Systémy na tryskání zvlhčeným abrazivem

V úvodu je potřeba zdůraznit následující fakta:

• Nejedná se o vysokotlaký vodní paprsek s přisáváním suchého písku.
• Nejedná se ani o tryskání suchým pískem se zvlhčováním abraziva až v koncové trysce (tzv. tryskání pod „vodní clonou“).
• Nejedná se však ani o úplně bezprašné tryskání s odsáváním.
• Každý z výše uvedených systémů má nepopiratelně svoje přednosti, univerzálnosti torbo přístrojů však nedosahují.

Vnitřní část chladícíh věží v průběhu sanace...

Tabulka 1
 

Pozn.: Není-li zaručen přívod dostatečného množství vzduchu, přístroj NEFUNGUJE!!!

Systémy pracují na principu, který je zobrazen na následujícím schématu – v tlakové nádobě je abrazivo s vodou. Tato směs, konstantně namíchaná v poměru 80 : 20 (80 % abraziva a 20 % vody), je unášena proudem tlakového vzduchu proti otryskávané ploše. Maximální možné provlhčení písku, se kterým tento systém pracuje, dosahuje snížení prašnosti až o 95 % (ve srovnání s pískováním za sucha). Tato primární přednost umožňuje tryskat tímto zařízením i v zastavěných částech měst bez zvláštních nároků na zabránění úletu prachu.
Dalším důležitým kladem těchto přístrojů je jejich mobilnost. Ke svému provozu potřebují zdroj stlačeného vzduchu dostatečného výkonu (viz následující tabulka), zdroj elektrického proudu 12 V DC (většinou baterie kompresoru) a zdroj body, který však nemusí být bezpodmínečně tlakový. Součástí přístroje je totiž pístové čerpadlo, které slouží k čerpání vody a tlakování zásobníku abraziva. Toto čerpadlo má sací výšku 6 m, a je tedy schopno čerpat vodu i z beztlakového zásobníku.

… po sanaci

Funkční schéma systému

Z toho vyplývá, že je možno vše potřebné naložit na odpovídající nákladní automobil a odjet tryskat „někam do polí“ – např. stožáry vysokého napětí, odstraňování silničního značení nebo na výstavbu nebo opravy nejrůznějších produktovodů. Další předností těchto přístrojů je možnost ovlivňovat výsledek tryskání, a tím i jejich použití na nejrůznější povrchy – od tryskání betonu, oceli, přírodního nebo umělého kamene, přes čištění režného cihelného zdiva, štukových fasád, odstraňování nátěrů ze dřeva, až po čištění travertinu nebo třeba matování skla. Přístroj se dá v extrémním případě seřídit tak, že tryskání nepoškodí lidskou ruku. Díky minimálnímu množství vody je možno tyto přístroje používat i na práce v interiéru.

Faktory ovlivňující výsledek tryskání jsou následující:

• volba vhodného abraziva (měrná hmotnost, tvrdost, ostrohrannost),
• volba množství tryskací směsi (litry/min),
• volba pracovního tlaku,
• vzdálenost trysky od otryskávaného povrchu,
• velikost podílu vody v tryskací směsi (standardně nastavený poměr 80:20 lze otevřením ventilu přídavné vody měnit, zvyšovat podíl vody ve směsi, a tím snižovat abrazi),
• použití tryskacího nástavce TS98,
• zkušenost obsluhy.

Snímek zachycující sanaci chladících věží elektrárny Tušimice II

Díky maximálnímu provlhčení abraziva se pro torbo přístroje využívá jako abrazivo pro tryskání běžných povrchů křemičitý písek, který není třeba předem sušit. Tím se dosáhne výrazných úspor nákladů na materiál. Navíc je spotřeba abraziva výrazně nižší než u pískování za sucha. Při tryskání ocelových konstrukcí je možno nadstandardně přístroj vybavit dávkovačem pasivačního roztoku. Takto otryskaný a ošetřený povrch ocelové konstrukce pak vydrží (při dodržení podmínek uváděných výrobcem inhibitoru) až několik dní bez napadení korozí.

SHRNUTÍ PŘEDNOSTÍ

• snížení prašnosti,
• mobilnost (dosah tryskacích hadic),
• široká oblast použití (tvrdé, běžné i měkké povrchy, exteriér i interiér),
• ekonomičnost,
• možnost pasivovat povrchy ocelových konstrukcí.

ZÁVĚR
Z tohoto popisu vyplývá, že se torbo přístroje uplatňují především při rekonstrukcích – všude tam, kde není možné konstrukci rozebrat a odvézt k předúpravě a následné povrchové úpravě někam na stálé pracoviště. V energetice se uplatňují především při sanacích železobetonových konstrukcí. Jako aktuální příklad nasazení uvádím:

• elektrárna Tušimice II – komplexní oprava ETU II, oprava chladicích věží 23 a 24 (viz foto), opravy a sanace potrubních a kabelových kanálů,
• elektrárna Jaslovské Bohunice, IPR 90000 – zvyšování výkonu bloků JE V2, částečná rekonstrukce chladicího systému a oprava železobetonového systému chladicích věží; termín: 10/2006–3/2008,
• elektrárna Opatovice – generální oprava elektroodlučovačů kotle K6 sekce č. 1, 2, 3, 4; termín 6–7/2007,
• elektrárna Tisová – vnější a vnitřní oprava komína; termín: 8–9/2006, následně totéž v termínu 8–9/2008.

Autoři

• (red)
• Ing. Janča Ladislav