Situace v teplárenství je velmi vážná a vyžaduje okamžité řešení

Teplárenství čelí dlouhodobě ekonomické diskriminaci ve srovnání s lokální výrobou tepla. Tato deformace trhu se nyní vyhrotila kvůli reformě trhu s emisními povolenkami, kterou schválila Evropská rada v únoru letošního roku. Cena povolenky na emise skleníkových plynů vzrostla během jednoho roku téměř čtyřikrát. Ještě na začátku září 2017 se pohybovala kolem 5 Euro, zatímco v současnosti osciluje kolem 20 Euro. Většina analytiků přitom pro příští rok očekává další růst ceny povolenky na cca 25 Euro.

Teplárny dostávají část povolenek na výrobu tepla bezplatně. Jejich množství se však každoročně snižuje a pro příští rok dosahuje přibližně třetinu množství roku 2013. Teplárny si tak v současné době musí valnou většinu potřebných povolenek kupovat na trhu. Povinnost nákupu povolenek se vztahuje na zařízení od 20 MW instalovaného tepelného příkonu využívající fosilní paliva. V teplárenství je nákupem povolenek zasažena téměř veškerá výroba tepla v uhelných teplárnách a přibližně 60 % výroby tepla v teplárnách na zemní plyn. Dohromady se jedná o dodávky tepla pro 3,5 milionu obyvatel.

„Řada tepláren se v důsledku nárůstu ceny povolenek může dostat do vážných potíží. Nejvíce ohrožené jsou menší teplárny na uhlí v majetku obcí, které se propadají do červených čísel,“ varoval Tomáš Drápela, generální ředitel Plzeňské teplárenské, a.s. a člen výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.

Provozovatelé tepláren investovali v letech 2013 až 2017 více než 20 miliard korun do ekologizace svých provozů a významně snížili emise oxidu siřičitého, oxidu dusíku a prachu do ovzduší. Rozhodujícím znečišťovatelem jsou v současné době lokální topeniště a kotle v domácnostech.

Podle Státní energetické koncepce z roku 2015 je jedou z priorit udržet co největší ekonomicky udržitelný rozsah soustav zásobování teplem s ohledem na jejich konkurenceschopnost a zajistit srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit. Narovnání podmínek účinných soustav zásobování teplem a individuálních výroben tepla v oblasti zpoplatnění externalit (emise znečišťujících látek, oxidu uhličitého apod.) požaduje také Implementační plán Strategického rámce Česká republika 2030, který schválila vláda 17. října 2018.

„Podle Státní energetické koncepce a dalších strategických dokumentů se má zpoplatnění emisí mezi velkými a malými zdroji vyrovnávat. V praxi se ale děje pravý opak a pomyslné nůžky se stále více rozevírají. Teď už to přesáhlo únosnou mez a řada tepláren se dostává do neudržitelné situace. Státní energetická koncepce není v praxi vůbec naplňována,“ upozornil ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Předmětem diskuse na setkání členů byla samozřejmě i možná řešení složité situace tepláren. Členové Teplárenského sdružení ČR se shodli, že dlouhodobým systémovým řešením je odpovídající zpoplatnění spotřeby fosilních paliv v zařízeních, která nejsou zahrnuta do systému emisního obchodování. Než se však podaří toto dlouhodobé řešení prosadit, je třeba přijmout i krátkodobá a střednědobá opatření, která umožní zajistit bezproblémové dodávky tepla v letošní zimě a v příštím roce. Orgány státní správy, vláda i Parlament České republiky by se situací v teplárenství měly začít urychleně zabývat.

„Shodli jsme se na nezbytných krocích, které bude Teplárenské sdružení České republiky prosazovat. Jde o přežití oboru a zajištění spolehlivých a cenově únosných dodávek tepla pro 3,5 milionu lidí. Srovnání ekonomických podmínek nám stát slibuje od roku 2012 a děje se pravý opak. Teď už nemůžeme čekat, potřebujeme rychlá opatření pro zmírnění dopadu do hospodaření tepláren i do cen pro zákazníky v příštím roce,“ uvedl Tomáš Drápela.

Autor

• (red)