Slovensko fandí jaderné energii, Česko váhá

„Máme stejné problémy s rakouskými aktivisty v souvislosti s jadernými elektrárnami jako naši kolegové v případě dostavby Temelína. V žádném jiném strategickém plánu jsme v připomínkovém procesu nezaznamenali takový zájem, jako byl v tomto případě z rakouské strany,“ konstatoval ministr. Evropský prostor roste ekonomicky, a to vyžaduje i vyšší spotřebu energií. Obnovitelné zdroje energie jsou několikanásobně dražší než klasické. Proto EU jasně deklarovala, že jaderná energetika je čistá energie a jediná, která dokáže zabezpečit potřebu energie pro členské země. „Slovensko postavilo svoji energetickou perspektivu v oblasti elektrické energie na jádře. Dokončíme 3. a 4. blok v Mochovcích a chceme postavit 5. jaderný blok v Jaslovských Bohunicích. O Mochovcích je už rozhodnuto, o pátém bloku v Jaslovských Bohunicích se rozhodne koncem letošního roku,“ řekl Jahnátek. Dodal, že do tohoto projektu by měl vstoupit investiční partner, ale slovenská vláda si v tomto případě podrží majoritní podíl při dostavbě. Kapacita 5. bloku by měla být buď 600, 1.200 nebo 1.600 MW. Na to odpoví zpracovávaná studie, která určí nejvhodnější řešení. Pro Slovensko by byla nejvýhodnější nejvyšší varianta, která zaručuje nejnižší návratnost a naopak nejvyšší efektivnost elektrárny. „Znovu opakuji, Slovensko se nevzdá jaderné energetiky a bude v ní pokračovat a realizovat další projekty. V blízké době chceme podepsat některé bilaterální smlouvy, které posilní pozici SR nejen v oblasti výstavby, ale i oblasti výzkumu a vývoje jaderné energetiky,“ vysvětlil ministr. „Odstavený blok V1 v Jaslovských Bohunicích má sice životnost do 2011, ale plníme závazek EU, V2 se odstaví posledního prosicne tohoto roku. Závazek z EU tak bude dodržen,“ dodal Jahnátek.

Zajímavé je, že Slovensko hodlá postavit tři větší a několik malých vodních elektráren. V ČR tato díla již nelze akceptovat, neboť veškeré možnosti na tocích jsou už vyčerpány. V sousední zemi chtějí dokončit a využít naplno vodní potenciál na řece Váhu. Bude na ní vybudována jedna přečerpávací elektrárnu o výkonu 600 MW, na řece Dunaji pak uvažují o vybudování několika malých elektráren, které by sloužili především pro lokální a výjimečné účely. Z hlediska energetického potenciálu jednotlivých zdrojů energií předpokládají, že ve vodě mají celkový potenciál na úrovni 17 MJ. Totéž platí i o využití sluneční energie (také potenciál 17 MJ). V případě biomasy jde o 80 MJ a geotermální energie 20 MJ. Větrná energie – potenciál Slovenska je na úrovni 5 MJ a nelze ji využít. Oblasti vhodné na využití větrné energie se nedá na Slovensku využít.

O energetické budoucnosti Česka jednala komise složená z odborníků, která vládě předložila alternativní scénáře rozvoje energetiky a odhad trendu vývoje až do roku 2050. Současná energetická koncepce nastiňuje situace do roku 2030. Komise však podle jejího předsedy a šéfa Akademie věd Václava Pačese kabinetu doporučuje, pro jaký zdroj energie by se Česko mělo rozhodnout. Rozhodnutí bude na politicích. Bez ohledu na to, že ve vládě zasedají i ministři za Stranu zelených, je třeba rozhodnout o budoucnosti jaderné energetiky rychle, protože výstavba nových bloků by trvala až 15 let. ČR s jadernou energetikou váhá

Češi váhají

Česká republika proto zvažuje dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Nikdo zatím nerozhodl, jak se bude v tomto případě postupovat. Stavba nových bloků by byla financována pouze z prostředků ČEZ, a.s., tedy jejich vlastním kapitálem a bankovními úvěry. Investiční náklady na stavbu nových bloků však nemohou mít vliv na cenu elektřiny v ČR. Všichni experti se shodují, že tato hodnota je vždy dána aktuální situací na trhu a vytváří se na základě nabídky a poptávky. Trh s elektřinou u nás je přitom plně otevřen i pro zahraniční dodavatele a odběratele, proto musí být ČEZ, chce-li být na trhu úspěšný, se svou cenou konkurenceschopný.

Hlavní přínosem dostavby dvou bloků by bylo snížení závislosti ČR na plynu a ropě, které stát odebírá ze zahraničí. Pomohli bychom si také udržet energetickou bezpečnost a doplnili optimální energetický mix. Navíc by kompletace jaderné elektrárny zaručila spolehlivé pokrytí rostoucí potřeby elektřiny v ČR a vytvořila dostatečnou rezervu. Výroba v tomto zařízení má také oproti jiným zdrojům nejnižší náklady. V žádném případě však tato dostavba nemůže ovlivnit evropské ceny elektřiny, ale může pozitivně působit na české hospodářství, tedy státní rozpočet.

Realizace výstavby v lokalitě Temelína je ekonomicky, logisticky, technicky i z hlediska dopadu na životní prostředí, nejvýhodnější. V tomto prostoru se totiž mohou využít už existující volné stavební pozemky a infrastruktura. Důležitým faktorem je i to, že původní projekt se čtyřmi bloky počítal, a až během výstavby bylo rozhodnuto, že budou dostavěny jen dva. Nová výstavba by také přinesla pracovní a obchodní příležitosti pro tuzemské dodavatele a investice do rozvoje regionů. Životní prostředí by nebylo ohroženo, neboť jaderné elektrárny neemitují CO₂, další skleníkové plyny, prach a jiné škodlivé emise a nepřispívají tak ke globálnímu oteplování planety.

Ve světě je pak k dispozici dostatečná zásoba uranu i výrobní kapacita jaderného paliva od řady dodavatelů. Nehrozí tak závislost na potenciálně rizikových zemích. Oddalování rozhodnutí o výstavbě dalších jaderných zařízení v ČR je podle odborníků nezodpovědné. Je třeba si uvědomit, že výstavba nové jaderné elektrárny a její uvedení do provozu trvá nejméně 12 až 16 let. Už v současnosti obyvatelé těžce zápolí s rychlým růstem cen energie. Její nedostatek na evropském trhu tento problém ještě prohloubí.

Na konci roku 2007 bylo ve světě v provozu 439 jaderných bloků s výkonem 372.000 MW. Současně bylo ve výstavbě (přípravách) kolem 349 bloků s výkonem 321.000 MW. Evropská unie patří, co se týče využívání jaderné energie k jaderným velmocím, využívá ji 15 zemí.
 

(Zdroj: BVV, a.s.)

Autor

• (red)