Skotsko postaví největší plovoucí větrnou elektrárnu na světě

Podle skotského ministra pro podnikání, inovace a energii Paula Wheelhouseho to bude největší plovoucí větrná elektrárna na světě. S výstavbou se začne letos v srpnu a dokončena má být během druhého čtvrtletí roku 2018. "Tato elektrárna vyjadřující nový trend ve větrné energetice bude dodávat elektřinu pro téměř 56 tisíc domácností," uvádí ministr Wheelhouse. Jak dodává, unikátní projekt, za jehož financování se zaručila vláda, dokazuje, že Skotsko má značný inovační potenciál ve využívání obnovitelných zdrojů. "Přibližně čtvrtina potenciálu větrné mořské energetiky, jímž disponuje Evropa, je soustředěna právě v naší zemi," tvrdí Lindsay Robert z oborové asociace Scottish Renewables.

Poradenská firma Atkins, podílející se na vypracování nákladného projektu, je přesvědčena, že technologie použitá při výstavbě plovoucího větrného parku se osvědčí i v jiných částech světa, například v Severní Americe nebo v Japonsku. Všude tam, kde se mořské dno nachází ve velkých hloubkách, a proto tam nelze stavět klasické "stacionární" větrníky. Ty lze zapustit do mořského dna v hloubce maximálně 50 metrů. Výstavbě musí předcházet důkladný geologický průzkum mořského dna.

"Severní moře a Baltské moře v tomto ohledu větrné energetice přejí, ale jinde ve světě tomu tak není. Mnohde se mořské dno strmě svažuje do velké hloubky hned u pobřeží," vysvětluje Andreas Reuter z Frauenhoferova ústavu pro větrnou energii a energetické systémy ze severoněmeckého Bremerhavenu.

Plovoucí větrná elektrárna se - zjednodušeně řečeno - zkompletuje ve speciálním doku na pobřeží a poté ji plavidla odvlečou na širé moře. Tam se plovoucí těleso z oceli a betonu ukotví pomocí balastních nádrží a ocelových lan zapouštěných do mořského dna.

Větrník postavený na moři v průměru vyrábí zhruba dvakrát tolik elektřiny než větrník se stejným instalovaným výkonem na souši. Je to dáno tím, že na moři fouká vítr skoro pořád a hlavně mnohem silněji než na pevné zemi.

Celkový instalovaný výkon větrníků v Evropě (tisíc megawattů, stav koncem roku)

Zdroj: Evropská asociace větrné energetiky (WindEurope)

Autor

• (red)