích, jde o kompletní dodávku včetně železničního svršku a stavebně montážních pracích.
Předpokládám, že všechny investice s sebou nesou prvky robotizace…
Ano, robotizace a automatizace je již zcela běžnou nutností. Moderní zařízení jsou schopna provozu v plně automatickém režimu. Systém bude navržen tak, aby primárně za standardních předem definovaných podmínek válcoval v automatickém módu, což znamená automatické nastavování mezery mezi válci, navádění provalku do předepsaného kalibru, zabezpečení hranění provalku dle stehového plánu a podobně. Pokud vznikne nestandartní stav, bude moci zkušený operátor dokončit proces válcování pomocí ovládacích prvků v ručním (manuálním) režimu. Za spotřebou energie je potřeba vidět nasazení nejmodernějších motorů s frekvenčními měniči.
S automatizací souvisí i pokles počtu zaměstnanců…
Spíše bych řekl, že nám automatizace částečně tahá trn z paty a pomáhá nahrazovat část lidí, které prostě z různých (a všeobecně známých) důvodů – například demografie - nemůžeme sehnat do výroby, za roboty.
Válcování je obecně poměrně složitý proces a na jeho průběh má vliv mnoho faktorů. Lze vše podchytit, namodelovat do programu?
Ano, vliv na režim válcování má složitost procesu, resp. stav řídicího systému (porucha, nestandartní situace a podobně), ale také značka oceli. Jinak se chová ve válcích obyčejná konstrukční ocel a např. automatová ocel) a vstupní polotovar (ingot nebo kontislitek). Významnou roli má rovněž teplota a její homogenita v celém válcovaném polotovaru. Jiná cesta než maximum automatizace a robotizace ale zatím není.
Využijete odstávky blokovny i pro modernizaci samotné válcovací tratě na kolejnice?
Máme připravený projekt „Nová sochorová stolice“, v rámci níž dojde ke kompletní výměně první válcovací stolice a dalšího příslušenství. Zvažujeme dále precizovat i současnou úroveň povrchové a tepelné úpravy finálního výrobku – kolejnic.
Železárny letos také zahájí projekt na úpravu zařízení plynulého odlévání oceli. Díky projektu na trh uvedete ocelové kontislitky průměru 600 milimetrů. Dosud na zařízení plynulého odlévání oceli (konkrétně ZPO č. 1) umíte nejvíc 525 milimetrů. Jak zásadní je to změna?
Z technologického hlediska je to obrovská změna. Bavíme se o výměně krystalizátorů, všech válečků v licím oblouku, výměně vodících tyčí a „zvednutí stolic“, které táhnou kontislitek celým zařízením a následně jej rovnají. Využíváme prostor, kdy stojíme s válcovnou. Dále je nutné posílit motory na výběhovém zařízení neboť změna rozměru je v řádech „pár milimetrů“ ale v konečném důsledku se zvýší metrová hmotnost o přibližně 500 kg. Následně je zapotřebí nechat vyrobit krystalizátory formující finální tvar tekuté oceli a tzv. segmenty, což je soustava válečků a chladících elementů následujících bezprostředně za krystalizátory. V neposlední řadě je nutná výroba nových startovacích tyčí, které slouží při rozjezdu ZPO, elektromagnetických míchačů atd.
K čemu tato investice vlastně bude?
Zákazníci tyto rozměry velmi žádají, je to trend v určitých segmentech. Je to investice za cca 120 milionů rozdělena do dvou následujících let, takže zásah do technologie je to značný. Díky úpravě tohoto zařízení můžeme začít dodávat pro firmy, které vyrábí produkty například pro segment větrné energetiky, kde se staví stále výkonnější větrné turbíny. Využívají je výrobci také například při výrobě převodovkových a ložiskových kroužků v těžkém strojírenství. Konkrétně pak naši zákazníci vyrábí spojovací kroužky stožárů výkonných větrných elektráren, převodovkové a ložiskové kroužky pro větrnou energetiku a těžké strojírenství, příruby potrubních rozvodů (petrochemický průmysl) nebo turbíny pro vodní elektrárny.
Investice jsou nemalé. Takže v dodávkách pro větrnou energetiku vidíte velký potenciál?
Ano. V současné době dodáváme do kováren, které vyrábějí komponenty pro větrné elektrárny kolem 70 kilotun ročně, a to převážně ve formě kontislitků průměru 525 mm. Zavedením nového formátu kontislitku průměru 600 mm dojde k navýšení dodávek do sektoru o 15 až 20 tisíc tun. Předpokládáme, že v budoucnosti budou požadavky na množství v rozměru 600 mm dále stoupat. Kontislitky ale uplatníme i v dalších segmentech trhu – například pro kování ozubených kol různých strojů nebo železničních dvojkolí.
Kolik výrobců na světě vlastně umí vyrobit tento průměr?
Je jich jen několik - například v Itálii, Číně, Rusku a Turecku. Konkurence z Východu se zatím neobáváme. Jsme kvalitnější a kovárnám v Německu nebo Itálii dokážeme polotovary dodat výrazně rychleji a na jejich požadavky reagovat flexibilněji.